Bava kama 114b בבא קמא

A máme za to, [že je] jako lupič podle rabi Šimona.

K věci samé: Rabi říká: Já říkám, že zloděj je jako lupič. Vznesli otázku: Mluví o lupiči podle rabínů, a nenabývá, anebo mluví o lupiči podle rabi Šimona, a nabývá?

Pojď a slyš: „Vzali-li celníci někomu osla [atd.]“

Kdo [je autorem]? Jsou-li to rabíni, je obtížný lupič; je-li to rabi Šimon, je obtížný zloděj.

Pokud řekneš, že Rabi mluví o lupiči podle rabi Šimona, a nabývá, je to v pořádku: [autorem] je Rabi, a proto nabývá.

Ale pokud řekneš, že mluví o lupiči podle rabínů, a nenabývá, kdo [je autorem]? Ani Rabi, ani rabi Šimon, ani rabíni!

Zde jde o ozbrojeného lupiče, a je to rabi Šimon. Pokud ano, je to totéž co lupič! Jsou dva druhy lupičů.

Pojď a slyš: Zloděj, lupič a násilník – jejich zasvěcení je zasvěcením, jejich teruma je terumou a jejich desátky jsou desátky.

Kdo [je autorem]? Jsou-li to rabíni, je obtížný lupič; je-li to rabi Šimon, je obtížný zloděj.

Pokud řekneš, že [Rabi] říká, že zloděj je jako lupič podle rabi Šimona, proto nabývá. Ale pokud řekneš, že zloděj je jako lupič podle rabínů, kdo [je autorem]?

[Jde] o ozbrojeného lupiče a je to rabi Šimon. Pokud ano, je to totéž co lupič! Jsou dva druhy lupičů.

Rav Aši řekl Rabovi: Pojď a slyš, co Rabi učil svého syna rabi Šimona: Ne [jen] skutečně věc, která slouží jako zástava, nýbrž i krávu, s níž orají, a osla, za nímž se jde – jsou povinni vrátit kvůli cti svého otce.

Důvodem je čest jejich otce; ale nebýt cti jejich otce, ne. Plyne z toho, že Rabi mluví o lupiči podle rabi Šimona. Plyne z toho.

„A stejně tak roj včel“: Co znamená „a stejně tak“?

Takto to říká: I roj včel, jehož nabytí je [jen] rabínským ustanovením – mohlo by tě napadnout, že protože ho nabývá jen podle rabínů, vzdává se ho [majitel] i v neurčeném případě. Proto nás to učí: vzdali-li se ho majitelé, ano; jinak ne.

„Rabi Jochanan ben Beroka řekl: Žena a nezletilý jsou věrohodní [atd.]“

Jsou snad žena a nezletilý způsobilí svědčit? Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: Zde jde o případ, kdy je majitelé pronásledovali a žena a nezletilý mluví bezděčně a říkají: „Odsud vyletěl tento roj.“

Rav Aši řekl: Bezděčná řeč je platná jen pro svědectví o [vdovství] ženy.

Ravina řekl Rav Ašimu: A ne [jinde]? Vždyť roj včel je bezděčná řeč! U roje včel je to jinak, protože jeho nabytí je rabínským ustanovením.

A u [ustanovení] z Tóry ne? Vždyť Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: Stalo se, že jeden člověk mluvil bezděčně a řekl: „Pamatuji si, když jsem byl dítě a seděl jsem na otcových ramenou, a vzali mě ze školy, svlékli mi košili a ponořili mě [do mikve], abych mohl večer jíst terumu.“

A rabi Chanina k tomu dodává: „A mí druzi se ode mne oddělovali a nazývali mě Jochanan, jedlík chal.“ A Rabi ho na základě jeho slov povýšil do kněžství.

[Šlo] o terumu podle rabínského ustanovení.

A stále [platí], že u [ustanovení] z Tóry ne? Vždyť když přišel Rav Dimi, řekl: Rav Chana z Kartiginy, a někteří říkají Rav Acha z Kartiginy, vyprávěl: Stal se případ, který přišel před rabi Jehošuu ben Leviho, a někteří říkají, že případ přišel před Rabiho, o jednom dítěti, které mluvilo bezděčně a řeklo: „Já a má matka jsme byli zajati mezi pohany. Když jsem vyšel načerpat vodu, myslel jsem na svou matku; když [jsem šel] sbírat dříví, myslel jsem na svou matku.“

A Rabi ji na základě jeho slov provdal do kněžství.

U zajaté ženy byli shovívaví.

„Ale nesmí uříznout jeho větev [atd.]“: Učí se v baraitě: Rabi Jišmael, syn rabi Jochanana ben Beroky, říká: Je to podmínka soudu, že [člověk] smí vstoupit na pole svého bližního a uříznout větev svého bližního, aby zachránil svůj roj, a vezme si cenu své větve z roje svého bližního.

A je to podmínka soudu, že [člověk] smí vylít své víno a zachránit med svého bližního, a vezme si cenu svého vína z medu svého bližního. A je to podmínka soudu, že smí složit své dříví a naložit len svého bližního, a vezme si cenu svého dříví ze lnu svého bližního. Neboť pod touto podmínkou dal Jehošua Izraeli zemi do dědictví.

MIŠNA: Kdo pozná své předměty a své knihy v rukou jiného, a ve městě se rozneslo, že u něj došlo ke krádeži – ať mu kupec odpřisáhne, kolik dal, a vezme [si to]. A ne-li, nemůže [mu je vzít], neboť říkám: Prodal je jinému a tento je od něj koupil.

GEMARA: A co z toho, že se ve městě rozneslo, že u něj došlo ke krádeži? Obávejme se, že je prodal a sám rozhlašuje tu pověst!

Rav Jehuda řekl, že Rav řekl: [Jde o případ,] kdy do jeho domu přišli lidé, a on vstal a v noci volal o pomoc a řekl: „Byly mi ukradeny předměty!“ Tím spíše [si] našel záminku!

Rav Kahana to doplňuje jménem Rava: [Jde o případ,] kdy byl v jeho domě vyhlouben průlom a lidé, kteří nocovali v jeho domě, vyšli s ranci předmětů na ramenou a všichni říkají: „Ukradli předměty toho a toho.“

Ale snad to byly předměty, a ne knihy? Rabi Chija bar Aba řekl, že rabi Jochanan řekl: [Jde o případ,] kdy říkají i „knihy“.

A obávejme se, že byly malé a on tvrdí velké! Rabi Josi bar Chanina řekl: [Jde o případ,] kdy říkají: „Ta a ta kniha.“

A snad byly staré a on tvrdí nové! Rav řekl: [Jde o případ,] kdy říkají: „Toto jsou předměty toho a toho, toto jsou knihy toho a toho.“

A řekl snad Rav tak? Vždyť Rav řekl: Vnikl-li [zloděj] průlomem, vzal předměty a vyšel, je osvobozen. Proč? Nabyl je svou krví.

To platí, že je nabyl, o tom, kdo vnikl průlomem, neboť od počátku vydal svůj život na smrt. Ale tito, protože nevydali svůj život na smrt, ne.

Rava řekl: Učili to jen o hospodáři, který obvykle prodává své předměty. Ale hospodář, který obvykle neprodává své předměty –