Bava batra 135a בבא בתרא

Jeden [muž] umíral. Řekli mu: „Tvoje žena – komu [připadne]?“ Řekl jim: „Je vhodná [i] pro velekněze.“

Řekl Rava: Proč bychom se o ni měli obávat? Vždyť řekl Rav Chija bar Aba, řekl rabi Jochanan: Manžel, který řekl: „Rozvedl jsem se se svou ženou“, je věrohodný. Řekl mu Abaje: Vždyť když přišel rabi Jicchak bar Josef, řekl [jménem] rabiho Jochanana: Manžel, který řekl: „Rozvedl jsem se se svou ženou“, není věrohodný! Řekl mu: A copak jsme to nevyřešili – zde zpětně a zde do budoucna?

[Abaje namítl:] A na pouhé vyřešení [rozporu] se máme spolehnout? Rava řekl Rav Natanovi bar Ami: Měj se ohledně ní na pozoru.

O jednom [muži] bylo u nás známo, že nemá bratry, a v hodině smrti řekl, že nemá bratry. Řekl Rav Josef: Proč bychom se o ni měli obávat? Jednak je u nás známo, že nemá bratry, a navíc řekl v hodině smrti, že nemá. Řekl mu Abaje: Vždyť se říká, že v zámoří jsou svědci, kteří vědí, že má bratry!

[Rav Josef řekl:] Nyní však nejsou před námi. Není to jako [výrok] rabiho Chaniny? Neboť rabi Chanina řekl: Svědci jsou na severu – a [ona] má být zakázána?

Řekl mu Abaje: Jestliže jsme ulehčili u zajaté (protože se před věznitelem zohyzďuje), máme ulehčit [i] u vdané ženy? Rava řekl Rav Natanovi bar Ami: Měj se ohledně ní na pozoru.

„Toto je můj bratr“ – není věrohodný. A co říkají ti druzí [bratři]? Pokud říkají: „Je to náš bratr“, proč bere s ním [jen] z jeho dílu a nic víc? Říkají tedy: „Není to náš bratr.“

Řekni závěr: Připadl-li mu majetek odjinud, ať s ním dědí jeho bratři – vždyť mu říkají: „Není to náš bratr“!

Je to potřebné jen pro případ, kdy říkají: „Nevíme.“

Řekl Rava: To znamená: [Řekne-li jeden:] „Máš u sebe mou mínu“ a druhý řekne: „Nevím“, je osvobozen.

Abaje řekl: