Bava batra 24b בבא בתרא

vinařů jsou Izraelité. A to platí o velkých [měších], ale u malých řekni, že vypadly pocestným. A jsou-li spolu s nimi i velké, řekni, že je tam [Izraelita] uložil v úkrytu.

MIŠNA: Strom se vzdaluje od města dvacet pět loket, a rohovník a sykomora padesát loket. Aba Šaul říká: Každý neplodný strom padesát loket. Bylo-li město dříve, [majitel stromu] ho porazí a nedostane náhradu; byl-li strom dříve, porazí ho a dostane náhradu. Je-li pochybné, zda bylo dříve toto, nebo zda bylo dříve ono, porazí ho a nedostane náhradu.

GEMARA: Jaký je důvod? Řekl Ula: Kvůli kráse města. – Ale vyvoď to z toho, že se z pole nedělá pastvina [kolem města] ani z pastviny pole?

Není třeba [to říkat] kvůli rabimu Eliezerovi, který říká, že se z pole smí udělat pastvina a z pastviny pole; zde [podle něj] to kvůli kráse města neděláme.

A i podle rabínů, kteří říkají, že se z pole nedělá pastvina ani z pastviny pole – to platí o setbě, ale stromy [vysazovat] smíme; a zde kvůli kráse města ne.

A odkud víš, že je rozdíl mezi setbou a stromy? Neboť učila baraita: Ohrazený pozemek větší než dva beit sea, který byl ohrazen k obývání:

byla-li jeho větší část oseta, je jako zahrada a [nošení v něm o Šabatu] je zakázáno; byla-li jeho větší část osázena [stromy], je jako dvůr a je to dovoleno.

„Bylo-li město dříve, porazí ho a nedostane náhradu“ atd. Proč je to u jámy jinak, kde se učí, že [majitel stromu] porazí a dostane náhradu, a proč je to tu jinak, kde se učí, že porazí a nedostane náhradu?

Řekl Rav Kahana: Hrnec společníků není ani teplý, ani studený.

Ale jaká je to námitka? Snad je škoda veřejnosti jiná než škoda jednotlivce?

Nýbrž byl-li [výrok] Rava Kahany řečen, byl řečen k závěru [mišny]: „Byl-li strom dříve, porazí ho a dostane náhradu.“ – Ať jim tedy řekne: Dejte mi nejprve náhradu a pak ho porazím! – Řekl Rav Kahana: Hrnec společníků není ani teplý, ani studený.

„Je-li pochybné, zda bylo dříve toto, nebo zda bylo dříve ono, porazí ho a nedostane náhradu.“ Čím se to liší od jámy, kde jsi řekl, že [strom] neporazí?

Tam, kde [strom] v případě jistoty není určen k poražení, ani v případě pochybnosti mu neřekneme: Poraz! Zde, kde je v případě jistoty určen k poražení, i v případě pochybnosti mu řekneme: Poraz! A co se týče náhrady, řekneme mu: Přines důkaz a vezmi si ji.

MIŠNA: Stálý mlat se vzdaluje od města padesát loket. Ať si člověk nedělá stálý mlat na svém pozemku, ledaže má padesát loket na každou stranu; a vzdálí ho od sazenic a od zoraného pole svého druha natolik, aby [mu] neškodil.

GEMARA: Čím se liší začátek a čím se liší závěr? Řekl Abaje: Závěr se týká mlatu, který není stálý.

Jak vypadá mlat, který není stálý? Řekl rabi Josi, syn rabiho Chaniny: Každý, na kterém se neprovívá lopatou.

Rav Aši řekl: [Mišna] říká, jaký je důvod: Proč se stálý mlat vzdaluje od města padesát loket? Aby neškodil.

Namítají: Stálý mlat se vzdaluje od města padesát loket, a tak jako se vzdaluje od města padesát loket, tak se vzdaluje od tykví, okurek, sazenic a zoraného pole svého druha padesát loket, aby neškodil. Podle Rava Ašiho je to v pořádku, ale podle Abajeho je to obtížné. – Je to obtížné.

Od okurek a tykví je to pochopitelné, protože prach se nese, dostane se do jejich středu a vysuší je; ale od zoraného pole proč? Řekl rabi Aba bar Zavda, a někteří říkají rabi Aba bar Zutra: Protože