Bava batra 5b בבא בתרא

aby mě [věřitel] neobtěžoval.

Učili jsme: [Má se za to,] že dal, dokud nepřinese důkaz, že nedal.

Jak to vypadá? Řekneš-li, že mu řekl: Splatil jsem ti ve své lhůtě – to je samozřejmé, že se má za to, že dal. Nejde snad o to, že mu řekl: Splatil jsem ti před uplynutím své lhůty? Z toho plyne, že člověk běžně splácí před uplynutím své lhůty! – Zde je to jiné, neboť každá vrstva [zdi] je jeho lhůtou.

Pojď a slyš: [Má se za to,] že nedal, dokud nepřinese důkaz, že dal.

Jak to vypadá? Řekneš-li, že mu řekl: Splatil jsem ti ve své lhůtě – proč by nebyl důvěryhodný? Nejde snad o to, že mu řekl: Splatil jsem ti před uplynutím své lhůty? Z toho plyne, že člověk běžně nesplácí před uplynutím své lhůty! – Zde je to jiné, protože si říká: Kdo ví, zda mě rabíni [k placení] zaváží.

Rav Papa a Rav Huna, syn Rav Jehošuy, jednali podle Abajeho a Ravy. Mar bar Rav Aši jednal podle Reš Lakiše. A halacha je podle Reš Lakiše, a to i [při vymáhání] od sirotků. A přestože mistr řekl: Kdo přichází vymáhat z majetku sirotků, vymáhá jen pod přísahou – [zde platí] předpoklad (chazaka), že člověk nesplácí před uplynutím své lhůty.

Byla jim předložena otázka: Vymáhal [dluh] od něho po [uplynutí] lhůty a [ten] mu řekl: Splatil jsem ti před uplynutím své lhůty – jak je to? Říkáme snad i proti předpokladu [zásadu]: Proč bych lhal [když jsem mohl tvrdit něco lepšího]?