Bava batra 154b בבא בתרא

Podle mě, který říkám „důkaz svědky“, je to v pořádku: protože řekl kupcům: „Přiveďte svědky“, a nenašli je, proto přišli a řekli mu: „Smí se prohlédnout?“ Ale podle tebe, který říkáš „důkaz ověřením listiny“ – proč by ho potřebovali prohlížet? Ať ověří svou listinu a zůstanou v majetku!

Myslíš snad, že majetek je v držení členů rodiny a přicházejí kupci a vznášejí námitku? Majetek je v držení kupců, a přicházejí členové rodiny a vznášejí námitku.

Tak je to i logické, neboť jim řekl: „Nemáte právo jej zneuctít“, a oni mlčeli. Pokud řekneš, že námitku vznášejí členové rodiny, proto mlčeli. Ale řekneš-li, že námitku vznášejí kupci, proč mlčeli? Ať mu řeknou: „Dali jsme mu peníze – ať je zneuctěn, a ať je zneuctěn!“

Kvůli tomu to není důkaz. Řekl jim toto: Za prvé, že nemáte právo jej zneuctít. A navíc – řeknete-li: „Vzal peníze, ať je zneuctěn, a ať je zneuctěn“ – znaky se po smrti obvykle mění.

(Pojď a slyš:) Rabi Šimon ben Lakiš se tázal rabiho Jochanana [na] toto, co je učeno v Mišně bar Kapary: Užíval-li někdo pole a měl je v držení jako své, a jiný proti němu vznesl námitku, že je jeho, a tento vytáhl svou listinu [a řekl], že mu je prodal nebo že mu je dal darem – řekne-li [námitkář]: „Tuto listinu jsem nikdy neznal“, ať je listina ověřena svými podpisy.

Řekne-li: „Je to podvodná listina“, nebo: „Je to svěřenecká listina – prodal jsem ti, ale nedal jsi mi peníze“ – jsou-li svědci, řiď se svědky; a ne-li, řiď se listinou.

Máme říci, že je to rabi Meir, který říká: Ten, kdo doznává listinu, kterou napsal, ji nemusí ověřit, a ne mudrci?

Řekl mu: Ne, neboť já říkám, že podle všech ten, kdo doznává listinu, kterou napsal, ji nemusí ověřit. – Vždyť se přou! Neboť jsme učili: Nejsou věrohodní, aby ji zneplatnili; to jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Jsou věrohodní.

Řekl mu: Svědci mají silné postavení a oslabují listinu; je to snad v jeho moci? Řekl mu: Což neříkali tvým jménem, že členové rodiny vznesli námitku oprávněně? Řekl mu: To řekl Elazar; já jsem tu věc nikdy neřekl.

Řekl rabi Zera: Zapře-li rabi Jochanan rabiho Elazara, svého žáka, zapře snad rabiho Janaje, svého učitele? Neboť řekl rabi Janaj, řekl Rabi: Ten, kdo doznává listinu, kterou napsal, ji musí ověřit. A řekl mu rabi Jochanan: Mistře, není to [výslovně] naše Mišna: „A mudrci říkají: Na tom, kdo chce vymoci něco od druhého, leží důkaz“ – a důkaz není nic jiného než ověření listiny?

Ale zdají se [správná] slova našeho mistra Josefa, neboť řekl náš mistr Josef, řekl Rav Jehuda, řekl Šmuel: To jsou slova mudrců; ale rabi Meir říká, že ten, kdo doznává listinu, kterou napsal, ji musí ověřit. A co [znamená] „podle všech“? [Názor] mudrců je vůči rabimu Meirovi [jako] „podle všech“.

Vždyť jsme učili opak: „A mudrci říkají: Na tom, kdo chce vymoci něco od druhého, leží důkaz“! – Obrať to. Vždyť se učí v baraitě: „Nejsou věrohodní, aby ji zneplatnili; to jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Jsou věrohodní“! – Obrať to.

Vždyť rabi Jochanan říká „důkaz svědky“! – Obrať to. – Máme říci, že [když je třeba] obracet, je to i vyvrácení? – Ne.