Bava kama 119a בבא קמא

Z toho, že řekl „všude“, plyne, že se vztahuje k závěrečné části, a ke shovívavosti. Plyne z toho.

„A [nekupuje se] od strážců plodů [atd.]“: Rav koupil třísky od arise [nájemce za podíl]. Abaje mu řekl: Ale vždyť jsme se učili: „a od strážců plodů dříví ani plody“! Odpověděl mu: To platí o strážci, který nemá v samotném pozemku nic; ale aris, který má v něm [podíl] – řekni, že prodává ze svého.

Rabíni učili: Od strážců plodů se kupuje, když sedí a prodávají a před nimi jsou koše a před nimi váhy. A u všech, o nichž řekli „ukryj“, je to zakázáno. Kupuje se od nich u vchodu do zahrady, ale ne za zahradou.

Bylo řečeno: Od kdy je dovoleno kupovat od lupiče? Rav řekl: Až když je většina [jeho majetku] jeho. A Šmuel řekl: I když [jen] menšina je jeho.

Rav Jehuda rozhodl Adovi, správci, podle toho, kdo říká: i když [jen] menšina je jeho.

Majetek udavače – Rav Huna a Rav Jehuda: Jeden řekl, že je dovoleno ho zničit vlastní rukou, a druhý řekl, že je zakázáno ho zničit vlastní rukou.

Ten, kdo říká, že je dovoleno ho zničit vlastní rukou: ať jeho majetek není chráněn přísněji než jeho tělo. A ten, kdo říká, že je zakázáno ho zničit: snad bude mít dobré potomstvo, a je psáno: „Ničema připraví, a spravedlivý obleče“ (Jb 27,17).

Rav Chisda měl jednoho arise, který vážil a dával, vážil a bral [nepoctivě]. Propustil ho a vztáhl na sebe verš: „A uložen pro spravedlivého je majetek hříšníka“ (Př 13,22).

„Neboť jaká je naděje bezbožníka, když nakrade, když Bůh vytrhne jeho duši?“ (Jb 27,8). Rav Huna a Rav Chisda: Jeden řekl: duši oloupeného, a druhý řekl: duši lupiče.

Ten, kdo říká duši oloupeného, [vychází z toho], že je psáno: „Takové jsou stezky každého, kdo je chtivý zisku: bere život svému majiteli“ (Př 1,19). Ten, kdo říká duši lupiče, [vychází z toho], že je psáno: „Neolupuj chudého, protože je chudý, a nedrť ubožáka v bráně, neboť Hospodin povede jejich při a těm, kdo je obírají, vezme život“ (Př 22,22–23).

A ten druhý? Vždyť je psáno: „bere život svému majiteli“! Co [znamená] „svému majiteli“? Tomu, kdo je nyní jeho majitelem.

A ten druhý? Vždyť je psáno: „těm, kdo je obírají, vezme život“! [Verš] uvádí důvod: Proč těm, kdo je obírají, [vezme]? Protože berou život.

Rabi Jochanan řekl: Kdo oloupí svého bližního [o věc] v hodnotě peruty, je, jako by mu vzal duši, neboť je řečeno: „Takové jsou stezky každého, kdo je chtivý zisku: bere život svému majiteli“ (Př 1,19). A říká se: „A pozře tvou žeň a tvůj chléb, tvé syny a tvé dcery“ (Jr 5,17).

A říká se: „pro násilí na synech Judy, neboť ve své zemi prolévali nevinnou krev“ (Jl 4,19). A říká se: „kvůli Saulovi a kvůli jeho krvavému domu, protože usmrtil Gibeóňany“ (2S 21,1).

Proč „a říká se“? Řekneš-li, [že jde jen] o jeho vlastní duši, ale ne o duši jeho synů a dcer – pojď a slyš: „maso jeho synů a dcer“.

A řekneš-li, že to platí, kde nedal [náhradu v] penězích, ale kde dal [náhradu v] penězích, ne – pojď a slyš: „pro násilí na synech Judy, neboť ve své zemi prolévali nevinnou krev“.

A řekneš-li, že to platí, kde to činí vlastníma rukama, ale nepřímé zavinění ne – pojď a slyš: „kvůli Saulovi a kvůli jeho krvavému domu, protože usmrtil Gibeóňany“. A kde jsme nalezli, že by Saul zabil Gibeóňany? Spíše, protože zabil [obyvatele] Nobu, města kněží, kteří je zásobovali vodou a potravou, přičítá mu to Písmo, jako by je zabil.

„Ale kupuje se od žen“: Rabíni učili: Kupují se od žen vlněné výrobky v Judsku a lněné výrobky v Galileji, ale ne vína, oleje a jemná mouka; a ani od otroků, ani od dětí. Aba Šaul říká: Žena smí prodat [věc] za čtyři či pět denárů, aby si udělala čepec na hlavu. A u všech, o nichž řekli, že se má [věc] ukrýt, je to zakázáno.

Výběrčí dobročinných příspěvků od nich [žen] přijímají malou věc, ale ne velkou věc.

A od lisařů [oleje] se kupují olivy na míru a olej na míru, ale ne olivy v malém množství a olej v malém množství. Raban Šimon ben Gamliel říká: Od žen se kupují olivy během svátku v Horní Galileji, neboť někdy se muž stydí prodávat u dveří svého domu, dá [je] své ženě a ona je prodá.

Ravina přišel do Mechozy. Přišly ženy z Mechozy a házely před něj řetízky a náramky, a on je od nich přijal. Raba Tosfaa řekl Ravinovi: Ale vždyť se učí v baraitě: Výběrčí dobročinných příspěvků od nich přijímají malou věc, ale ne velkou věc! Odpověděl mu: To jsou pro obyvatele Mechozy malé věci.

MIŠNA: Chomáče vlny, které odstraní valchář, jsou jeho; a které odstraní česač, jsou hospodáře. Valchář si smí vzít tři nitě a jsou jeho; více než to patří hospodáři. Byla-li [nit] černá na bílém, vezme si všechno a je to jeho.

Krejčí, který nechal nit, dost [dlouhou] k šití, a záplatu tři [prsty] na tři – patří hospodáři. Co tesař odstraní dlátem, je jeho; a [co odstraní] sekerou, je hospodáře. A pracoval-li u hospodáře, patří hospodáři i piliny.

GEMARA: Rabíni učili: Od valcháře se kupují chomáče vlny, protože jsou jeho. Valchář si smí vzít dvě horní nitě a jsou jeho.