Talmud česky

Bava kama 118b בבא קמא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 118b · 24 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 1Otázka 1Důkaz 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Jaký je důvod Rav Chisdy? Protože [jehně] přivyklo vnějším krokům [útěku].
מ"ט דרב חסדא הואיל ואנקטה נגרי ברייתא
2
A řekl snad Rava tak? Vždyť Rava řekl: Kdo vidí svého bližního, jak zvedl jehně ze svého [bližního] stáda, a zakřičel na něj, a [ten] ho odhodil, a neví, zda ho vrátil, či nevrátil, a [jehně] uhynulo nebo bylo ukradeno – odpovídá za ně.
ומי אמר רבא הכי והאמר רבא האי מאן דחזייה לחבריה דאגבה אימרא מעדרא דידיה ורמא ביה קלא ושדייה ולא ידע אי הדריה אי לא הדריה ומת או נגנב חייב באחריותו
3
Což ne, i když [majitel stádo] spočítal? Ne, když nespočítal.
מאי לאו אע"ג דמני לא דלא מני
4
A řekl snad Rav tak? Vždyť Rav řekl: Vrátil-li ho do stáda, které je na poušti, splnil [povinnost]! Rav Chanan bar Aba řekl: Rav to připouští u ohrady.
ומי אמר רב הכי והאמר רב החזירו לעדר שבמדבר יצא אמר רב חנן בר אבא מודה רב ברקועתא
5
Máme říci, že je to [spor] tannaitů? Kdo ukradne jehně ze stáda nebo selu z měšce, ať ho vrátí na místo, odkud ukradl – to jsou slova rabi Jišmaela. Rabi Akiva říká: Je třeba vědomí majitelů.
לימא כתנאי הגונב טלה מן העדר וסלע מן הכיס למקום שגנב יחזיר דברי רבי ישמעאל ר"ע אומר צריך דעת בעלים
6
Mysleli, že všichni zastávají [názor] rabi Jicchaka, neboť rabi Jicchak řekl: Člověk obvykle ohmatává svůj měšec každou chvíli. Což tedy ne: u sely [jde o případ] s vědomím, a [spor] je jako spor Rava a Šmuela?
סברוה דכולי עלמא אית להו דרבי יצחק דאמר רבי יצחק אדם עשוי למשמש בכיסו בכל שעה מאי לאו בסלע לדעת ובפלוגתא דרב ושמואל
7
U jehněte [jde o případ] bez vědomí, a [spor] je jako spor Rav Chisdy a rabi Jochanana.
(לא) בטלה שלא לדעת ובפלוגתא דרב חסדא ור' יוחנן
8
Rav Zvid řekl jménem Ravy: U strážce, který ukradl z vlastnictví majitelů, se nikdo nepře, [že je to] podle Rav Chisdy. A zde se přou o strážce, který ukradl ze své vlastní moci [kde měl věc v úschově], zda ji má vrátit na místo, odkud ukradl. Rabi Akiva soudí, že jeho střežení skončilo; a rabi Jišmael soudí, že jeho střežení neskončilo.
אמר רב זביד משמיה דרבא בשומר שגנב מרשות בעלים כ"ע לא פליגי כדרב חסדא והכא בשומר שגנב מרשותו שיחזיר למקום שגנב קמיפלגי ר"ע סבר כלתה לו שמירתו ור' ישמעאל סבר לא כלתה לו שמירתו
9
Máme říci, že [otázka, zda] spočítání osvobozuje, je [spor] tannaitů? Neboť se učí v baraitě: Kdo oloupí svého bližního a vloží mu [to] do účtu – jedna [baraita] učí: splnil [povinnost]; a jiná učí: nesplnil [povinnost].
לימא מנין פוטר תנאי היא דתניא הגוזל את חבירו והבליע לו בחשבון תני חדא יצא ותניא אידך לא יצא
10
Mysleli, že všichni zastávají [názor] rabi Jicchaka, který řekl: Člověk obvykle ohmatává svůj měšec každou chvíli. Což tedy ne, že se přou v tomto: ten, kdo říká „splnil“, soudí, že spočítání osvobozuje, a ten, kdo říká „nesplnil“, soudí, že spočítání neosvobozuje?
סברוה דכ"ע אית להו דר' יצחק דאמר אדם עשוי למשמש בכיסו בכל שעה ושעה מאי לאו בהא קמיפלגי דמ"ד יצא סבר מנין פוטר ומאן דאמר לא יצא סבר מנין אינו פוטר
11
Odpovídají: Kdybychom zastávali [názor] rabi Jicchaka, nikdo by se nepřel, že spočítání osvobozuje. Spíše se přou o [názor] rabi Jicchaka: jeden zastává [názor] rabi Jicchaka, a druhý nezastává [názor] rabi Jicchaka.
אמרי אי סבירא לן כר' יצחק כ"ע לא פליגי דמנין פוטר אלא בדרבי יצחק קמיפלגי מר אית ליה דר' יצחק ומר לית ליה דר' יצחק
12
A chceš-li, řekni, že všichni zastávají [názor] rabi Jicchaka, a není to obtížné: toto [platí], když spočítal a vložil si [peníze] do měšce, a tamto, když spočítal a vzal [je] do ruky.
ואי בעית אימא דכ"ע אית להו דר' יצחק ולא קשיא הא דמני ורמא ליה בכיסיה והא דמני ורמא לידיה
13
A chceš-li, řekni: Toto i tamto [platí], když spočítal a vložil si [je] do měšce; toto, když má v měšci jiné peníze, a tamto, když nemá v měšci jiné peníze.
ואיבעית אימא אידי ואידי דמני ורמא בכיסיה הא דאית ליה זוזי אחריני בכיסיה הא דלית ליה זוזי אחריני בכיסיה:
14
MIŠNA: Nekupuje se od pastýřů vlna, mléko ani kůzlata, a od strážců plodů dříví ani plody.
מתני׳ אין לוקחין מן הרועים צמר וחלב וגדיים ולא משומרי פירות עצים ופירות
15
Ale kupuje se od žen vlněné výrobky v Judsku, lněné výrobky v Galileji a telata v Šaronu. A u všech, o nichž [prodávající] řekli, že se má [věc] ukrýt, je to zakázáno. Vejce a slepice se kupují odkudkoli.
אבל לוקחין מן הנשים כלי צמר ביהודה וכלי פשתן בגליל ועגלים בשרון וכולן שאמרו להטמין אסור ולוקחין ביצים ותרנגולין מכל מקום:
16
GEMARA: Rabíni učili: Nekupují se od pastýřů ani kozy, ani kůzlata, ani rouna, ani vytrhaná vlna. Ale kupují se od nich ušité [výrobky], protože jsou jejich. A kupuje se od nich mléko a sýr na poušti, ale ne v obydlené krajině.
גמ׳ ת"ר אין לוקחין מן הרועים לא עזים ולא גדיים ולא גיזין ולא תלושין של צמר אבל לוקחין מהן תפורין מפני שהן שלהן ולוקחין מהן חלב וגבינה במדבר ולא בישוב
17
A kupují se od nich čtyři či pět ovcí, čtyři či pět rouna, ale ne dvě ovce ani dvě rouna.
ולוקחין מהן ד' וה' צאן ד' וה' גיזין אבל לא שתי צאן ולא שתי גיזין
18
Rabi Jehuda říká: Domácí [zvířata] se od nich kupují, pouštní se od nich nekupují. Pravidlem je: cokoli, co pastýř prodá a hospodář to pozná, se od nich kupuje; nepozná-li to, nekupuje se od nich.
ר"י אומר בייתות לוקחין מהן מדבריות אין לוקחין מהן כללו של דבר כל שהרועה מוכר ובעל הבית מרגיש בו לוקחין מהן אין מרגיש בו אין לוקחין מהן
19
Mistr řekl: „Kupují se od nich čtyři či pět ovcí, čtyři či pět rouna.“ Teď, když lze říci, že čtyři kupujeme, je třeba [uvádět] pět? Rav Chisda řekl: Čtyři z pěti. A jsou tací, kdo říkají, že Rav Chisda řekl: Čtyři z malého stáda a pět z velkého stáda.
אמר מר לוקחין מהן ד' וה' צאן ד' וה' גיזין השתא יש לומר ארבעה זבנינן חמשה מיבעיא א"ר חסדא ארבעה מתוך חמשה ואיכא דאמרי א"ר חסדא ארבעה מעדר קטן וחמש מעדר גדול
20
To samo je obtížné. Řekl jsi: „čtyři či pět ovcí, čtyři či pět rouna“ – čtyři či pět ano, ale tři ne. Řekni [však] závěr: „ale ne dvě ovce“ – tedy tři kupujeme!
הא גופא קשיא אמרת ד' וה' צאן ד' וה' גיזין ד' וה' אין אבל שלש לא אימא סיפא אבל לא שתי צאן הא שלש זבנינן
21
To není obtížné: toto [platí] o zdravých, tamto o vyhublých.
לא קשיא הא בברייתא הא בכחישתא:
22
„Rabi Jehuda říká: Domácí se od nich kupují, pouštní se od nich nekupují [atd.]“: Vznesli otázku: Vztahuje se rabi Jehuda k první části, a [to] k přísnosti, anebo se vztahuje k závěrečné části, a [to] ke shovívavosti?
ר"י אומר בייתות לוקחין מהן מדבריות אין לוקחין מהן כו': איבעיא להו ר"י ארישא קאי ולחומרא או דלמא אסיפא קאי ולקולא
23
Vztahuje se k první části, a k přísnosti, takže říká: Kupují se od nich čtyři či pět ovcí – to platí o domácích, ale u pouštních ani čtyři či pět ne? Anebo se vztahuje k závěrečné části, a ke shovívavosti, takže říká: Ale ne dvě ovce ani dvě rouna – to platí o pouštních, ale domácí se kupují i dvě?
ארישא קאי ולחומרא דאמר לוקחין מהן ארבעה וחמשה צאן הני מילי בייתות אבל מדבריות אפילו ארבעה וחמשה לא או דלמא אסיפא קאי ולקולא דאמר אבל לא שתי צאן ולא שתי גיזין הני מילי מדבריות אבל בייתות שתים נמי לוקחין
24
Pojď a slyš, neboť se učí v baraitě: Rabi Jehuda říká: Domácí se od nich kupují, a pouštní se od nich nekupují; a všude se od nich kupují čtyři či pět ovcí.
ת"ש דתניא ר"י אומר לוקחין בייתות מהן ואין לוקחין מהן מדבריות ובכל מקום לוקחין מהן ארבעה וחמשה צאן

Originál: Bava Kamma 118b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu