„Patřili-li oba jednomu člověku, jsou oba povinni.“ Rava z Parzaky řekl Ravu Ašimu: Plyne z toho, že [jde-li o] neoznačené býky, kteří způsobili škodu, chce-li, vymáhá z tohoto, chce-li, vymáhá z onoho?
היו שניהם של איש אחד שניהם חייבים: א"ל רבא מפרזיקא לרב אשי ש"מ שוורים תמים שהזיקו רצה מזה גובה רצה מזה גובה
Jestliže s označenými, řekni [tedy] závěr: „Byl-li jeden velký a jeden malý – poškozený říká: Velký mu uškodil; a škůdce říká: Nikoli, nýbrž malý mu uškodil – kdo chce vymoci [něco] od druhého, nese důkazní břemeno.“ Jestliže [jde] o označené, co se tím pro něj mění? Nakonec musí zaplatit cenu dobrého býka!
אי במועדין אימא סיפא היה אחד גדול ואחד קטן הניזק אומר גדול הזיק והמזיק אומר לא כי אלא קטן הזיק המוציא מחבירו עליו הראיה אי במועדין מאי נפקא ליה מיניה סוף סוף דמי תורא מעליא בעי לשלומי
Rav Acha Starší řekl Ravu Ašimu: Jestliže [jde] o označené, mělo [se učit] ne „jsou povinni“, nýbrž „ten člověk je povinen“. A dále, co [znamená] „oba“?
א"ל רב אחא סבא לרב אשי אי במועדין חייבים חייב גברא מיבעי ליה ותו מאי שניהם
Ve skutečnosti tedy [jde] o neoznačené, a je to podle rabi Akivy, který říká, že jsou to společníci. A důvodem je, že jsou tu oba, takže ho nemůže odbýt; ale kdyby tu oba nebyli, mohl by mu říci: Jdi a přines důkaz, že tě poškodil tento býk, a zaplatím ti.
אלא לעולם בתמין ורבי עקיבא היא דאמר שותפין נינהו וטעמא דאיתנהו לתרוייהו דלא מצי מדחי ליה אבל ליתנהו לתרוייהו מצי אמר ליה זיל אייתי ראיה דהאי תורא אזקך ואשלם לך:
MIŠNA: Býk, který nabral čtyři či pět býků jednoho po druhém – ať [majitel] zaplatí poslednímu z nich; a zbude-li v něm přebytek, ať jej vrátí tomu před ním; a zbude-li v něm přebytek, ať jej vrátí tomu před tím předchozím; a vždy ten poslední je na tom lépe, slova rabi Meira.
מתני׳ שור שנגח ארבעה וחמשה שוורים זה אחר זה ישלם לאחרון שבהם ואם יש בו מותר יחזיר לשלפניו ואם יש בו מותר יחזיר לשלפני פניו והאחרון אחרון נשכר דברי ר"מ
Rabi Šimon říká: Býk v hodnotě dvou set [zuzů], který nabral býka v hodnotě dvou set, a mršina nemá žádnou cenu – tento si vezme sto a tamten si vezme sto.
רבי שמעון אומר שור שוה מאתים שנגח לשור שוה מאתים ואין הנבלה יפה כלום זה נוטל מנה וזה נוטל מנה
Nabral-li pak jiného býka v hodnotě dvou set, poslední si vezme sto, a z toho, [co zbude], tento před ním si vezme padesát zuzů a tamten si vezme padesát zuzů.
חזר ונגח שור אחר שוה מאתים האחרון נוטל מנה ושלפניו זה נוטל חמשים זוז וזה נוטל חמשים זוז
Kdyby byla podle rabi Išmaela, který říká, že [poškození] jsou věřitelé, mělo [se učit] ne „vždy ten poslední je na tom lépe“, nýbrž „vždy ten první je na tom lépe“. Kdyby byla podle rabi Akivy, který říká, že je to býk společníků, mělo [se učit] ne „zbude-li v něm přebytek,
אי כר' ישמעאל דאמר בעלי חובות נינהו האי אחרון אחרון נשכר ראשון ראשון נשכר מבעי ליה אי כר' עקיבא דאמר תורא דשותפי הוא האי יש בו מותר
Originál: Bava Kamma 36a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.