Bava kama 24b בבא קמא

Ale řekneš-li, že [jde o] varování člověka, ať ti první řeknou: Což jsme věděli, že po třech dnech přijdou tito a učiní ho mu'ad?

Řekl Rav Aši: Přednesl jsem tento výrok před Ravem Kahanou, a řekl mi: A [je-li to kvůli tomu], aby se býk stal mu'ad, je to snad v pořádku? Ať ti poslední řeknou: Odkud jsme měli vědět, že všichni, kdo stojí u soudu, přišli svědčit o [tomtéž] býku? My jsme přišli, abychom zavázali člověka k polovině škody!

[Jde o případ,] kdy si dávali znamení. Rav Aši řekl: Když přišli bezprostředně po sobě.

Ravina řekl: Když znají majitele býka, ale neznají býka.

Ale jak ho [tedy] učiní mu'ad? Řeknou: Máš ve svém dobytku trkajícího býka; měl jsi hlídat všechen svůj dobytek.

Vyvstala jim otázka: Kdo poštve psa svého druha na [jiného] svého druha – jak to je? Ten, kdo štval, je jistě osvobozen; majitel psa – co [platí]? Říkáme, že mu může říci: Co jsem mu [já] udělal? Nebo mu snad říkáme: Když jsi o svém psu věděl, že ho štvou a on se dá štvát, neměl jsi ho chovat?

Řekl rabi Zejra: Pojď a slyš: „A tam [je ten], na kterého sahají děti, a on netrká“ – ale trká-li, je [majitel] povinen. Řekl Abaje: Učí se snad „trkl-li, je povinen“? Snad [to znamená]: trkl-li, není tam, ale za toto trknutí povinen není.

Pojď a slyš: Poštval-li na něj psa, poštval-li na něj hada – je osvobozen. Zdali ne: osvobozen je ten, kdo štval, a povinen je majitel psa? – Ne, řekni: osvobozen je i ten, kdo štval.

Řekl Rava: Dospěješ-li k závěru, že kdo poštve psa svého druha na [jiného] svého druha, [majitel] je povinen – poštval-li ho [ten člověk] sám na sebe, je osvobozen. Jaký je důvod? Kdokoli jedná neobvykle, a přijde jiný a jedná vůči němu neobvykle, je osvobozen.

Rav Papa se obrátil na Ravu: Bylo řečeno jménem Reš Lakiše v souladu s tebou, neboť řekl Reš Lakiš: Dvě krávy ve veřejném prostranství, jedna ležící a druhá jdoucí – kopla-li jdoucí do ležící, je osvobozena; ležící do jdoucí – je povinna.

Řekl mu: Já v tom případě zavazuji, neboť jí říkáme: I když máš právo chodit přese mě, nemáš právo do mě kopat.

MIŠNA: Býk, který škodí v prostoru poškozeného – jak? Trkl, strčil, kousl, lehl si [na něco], kopl – ve veřejném prostranství [majitel] platí polovinu škody; v prostoru poškozeného rabi Tarfon říká: plnou škodu, a mudrci říkají: polovinu škody.

Řekl jim rabi Tarfon: Jestliže tam, kde [Písmo] mírní vůči zubu a noze ve veřejném prostranství, že je [majitel] osvobozen, je k nim přísné v prostoru poškozeného, [aby] platil plnou škodu – tam, kde je přísné vůči rohu ve veřejném prostranství, [aby] platil polovinu škody, není snad správné, abychom k němu byli přísní v prostoru poškozeného, [aby] platil plnou škodu?

Řekli mu: Stačí, aby to, co je odvozeno úsudkem, bylo jako to, z čeho se odvozuje: jako ve veřejném prostranství polovina škody, tak i v prostoru poškozeného polovina škody.

Řekl jim: I já