„Kdo nechá modloslužebníka ve svém krámě atd., kdo nechá své víno na voze nebo na lodi atd.“ – A je to potřebné [učit obojí]: Kdyby [Mišna] učila [jen] o modloslužebníkovi [v krámě], [platilo by to], protože si myslí: snad [Izraelita] přijde a uvidí mě; ale na voze nebo na lodi bych řekl, že odvede svou loď a udělá, co chce.
המניח עובד כוכבים בחנותו כו' המניח יינו בקרון או בספינה כו': וצריכא דאי תנא עובד כוכבים דסבר דלמא אתי וחזי ליה אבל בקרון או בספינה אימא דמפליג לה לספינתיה ועביד מאי דבעי
A kdyby učila [jen] o voze či lodi, [platilo by to], protože si myslí: snad přijde jinou cestou, postaví se na břeh a uvidí mě; ale u modloslužebníka v jeho krámě bych řekl, že zavře dveře a udělá, cokoli chce. Proto nás to učí.
ואי תנא בקרון או בספינה משום דסבר דלמא אתי באורחא אחריתי וקאי אגודא וחזי לי אבל עובד כוכבים בחנותו אימא אחיד לה לבבא ועביד כל דבעי קמ"ל
Raba bar bar Chana řekl jménem rabiho Jochanana: Spor se týká [zacpávky] z vápna; ale u [zacpávky] z hlíny podle všech: aby stačil otevřít, zazátkovat a oschlo.
אמר רבה בר בר חנה א"ר יוחנן מחלוקת בשל סיד אבל בשל טיט דברי הכל כדי שיפתח ויגוף ויגוב
Řekneš-li, že spor se týká [zacpávky] z hlíny, pak je pochopitelné, že učí: jeho zacpávka je poznat jak shora, tak zdola. Ale řekneš-li, že spor se týká [zacpávky] z vápna – zdola je to poznat, ale shora to poznat není!
אי אמרת בשלמא בשל טיט מחלוקת היינו דקתני סתומו ניכר בין מלמעלה ובין מלמטה אלא אי אמרת בשל סיד מחלוקת בשלמא למטה ידיע אלא למעלה הא לא ידיע
To Raban Šimon ben Gamliel nepochopil, co mudrci říkají, a takto jim řekl: Mluvíte-li o hlíně, je jeho zacpávka poznat shora i zdola; a mluvíte-li o vápně, budiž, že shora to poznat není, ale zdola to poznat je. A mudrci? Protože shora to poznat není, nenapadne [Izraelitu] sud obrátit a podívat se; anebo se [vápno] někdy zase spojí.
רבן שמעון בן גמליאל הוא דלא' ידע מאי קאמרי רבנן וה"ק להו אי בשל טיט קאמריתו סתומו ניכר בין מלמעלה ובין מלמטה ואי בשל סיד קאמריתו נהי דלמעלה לא ידיע למטה מיהא ידיע ורבנן כיון דמלמעלה לא ידיע לא מסיק אדעתיה דאפיך וחזי ליה אי נמי זימנין דחלים
Neboť jsme se učili: Jedl-li s ním u stolu a nechal džbán na stole a džbán na postranním stolku, nechal je a vyšel – co je na stole, je zakázáno, co je na postranním stolku, je dovoleno. Jestliže mu však řekl: Nalévej si a pij, je zakázáno i to, co je na postranním stolku. Otevřené sudy jsou zakázány, zavřené dovoleny, [pokud nebyl pryč tak dlouho], aby stačil otevřít, zazátkovat a oschlo.
דתנן היה אוכל על השולחן עמו והניח לגין על השולחן לגין על הדולבקי והניח ויצא מה שעל השולחן אסור מה שעל הדולבקי מותר ואם אמר לו הוי מזוג ושותה אף שעל הדולבקי אסור חביות פתוחות אסורות סתומות מותרות כדי שיפתח ויגוף ותיגוב
A když tedy platí podle Rabana Šimona ben Gamliela, který se neobává provrtání, a halacha je podle rabiho Eliezera, který se neobává padělání [pečeti], proč dnes nesvěřujeme víno do rukou modloslužebníků? Kvůli [obavě z] namáčení.
וכי מאחר דקיימא לן כוותיה דרשב"ג דלא חייש לשתומא והלכתא כוותיה דרבי אליעזר דלא חייש לזיופא האידנא מאי טעמא לא מותבינן חמרא ביד עובדי כוכבים משום שייכא
Rava řekl: Je-li [nevěstka] modloslužebnice a Izraelité stolují u ní, je víno dovoleno; neboť i když je přemáhá pud ke hříchu,
אמר רבא זונה עובדת כוכבים וישראל מסובין אצלה חמרא שרי נהי דתקיף להו יצרא דעבירה
Originál: Avodah Zarah 69b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.