Čím se tu zabýváme? Když mu napsal: „Nemám žádný spor ani nárok na toto pole.“ A když mu [to] napsal, co z toho? Vždyť učila baraita: Kdo řekne druhému: Nemám spor ani nárok na toto pole, nemám s ním nic společného a mé ruce jsou od něho odtaženy – neřekl nic.
הכא במאי עסקינן דכתב ליה דין ודברים אין לי על שדה זו וכי כתב לו מאי הוי והתניא האומר לחבירו דין ודברים אין לי על שדה זו ואין לי עסק בה וידי מסולקות הימנה לא אמר כלום
Čím se tu zabýváme? Když od něho [to vzdání] stvrdili kinjanem. A když od něho stvrdili kinjan, co z toho? Vždyť [svým svědectvím] udržuje [pole] pro svého věřitele!
הכא במאי עסקינן כשקנו מידו וכי קנו מידו מאי הוי הרי מעמידה בפני בעל חובו
Neboť Ravin bar Šmuel řekl jménem Šmuela: Kdo prodá pole druhému bez záruky, nesmí o něm pro něho svědčit, protože je [tím] udržuje pro svého věřitele.
דאמר רבין בר שמואל משמיה דשמואל המוכר שדה לחבירו שלא באחריות אין מעיד לו עליה מפני שמעמידה בפני בעל חובו
Čím se tu zabýváme? Když na sebe vzal záruku. Záruku za koho? Řekneme-li záruku za kohokoli – tím spíše je mu to vhod [aby pole zůstalo]! Nýbrž záruku [jen za nároky], které by přišly kvůli němu [samému].
הכא במאי עסקינן דקביל עליה אחריות אחריות דמאן אי נימא אחריות דעלמא כל שכן דניחא ליה אלא אחריות דאתיא ליה מחמתיה
A když se [svého podílu] vzdá, je ho opravdu zbaven? Vždyť učila baraita: Obyvatelům města byl ukraden jejich svitek Tóry – nesoudí se [ta věc] soudci téhož města a nepřivádějí se důkazy od obyvatel téhož města. A kdyby tomu tak bylo, ať se dva z nich vzdají [svého podílu] a soudí!
וכי מסלק נפשיה מיניה מי מסתלק והתניא בני עיר שנגנב ספר תורה שלהן אין דנין בדייני אותה העיר ואין מביאין ראיה מאנשי אותה העיר ואם איתא ליסלקו בי תרי מינייהו ולידיינו
Pojď a slyš: Kdo řekne: Dejte mine obyvatelům mého města – nesoudí se [ta věc] soudci téhož města a nepřivádějí se důkazy od obyvatel téhož města. Proč? Ať se dva vzdají [svého podílu] a soudí!
תא שמע האומר תנו מנה לבני עירי אין דנין בדייני אותה העיר ואין מביאין ראיה מאנשי אותה העיר אמאי ליסלקו בי תרי נפשייהו ולידיינו
Pojď a slyš: Kdo řekne: Dejte mine chudým mého města – nesoudí se [ta věc] soudci téhož města a nepřivádějí se důkazy od obyvatel téhož města. Copak si to myslíš? Chudí berou, a soudci by byli nezpůsobilí? Nýbrž řekni: Nesoudí se soudci z chudých téhož města a nepřivádějí se důkazy od chudých téhož města. A proč? Ať se dva vzdají [svého podílu] a soudí!
ת"ש האומר תנו מנה לעניי עירי אין דנין בדייני אותה העיר ואין מביאין ראיה מאנשי אותה העיר ותסברא עניים שקלי דייני מיפסלי אלא אימא אין דנין בדייני עניי אותה העיר ואין מביאין ראיה מעניי אותה העיר ואמאי לסתלקו בי תרי נפשייהו ולידיינו
A chceš-li, řekni: Skutečně, jak se učí, opravdu chudí, a [jde] o chudé, jejichž podpora byla [obyvatelům] uložena. Jak to vypadá? Jestliže jim [příspěvek] pevně stanovili, ať dva z nich dají, co jim bylo stanoveno, a soudí!
ואיבעית אימא לעולם כדקתני עניים ממש ובעניי דראמו עלייהו והיכי דמי אי דקיץ להו ליתבו בי תרי מינייהו מאי דקיץ להו ולידיינו
Čím se tu zabýváme? Když jim [příspěvek] stanoven nebyl. A chceš-li, řekni: Skutečně jim byl stanoven, ale je jim to vhod, protože když se [chudým] uleví, uleví se [i jim].
הכא במאי עסקינן דלא קיץ להו ואיבעית אימא לעולם דקיץ להו וניחא להו דכיון דרווח רווח:
„A stávají se placenými strážci jeden pro druhého.“
ונעשין שומרי שכר זה לזה
Originál: Bava Batra 43a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.