Talmud česky

Bava batra 20b בבא בתרא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 20b · 16 segmentů

Struktura debaty:Mišna 2Otázka 1Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
– [Jde o střep], který nemá [potřebnou] míru, jak jsme se učili: Střep – [dost velký,] aby se dal vložit mezi jedno prkno a druhé.
דלית בה שיעורא כדתנן חרס כדי ליתן בין פצים לחבירו
2
Hliněná nádoba se mu přece hodí! – [Jde o] zašpiněnou. – Hodí se pro pouštěče žilou! – [Jde o] děravou.
כלי חרס חזי ליה דמיטנף חזי לאומנא דמנקב
3
Svitek Tóry se hodí ke čtení! – [Jde o] opotřebený. – Ale ten přece vyžaduje uložení do genizy! – Tam bude jeho geniza.
ספר תורה חזי למקרא בבלוי והא בעי גניזה שם תהא גניזתה
4
(A) Rav řekl: Přepážku lze udělat ze všeho kromě soli a tuku. A Šmuel řekl: I ze soli. Rav Papa řekl: Nepřou se: tento [mluví] o sodomské soli, onen o istrokanitské soli.
(ואמר) רב בכל עושין מחיצה חוץ ממלח ורבב ושמואל אמר אפילו מלח אמר רב פפא ולא פליגי הא במלח סדומית הא במלח איסתרוקנית
5
A nyní, když Raba řekl: Člověk smí udělat dvě hromady soli a položit na ně trám, neboť sůl drží trám a trám drží sůl – [platí to] i o istrokanitské soli, a nepřou se: jeden [mluví o případu], kde je trám, druhý, kde trám není.
והשתא דאמר רבה עושה אדם שני צבורי מלח ומניח עליהם קורה שהמלח מעמדת את הקורה והקורה מעמדת את המלח אפילו מלח איסתרוקנית ולא פליגי הא דאיכא קורה הא דליכא קורה:
6
Vzdaluje se mlýnek na tři [dlaně] od spodního kamene, což jsou čtyři od horního kamene atd.: Jaký je důvod? Kvůli otřesům. Ale vždyť se učí: A [mlýn] poháněný oslem – tři od násypky, což jsou čtyři od koše. Jaké otřesy jsou tam? Nýbrž [důvodem je] hluk.
מרחיקין את הריחים ג' מן השכב שהן ארבעה מן הרכב וכו': מאי טעמא משום טיריא והא תניא ושל חמור שלשה מן האיסטרוביל שהן ארבעה מן הקלת התם מאי טיריא איכא אלא משום קלא:
7
A pec na tři od podstavce, což jsou čtyři od okraje: Abaje řekl: Z toho plyne, že podstavec pece má jednu dlaň. Má to význam pro koupi a prodej.
ואת התנור שלשה מן הכליא שהן ארבעה מן השפה: אמר אביי שמע מינה כליא דתנור טפח נפקא מינה למקח וממכר:
8
MIŠNA: Nikdo nesmí postavit pec uvnitř domu, pokud nad ní není výška čtyř loktů. Staví-li ji v podkroví, musí být pod ní vrstva mazaniny tři dlaně, a u plotny jedna dlaň.
מתני' לא יעמיד אדם תנור בתוך הבית אלא אם כן יש על גביו גובה ארבע אמות היה מעמידו בעלייה צריך שיהא תחתיו מעזיבה שלשה טפחים ובכירה טפח
9
A jestliže způsobila škodu, zaplatí škodu, kterou způsobila. Rabi Šimon říká: Všechny tyto míry stanovili jen proto, aby byl, způsobí-li [pec] škodu, osvobozen od placení.
ואם הזיק משלם מה שהזיק ר' שמעון אומר לא אמרו כל השיעורין האלו אלא שאם הזיק פטור מלשלם
10
Nikdo nesmí otevřít pekařskou ani barvířskou dílnu pod skladištěm svého druha, ani chlév pro dobytek. Pravda, u vína to dovolili, ale ne chlév pro dobytek.
לא יפתח אדם חנות של נחתומין ושל צבעין תחת אוצרו של חבירו ולא רפת בקר באמת ביין התירו אבל לא רפת בקר:
11
GEMARA: Ale vždyť se učí: U pece čtyři [dlaně] a u plotny tři! Abaje řekl: Ono se učí o pekařích, neboť naše pec je jako pekařská plotna.
גמ׳ והתניא בתנור ארבעה ובכירה שלשה אמר אביי כי תניא ההיא בדנחתומין דתנור דידן כי כירה דנחתומין:
12
Nesmí otevřít dílnu atd.: Učí se: Jestliže chlév předcházel skladišti, je to dovoleno. Abaje se ptal: Jestliže [místo] vymetl a pokropil [vodou] pro skladiště, jak je tomu?
לא יפתח חנות וכו': תנא אם היתה רפת קודמת לאוצר מותר בעי אביי כיבד וריבץ לאוצר מהו
13
Jestliže přidal okna, jak je tomu? [Postavil-li] sloupovou síň pod skladištěm, jak je tomu? Postavil-li podkroví nad svým domem, jak je tomu? Zůstává nerozhodnuto. Rav Huna, syn Rav Jehošuy, se ptal: [Uskladní-li] datle a granátová jablka, jak je tomu? Zůstává nerozhodnuto.
ריבה בחלונות מהו אכסדרה תחת האוצר מהו בנה עלייה על גבי ביתו מהו תיקו בעי רב הונא בריה דרב יהושע תמרי ורמוני מאי תיקו:
14
Pravda, u vína to dovolili atd.: Učí se: U vína to dovolili, protože ho [teplo] zušlechťuje; a ne chlév pro dobytek, protože způsobuje, že [víno] zapáchá. Rav Josef řekl: Tomu našemu [vínu] škodí i kouř z lampy. Rav Šešet řekl: A vojtěška je jako chlév pro dobytek.
באמת ביין התירו וכו'. תנא ביין התירו מפני שמשביחו ולא רפת בקר מפני שמסריחו אמר רב יוסף האי דידן אפילו קוטרא דשרגא נמי קשיא ליה א"ר ששת ואספסתא כרפת בקר דמיא:
15
MIŠNA: [Proti] obchodu na dvoře může [soused] protestovat a říct mu: Nemohu spát kvůli hluku těch, kdo přicházejí, a hluku těch, kdo odcházejí. Ale [ten, kdo] vyrábí nádoby, vychází a prodává je na tržišti, nemůže protestovat a říct mu: Nemohu spát kvůli zvuku kladiva, ani kvůli zvuku mlýnku, ani kvůli hluku dětí.
מתני׳ חנות שבחצר יכול למחות בידו ולומר לו איני יכול לישן מקול הנכנסין ומקול היוצאין אבל עושה כלים יוצא ומוכר בתוך השוק ואינו יכול למחות בידו ולומר לו איני יכול לישן לא מקול הפטיש ולא מקול הריחים ולא מקול התינוקות:
16
GEMARA: Čím se liší začátek a čím závěr? Abaje řekl: Závěr se týká jiného dvora. Rava mu řekl: Jestliže ano, ať učí: [Na] jiném dvoře je to dovoleno. Nýbrž Rava řekl:
גמ׳ מ"ש רישא ומ"ש סיפא אמר אביי סיפא אתאן לחצר אחרת א"ל רבא אי הכי ליתני חצר אחרת מותר אלא אמר רבא

Originál: Bava Batra 20b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu