Bava batra 168b בבא בתרא

a ten a ten jsou jeho svědky.“

GEMARA: Učili naši mistři: Jak zní ověření? „Zasedali jsme v trojici, my, ten a ten a ten; ten a ten, syn toho a toho, před námi předložil smazanou listinu toho a toho dne, a ten a ten jsou jeho svědky.“ A je-li v něm napsáno: „Zabývali jsme se svědectvím svědků a jejich svědectví bylo shledáno shodným“, vymáhá [dluh] a nemusí přinášet důkaz; a ne-li, musí přinést důkaz.

Byla-li [listina] roztržena, je neplatná; roztrhla-li se [sama], je platná. Smazala-li se nebo rozmazala, je platná, je-li její stopa rozeznatelná.

Jak vypadá „roztržena“ a jak vypadá „roztrhla se“? Řekl Rav Jehuda: „Roztržena“ – soudní roztržení; „roztrhla se“ – roztržení, které není soudní.

Jak vypadá soudní roztržení? Řekl Rav Jehuda: [Roztržení přes] místo svědků, místo data a místo podstatných údajů. Abaje řekl: [Roztržení] křížem krážem.

Jedni Arabové přišli do Pumbedity a násilím se zmocňovali pozemků lidí. Jejich majitelé přišli k Abajemu [a] řekli mu: Ať se mistr podívá na naše listiny a ať nám mistr k nim napíše ještě jinou listinu, abychom, kdyby nám [Arabové] jednu vzali, měli jednu v ruce.

Řekl jim: Co pro vás mohu udělat? Vždyť Rav Safra řekl: Na jedno pole se nepíší dvě listiny, neboť [kupec] by snad mohl vymáhat [od prodávajícího] a pak znovu vymáhat.

Naléhali na něj. Řekl svému písaři: Jdi, napiš jim [text] na smazanou [plochu] a svědky na [čistý] papír, neboť taková [listina] je neplatná.

Řekl Rav Acha bar Minjomi Abajemu: Ale snad bude stopa [původního textu] rozeznatelná, a učí se [v baraitě]: Smazala-li se nebo rozmazala, je platná, je-li její stopa rozeznatelná! Řekl mu: Říkám snad [smazat] pořádnou listinu? Říkám [smazat] pouhou abecedu.

Učili naši mistři: Přijde-li někdo a řekne: „Ztratil se mi dlužní úpis“ – i když svědkové řeknou: „My jsme ho napsali, podepsali a dali mu ho“, nový úpis se mu nepíše. O čem to platí? O dlužních úpisech; ale kupní a prodejní listiny se [znovu] píší, kromě ručení, které je v nich.