Bava batra 102b בבא בתרא

Rav Šiša, syn Rav Idiho, řekl: Vskutku je to [názor] rabi Šimona, a zde se jedná o potracené plody.

Ale protože tento [hrob obsahuje] potracené plody, i onen [má obsahovat] potracené plody? Vždyť jich je osmnáct! U jednoho řekneme, že jde o potracené plody, u dvou to neřekneme.

A [někdo] postavil [výrok] mudrců proti [výroku] mudrců a [výrok] rabi Šimona proti [výroku] rabi Šimona.

Neboť bylo učeno: Vinice vysázená [s rozestupy] menšími než čtyři lokty – rabi Šimon říká: Není to vinice. A mudrci říkají: Je to vinice, a na prostřední [řady] se hledí, jako by nebyly.

[Je tu] rozpor mezi mudrci a mudrci a rozpor mezi rabi Šimonem a rabi Šimonem.

Mezi rabi Šimonem a rabi Šimonem rozpor není: tam lidé nesázejí se záměrem [révu] vytrhat; zde se někdy stane, že [smrt] přijde za soumraku, a tak [mrtvého] náhodou přinesou a uloží [na nevhodném místě].

Ani mezi mudrci a mudrci rozpor není: zde, protože je [hrob] zohyzděn, nenazývá se hrobem; tam [majitel] říká: Které z nich jsou pěkné, ať jsou pěkné, a které pěkné nejsou, ať jsou na dříví.

Vracíme se k tobě, [kapitolo] Kdo prodává plody.

MIŠNA: Kdo řekne druhému: Prodávám ti plochu [pro výsev] kor zeminy – jestliže tam byly prohlubně hluboké deset dlaní nebo skály vysoké deset dlaní, nezapočítávají se do její míry; [jsou-li] menší, započítávají se do její míry. Řekl-li mu však: Asi plochu kor zeminy, pak i kdyby tam byly prohlubně hlubší než deset dlaní nebo skály vyšší než deset dlaní, započítávají se do její míry.

GEMARA: Učili jsme tam: Kdo posvětí své pole v době [platnosti] jubilea, dává za plochu výsevu chomeru ječmene padesát šekelů stříbra. Jestliže tam byly prohlubně hluboké deset dlaní nebo skály vysoké deset dlaní,