Bava batra 157a בבא בתרא

říká: Řekli to o všedním dni, a tím spíše [to platí] o Šabatu. Podobně: Lze nabývat ve prospěch dospělého, ale nelze nabývat ve prospěch nezletilého; to jsou slova rabiho Eliezera. Rabi Jehošua říká: Řekli to o dospělém, tím spíše [to platí] o nezletilém.

Rabi Jehuda říká: Rabi Eliezer říká: O Šabatu jeho slova platí, protože nemůže psát, ale ne ve všední den. Rabi Jehošua říká: Řekli to o Šabatu, tím spíše [to platí] ve všední den. Podobně: Lze nabývat ve prospěch nezletilého, ale nelze nabývat ve prospěch dospělého; to jsou slova rabiho Eliezera. Rabi Jehošua říká: Řekli to o nezletilém, tím spíše [to platí] o dospělém.

MIŠNA: Zřítil-li se dům na něj a na jeho otce, nebo na něj a na ty, po nichž dědí, a [syn] měl závazek z ketuby ženy a věřitele – dědicové otce říkají: „Syn zemřel první a potom zemřel otec“, a věřitelé říkají: „Otec zemřel první a potom zemřel syn“ –

Bejt Šamaj říkají: Ať se rozdělí. A Bejt Hilel říkají: Majetek [zůstává] ve svém držení.

GEMARA: Učili jsme tam: Kdo půjčí druhému na listinu, vymáhá ze zatíženého majetku; [kdo půjčí] před svědky, vymáhá z volného majetku.

Šmuel se tázal: [Zapsal-li dlužník]: „[I to,] co nabudu“, a nabyl – jak je tomu? Podle rabiho Meira, který říká, že člověk může převést věc, která [ještě] nepřišla na svět, se nemusíš tázat, neboť jistě nabyl. Tázat se musíš podle mudrců, kteří říkají, že člověk nemůže převést věc, která [ještě] nepřišla na svět.

Řekl Rav Josef: Pojď a slyš: „A mudrci říkají: Tento byl chytrý, že mu prodal půdu, protože může na něm vymáhat zástavu.“

Řekl mu Rava: Říká [se tam] „od něj“ – od něj [lze vymáhat] i z pláště na jeho ramenou. Tázat se musíme o [případu]: „co nabudu“, nabyl a prodal; „co nabudu“, nabyl a zanechal v dědictví – jak je tomu?

Řekl Rav Chana: Pojď a slyš: Zřítil-li se dům na něj a na jeho otce, na něj a na ty, po nichž dědí, a měl závazek z ketuby ženy a věřitele – dědicové otce říkají: „Syn zemřel první a potom zemřel otec“, a věřitelé říkají: „Otec zemřel první“ atd.

A kdyby tě napadlo, že [majetek označený] „co nabudu“, který nabyl a prodal, [nebo] „co nabudu“, který nabyl a zanechal v dědictví, není zatížen – i kdyby otec zemřel první, je to [jen] „co nabudu“!

Řekl jim Rav Nachman: Zeira, náš druh, to vyložil: [Jde o] přikázání, aby sirotci splatili dluh svého otce. Namítl Rav Aši: Je to [jako] ústní půjčka, a Rav i Šmuel oba říkají: Ústní půjčku nelze vymáhat ani od dědiců, ani od kupců!