Bava kama 47b בבא קמא

svolení a býk majitele domu jej trkl nebo jej pokousal pes majitele domu, je [majitel domu] osvobozen. Trkl-li on býka majitele domu, je [jeho majitel] povinen. Spadl-li [býk] do jeho studny a znečistil její vodu, je povinen. Byl-li v ní jeho otec nebo syn, platí výkupné. A jestliže jej vnesl se svolením majitele dvora, je [majitel dvora] povinen.

Rabi říká: Ve všech [případech] není povinen, dokud na sebe nepřijme [povinnost] hlídat.

GEMARA: Důvod je ten, že [vnesl] bez svolení; ale [vnesl-li] se svolením, není majitel hrnců povinen za škody [způsobené] dobytčeti majitele dvora, a neříkáme, že majitel hrnců na sebe přijal hlídání dobytčete majitele dvora.

Čí to je? Je to [názor] Rabiho, který říká: Kdokoli [dá svolení] bez upřesnění, nepřijímá na sebe hlídání.

Řekni závěrečnou část: „A jestliže jej vnesl se svolením majitele dvora, je [majitel dvora] povinen.“ Dostáváme se k mudrcům, kteří říkají, že i [při svolení] bez upřesnění na sebe přijímá hlídání.

A dále: „Rabi říká: Ve všech [případech] není povinen, dokud majitel domu nepřijme [povinnost] hlídat.“ První a závěrečná část je [podle] Rabiho a prostřední [podle] mudrců?

Rabi Zejra řekl: Je to rozpolcené – kdo učil toto, neučil ono. Rava řekl: Celé je to [podle] mudrců, a [dal-li] svolení, přijal majitel dvora na sebe hlídání hrnců, a [je povinen,] i kdyby se rozbily větrem.

„Vnesl-li své plody na dvůr majitele domu atd.“ Rav řekl: Učili [to] jen [o případě], kdy na nich [dobytče] uklouzlo; ale snědlo-li [je], je [majitel plodů] osvobozen. Z jakého důvodu? Nemělo je jíst.

Rav Šešet řekl: Řekl bych, že Rav vyslovil toto učení, když spal a ležel. Neboť se učí v baraitě: Kdo předloží smrtelný jed dobytčeti druhého, je osvobozen podle lidského práva a povinen podle nebeského práva. [Jen] smrtelný jed, který [dobytče] obvykle nejí, [nezakládá povinnost]; ale plody, které obvykle jí, [zakládají] povinnost i podle lidského práva. A proč? [Dobytče] je nemělo jíst!

Odpovídají: Totéž platí i pro plody – je osvobozen podle lidského práva; a toto nás učí: že i [za] smrtelný jed, který [dobytče] obvykle nejí, je povinen podle nebeského práva.

A chceš-li, řekni: I smrtelný jed [je tu míněn] v [rostlině] afrazta, což jsou plody.

Namítají: Žena, která vešla k majiteli domu mlít pšenici bez svolení, a dobytče majitele domu ji snědlo – [majitel domu] je osvobozen. Jestliže se poškodilo, je [žena] povinna. Ale proč? Řekněme, že nemělo jíst!

Odpovídají: Je to snad lepší než [naše] mišna, kterou jsme vysvětlili [tak, že jde o případ], kdy na nich uklouzlo?

A ten, kdo to namítal, proč to namítal? Řekne ti: Budiž, [naše] mišna učí „jestliže se jimi poškodilo“ – to je [případ], kdy na nich uklouzlo; ale zde učí „jestliže se poškodilo“ a neučí „jimi“ – učí tedy [o] jedení.

A druhý ti řekne: V tom není rozdíl.

Pojď a slyš: Vnesl-li svého býka na dvůr majitele domu bez svolení, a [býk] snědl pšenici, dostal průjem a pošel, je [majitel domu] osvobozen. A jestliže jej vnesl se svolením majitele dvora, je povinen. Ale proč? Neměl jíst!

Rava řekl: Stavíš [případ] se svolením proti [případu] bez svolení? [Dal-li] svolení, přijal na sebe hlídání jeho býka, a [je povinen,] i kdyby se [býk] sám uškrtil.

Vznesli otázku: Tam, kde na sebe [majitel dvora] přijal hlídání, jak je tomu? Přijal na sebe [jen hlídání] před svými [škodami], nebo snad na sebe přijal i hlídání před [škodami] kohokoli jiného?

Pojď a slyš, co učil Rav Jehuda bar Simon v [traktátu] Škody z domu Karny: Vnesl-li své plody na dvůr majitele domu bez svolení a přišel býk odjinud a snědl je, je [tento] osvobozen; a jestliže [je] vnesl se svolením, je povinen. Kdo je osvobozen a kdo je povinen? Není to snad [tak, že] je osvobozen majitel dvora [a povinen je majitel dvora]?

Odpovídají: Ne, je osvobozen majitel býka a je povinen majitel býka.

A jestliže majitel býka,