„A [nekupuje se] od strážců plodů [atd.]“: Rav koupil třísky od arise [nájemce za podíl]. Abaje mu řekl: Ale vždyť jsme se učili: „a od strážců plodů dříví ani plody“! Odpověděl mu: To platí o strážci, který nemá v samotném pozemku nic; ale aris, který má v něm [podíl] – řekni, že prodává ze svého.
ולא משומרי פירות כו': רב זבין שבישתא מאריסא א"ל אביי והא תנן ולא משומרי פירות עצים ופירות א"ל ה"מ בשומר דלית ליה בגופא דארעא מידי אבל אריס דאית ליה בגוויה אימא מדנפשיה קא מזבין
Rabíni učili: Od strážců plodů se kupuje, když sedí a prodávají a před nimi jsou koše a před nimi váhy. A u všech, o nichž řekli „ukryj“, je to zakázáno. Kupuje se od nich u vchodu do zahrady, ale ne za zahradou.
ת"ר שומרי פירות לוקחין מהן כשהן יושבין ומוכרין והסלין לפניהם וטורטני לפניהם וכולן שאמרו הטמן אסור לוקחין מהן מפתח הגינה אבל לא מאחורי הגינה
Ten, kdo říká, že je dovoleno ho zničit vlastní rukou: ať jeho majetek není chráněn přísněji než jeho tělo. A ten, kdo říká, že je zakázáno ho zničit: snad bude mít dobré potomstvo, a je psáno: „Ničema připraví, a spravedlivý obleče“ (Jb 27,17).
מ"ד מותר לאבדו ביד לא יהא ממונו חמור מגופו ומ"ד אסור לאבדו דלמא הוה ליה זרעא מעליא וכתיב (איוב כז, יז) יכין רשע וצדיק ילבש:
Rav Chisda měl jednoho arise, který vážil a dával, vážil a bral [nepoctivě]. Propustil ho a vztáhl na sebe verš: „A uložen pro spravedlivého je majetek hříšníka“ (Př 13,22).
רב חסדא הוה ליה ההוא אריסא דהוה תקיל ויהיב תקיל ושקיל סלקיה קרא אנפשיה (משלי יג, כב) וצפון לצדיק חיל חוטא
„Neboť jaká je naděje bezbožníka, když nakrade, když Bůh vytrhne jeho duši?“ (Jb 27,8). Rav Huna a Rav Chisda: Jeden řekl: duši oloupeného, a druhý řekl: duši lupiče.
(איוב כז, ח) כי מה תקות חנף כי יבצע כי ישל אלוה נפשו רב הונא ורב חסדא חד אמר נפשו דנגזל וח"א נפשו של גזלן
Ten, kdo říká duši oloupeného, [vychází z toho], že je psáno: „Takové jsou stezky každého, kdo je chtivý zisku: bere život svému majiteli“ (Př 1,19). Ten, kdo říká duši lupiče, [vychází z toho], že je psáno: „Neolupuj chudého, protože je chudý, a nedrť ubožáka v bráně, neboť Hospodin povede jejich při a těm, kdo je obírají, vezme život“ (Př 22,22–23).
מ"ד נפשו של נגזל דכתיב (משלי א, יט) כן ארחות כל בוצע בצע את נפש בעליו יקח מ"ד נפשו של גזלן דכתיב (משלי כב, כב) אל תגזול דל כי דל הוא ואל תדכא עני בשער כי ה' יריב ריבם וקבע את קובעיהם נפש
Rabi Jochanan řekl: Kdo oloupí svého bližního [o věc] v hodnotě peruty, je, jako by mu vzal duši, neboť je řečeno: „Takové jsou stezky každého, kdo je chtivý zisku: bere život svému majiteli“ (Př 1,19). A říká se: „A pozře tvou žeň a tvůj chléb, tvé syny a tvé dcery“ (Jr 5,17).
א"ר יוחנן כל הגוזל את חבירו שוה פרוטה כאילו נוטל נשמתו ממנו שנאמר כן ארחות כל בוצע בצע את נפש בעליו יקח ואומר (ירמיהו ה, יז) ואכל קצירך ולחמך בניך ובנותיך
A říká se: „pro násilí na synech Judy, neboť ve své zemi prolévali nevinnou krev“ (Jl 4,19). A říká se: „kvůli Saulovi a kvůli jeho krvavému domu, protože usmrtil Gibeóňany“ (2S 21,1).
ואומר (יואל ד, יט) מחמס בני יהודה אשר שפכו דם נקי בארצם ואומר (שמואל ב כא, א) אל שאול ואל בית הדמים על אשר המית את הגבעונים
A řekneš-li, že to platí, kde nedal [náhradu v] penězích, ale kde dal [náhradu v] penězích, ne – pojď a slyš: „pro násilí na synech Judy, neboť ve své zemi prolévali nevinnou krev“.
וכ"ת הני מילי היכא דלא יהיב דמי אבל היכא דיהיב דמי לא ת"ש מחמס בני יהודה אשר שפכו דם נקי (בארצכם) [בארצם]
A řekneš-li, že to platí, kde to činí vlastníma rukama, ale nepřímé zavinění ne – pojď a slyš: „kvůli Saulovi a kvůli jeho krvavému domu, protože usmrtil Gibeóňany“. A kde jsme nalezli, že by Saul zabil Gibeóňany? Spíše, protože zabil [obyvatele] Nobu, města kněží, kteří je zásobovali vodou a potravou, přičítá mu to Písmo, jako by je zabil.
וכ"ת ה"מ היכא דקעביד בידים אבל גרמא לא ת"ש אל שאול ואל בית הדמים [על] אשר המית את הגבעונים וכי היכן מצינו שהרג שאול את הגבעונים אלא מתוך שהרג נוב עיר הכהנים שהיו מספיקין להן מים ומזון מעלה עליו הכתוב כאילו הרגן:
„Ale kupuje se od žen“: Rabíni učili: Kupují se od žen vlněné výrobky v Judsku a lněné výrobky v Galileji, ale ne vína, oleje a jemná mouka; a ani od otroků, ani od dětí. Aba Šaul říká: Žena smí prodat [věc] za čtyři či pět denárů, aby si udělala čepec na hlavu. A u všech, o nichž řekli, že se má [věc] ukrýt, je to zakázáno.
אבל לוקחין מן הנשים: ת"ר לוקחין מן הנשים כלי צמר ביהודה וכלי פשתן בגליל אבל לא יינות ושמנים וסלתות ולא מן העבדים ולא מן התינוקות אבא שאול אומר מוכרת אשה בארבעה וחמשה דינר כדי לעשות כפה לראשה וכולן שאמרו להטמין אסור
A od lisařů [oleje] se kupují olivy na míru a olej na míru, ale ne olivy v malém množství a olej v malém množství. Raban Šimon ben Gamliel říká: Od žen se kupují olivy během svátku v Horní Galileji, neboť někdy se muž stydí prodávat u dveří svého domu, dá [je] své ženě a ona je prodá.
והבדדין לוקחין מהן זיתים במידה ושמן במידה אבל לא זיתים במועט ושמן במועט רשב"ג אומר לוקחין מנשים זיתים במועד בגליל העליון שפעמים אדם בוש למכור על פתח ביתו ונותן לאשתו ומוכרת
Ravina přišel do Mechozy. Přišly ženy z Mechozy a házely před něj řetízky a náramky, a on je od nich přijal. Raba Tosfaa řekl Ravinovi: Ale vždyť se učí v baraitě: Výběrčí dobročinných příspěvků od nich přijímají malou věc, ale ne velkou věc! Odpověděl mu: To jsou pro obyvatele Mechozy malé věci.
רבינא איקלע לבי מחוזא אתו נשי דבי מחוזא רמו קמיה כבלי ושירי קביל מינייהו א"ל רבה תוספאה לרבינא והתניא גבאי צדקה מקבלין מהן דבר מועט אבל לא דבר מרובה א"ל הני לבני מחוזא דבר מועט נינהו:
MIŠNA: Chomáče vlny, které odstraní valchář, jsou jeho; a které odstraní česač, jsou hospodáře. Valchář si smí vzít tři nitě a jsou jeho; více než to patří hospodáři. Byla-li [nit] černá na bílém, vezme si všechno a je to jeho.
מתני׳ מוכין שהכובס מוציא הרי אלו שלו והסורק מוציא הרי אלו של בעה"ב כובס נוטל ג' חוטין והן שלו יתר מכן הרי אלו של בעה"ב אם היה שחור ע"ג הלבן נוטל את הכל והן שלו
Krejčí, který nechal nit, dost [dlouhou] k šití, a záplatu tři [prsty] na tři – patří hospodáři. Co tesař odstraní dlátem, je jeho; a [co odstraní] sekerou, je hospodáře. A pracoval-li u hospodáře, patří hospodáři i piliny.
החייט ששייר את החוט כדי לתפור בו ומטלית שהיא ג' על ג' הרי אלו של בעה"ב מה שהחרש מוציא במעצד הרי אלו שלו ובכשיל של בעל הבית ואם היה עושה אצל בעה"ב אף הנסרים של בעה"ב:
GEMARA: Rabíni učili: Od valcháře se kupují chomáče vlny, protože jsou jeho. Valchář si smí vzít dvě horní nitě a jsou jeho.
גמ׳ ת"ר לוקחין מוכין מן הכובס מפני שהן שלו הכובס נוטל שני חוטין העליונים והן שלו
Originál: Bava Kamma 119a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.