Bava batra 166a בבא בתרא

Ale řekni: [zlaté] peruty! Zlaté peruty lidé nerazí.

„Zlato v denárech – ne méně než [zlato] v hodnotě dvou stříbrných denárů.“ Ale řekni: drobty zlata v hodnotě dvou zlatých denárů míní! Řekl Abaje: Majitel listiny je v nevýhodě [a dostane méně].

(A v první části, kde se učí: „Stříbro v denárech – ne méně než [stříbro] v hodnotě dvou zlatých denárů“ – proč? Řekni: stříbrný slitek v hodnotě dvou stříbrných denárů míní!)

Řekl Rav Aši: V první části [jde o případ], kdy napsal „dinarej“, v poslední části [o případ], kdy napsal „dinarin“.

A odkud usuzuješ, že je rozdíl mezi „dinarej“ a „dinarin“?

Neboť se učí [v baraitě]: Žena, na níž leží [povinnost obětí] za pět pochybných porodů nebo pět pochybných výtoků, přinese jednu oběť, smí jíst z obětí a zbytek pro ni není povinností. Leží-li na ní [povinnost] za pět jistých porodů nebo pět jistých výtoků, přinese jednu oběť, smí jíst z obětí, a zbytek je pro ni povinností.

Stalo se, že ceny hnízd [holubic] v Jeruzalémě stouply na zlaté denáry. Řekl Raban Šimon ben Gamliel: Při tomto Příbytku [Božím]! Nepřespím noc, dokud nebudou stát [stříbrné] denáry. Vešel do soudu a učil: Žena, na níž leží [povinnost] za pět jistých porodů nebo pět jistých výtoků, přinese jednu oběť, smí jíst z obětí a zbytek pro ni není povinností.