Bava batra 139a בבא בתרא

Vždyť bylo učeno: [Plody] spojené [se zemí] se oceňují ve prospěch kupce!

Řekl Ula: To není námitka: Zde [jde] o jeho syna, zde o jiného, protože mysl člověka je blízká jeho synovi.

MIŠNA: Zanechal-li syny dospělé a nezletilé, dospělí se nesmějí živit na úkor nezletilých, ani nezletilí se živit na úkor dospělých, nýbrž dělí se rovným dílem.

Oženili-li se dospělí, ať se ožení [i] nezletilí. A řeknou-li nezletilí: „Hle, my se oženíme tak, jak jste se oženili vy“, neslyší se na ně; nýbrž co jim dal jejich otec, [to] dal.

Zanechal-li dcery dospělé a nezletilé, dospělé se nesmějí živit na úkor nezletilých, ani nezletilé se živit na úkor dospělých, nýbrž dělí se rovným dílem.

Provdaly-li se dospělé, ať se provdají [i] nezletilé. A řeknou-li nezletilé: „Hle, my se provdáme tak, jak jste se provdaly vy“, neslyší se na ně.

Toto je u dcer přísnější než u synů: dcery jsou živeny z [podílu] synů, ale nejsou živeny z [podílu] dcer.

GEMARA: Řekl Rava: Starší bratr, který se oblékl a zahalil [na účet] domu – co učinil, učinil.

Vždyť jsme učili: Dospělí se nesmějí živit na úkor nezletilých! – Mišna [mluví] o rozmařilci.

O rozmařilci – to je samozřejmé! – Napadlo by tě říci, [že ostatním] je milé, aby [bratr] nevypadal zanedbaně; proto nás to učí.

„Oženili-li se dospělí, ať se ožení [i] nezletilí.“ Co tím míní?

Řekl Rav Jehuda: Tak to míní: Oženili-li se dospělí po smrti svého otce, ať se ožení [i] nezletilí po smrti svého otce. Oženili-li se však dospělí za života svého otce, a nezletilí řeknou po smrti svého otce: „Hle, my se oženíme tak, jak jste se oženili vy“, neslyší se na ně; nýbrž co jim dal jejich otec, [to] dal.

„Zanechal-li dcery dospělé a nezletilé.“ Avuha bar Geniva vzkázal Ravovi: Nechť nás náš učitel poučí: [Dcera] si vypůjčila, spotřebovala [to] a potom se provdala – je manžel kupcem, nebo je dědicem?

Je kupcem, a ústní půjčka se od kupců nevybírá? Anebo je snad dědicem, a ústní půjčka se od dědiců vybírá?

Řekl mu: Učili jsme: Provdaly-li se dospělé, ať se provdají [i] nezletilé. Není snad [míněno]: Provdaly-li se dospělé za manžela, ať se provdají nezletilé [na náklad] manžela?

Ne: Provdaly-li se dospělé za manžela, ať se provdají [i] nezletilé za manžela.

Je tomu tak? Vždyť rabi Chija učil: Provdaly-li se dospělé za manžela, ať se provdají nezletilé [na náklad] manžela!

Snad je výbava něco jiného, protože se o ní všeobecně ví.

Řekl Rav Papa Ravovi: Není to snad to, co vzkázal Ravin ve svém dopise: Kdo zemřel a zanechal vdovu a dceru – jeho vdova je živena z jeho majetku. Provdala-li se dcera, jeho vdova je živena z jeho majetku. Zemřela-li dcera – řekl rabi Jehuda, syn sestry rabiho Josiho bar Chaniny: Ta událost se stala za mé účasti, a řekli: Jeho vdova je živena z jeho majetku.

Dobře, řekneš-li, že [manžel] je dědicem – proto je jeho vdova živena z jeho majetku. Ale řekneš-li, že je kupcem, proč je živena z jeho majetku?

Řekl Abaje: Kdyby to Ravin nebyl vzkázal, nevěděli bychom to? Vždyť jsme učili: Toto se v jubilejním roce nevrací: prvorozenecký podíl