Talmud česky

Bava kama 51b בבא קמא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 51b · 23 segmentů

Struktura debaty:Otázka 4Nerozhodnuto 2 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Řekněme, že tato [je podle] Rabiho a tato [podle] mudrců?
לימא הא רבי הא רבנן
2
Rav Zevid řekl: Tato i tato [je podle] mudrců. Mudrci říkají, že poslední je povinen, jen tam, kde první neudělal [hloubku] k usmrcení; ale tam, kde první udělal [hloubku] k usmrcení, i mudrci připouštějí, že všichni jsou povinni.
אמר רב זביד הא והא רבנן עד כאן לא קאמרי רבנן אחרון חייב אלא היכא דלא עבד קמא שיעור מיתה אבל היכא דעבד קמא שיעור מיתה אפילו רבנן מודו דכולן חייבין
3
Ale [v případě] „vybílil ji vápnem a obložil“ první udělal [hloubku] k usmrcení, a [přesto] učí, že je povinen poslední! Odpovídají: Tam [jde o případ], kdy v ní nebyl dusivý vzduch k usmrcení, a přišel jiný a přidal jí dusivý vzduch k usmrcení.
והא סייד וכייד דקא עבד קמא שיעור מיתה וקתני אחרון חייב אמרי התם שלא היה בו הבל למיתה ובא אחר והוסיף בה הבל למיתה
4
Někteří říkají, že Rav Zevid řekl: Tato i tato [je podle] Rabiho. Ta, která učí, že všichni jsou povinni, je v pořádku; ta, která učí, že je povinen poslední, [mluví o případě], kdy v ní nebyl dusivý vzduch ani k usmrcení, ani ke škodám, a přišel jiný a přidal jí dusivý vzduch jak k usmrcení, tak ke škodám.
איכא דאמרי אמר רב זביד הא והא רבי הך דקתני כולן חייבין שפיר הא דקתני אחרון חייב כגון שלא היה בו הבל לא למיתה ולא לנזקין ובא אחר והוסיף בו הבל בין למיתה בין לנזקין
5
Rava řekl: Položil-li kámen na okraj jámy a doplnil ji [tak] do deseti, dostáváme se ke sporu Rabiho a mudrců.
אמר רבא הניח אבן ע"פ הבור והשלימה לעשרה באנו למחלוקת רבי ורבנן
6
To je samozřejmé! – Mohl bys říci: [Jen] dole [je tomu tak], neboť jej usmrtí jeho dusivý vzduch; ale nahoře, kde jej neusmrtí jeho dusivý vzduch, řekni, že ne. Proto nás to učí.
פשיטא מהו דתימא למטה הוא דהבלא דידיה קא קטיל ליה אבל למעלה דלא הבלא דידיה קא קטיל אימא לא קמ"ל
7
Rava se ptal: Zasypal-li [jámu hlubokou deset dlaní o] dlaň a [potom] odstranil své kameny, jak je tomu? Říkáme snad: Co udělal, to odstranil?
בעי רבא טם טפח וסילק אבניו מהו מי אמרינן מאי דעבד שקליה
8
Anebo snad: První čin byl odstraněn a celá [jáma] je nyní na jeho účet? Otázka zůstává nerozhodnuta.
או דלמא נסתלקו מעשה ראשון וקמה ליה כוליה ברשותיה תיקו:
9
Raba bar bar Chana řekl, že Šmuel bar Marta řekl: Jáma [hluboká] osm [dlaní], z nichž dvě dlaně jsou voda – je [za ni] povinen. Z jakého důvodu? Každá dlaň vody se počítá jako dvě [dlaně] suché [hloubky].
אמר רבה בר בר חנה אמר שמואל בר מרתא בור שמונה ומהן שני טפחים מים חייב מ"ט כל טפח דמיא כתרי דיבשה דמי
10
Vznesli otázku: Jáma [hluboká] devět, z nichž jedna dlaň je voda – jak je tomu? Říkáme snad: Protože vody není mnoho, není v ní dusivý vzduch? Anebo snad: Protože je hlubší, je v ní dusivý vzduch?
איבעיא להו בור תשעה ומהן טפח אחד מים מהו מי אמרינן כיון דלא נפישי מיא לית ביה הבלא או דלמא כיון דעמיק טפי אית ביה הבלא
11
Jáma [hluboká] sedm, z nichž tři dlaně jsou voda – jak je tomu? Říkáme snad: Protože vody je více, je v ní dusivý vzduch? Anebo snad: Protože není hluboká, není v ní dusivý vzduch? Otázka zůstává nerozhodnuta.
בור שבעה ומהן שלשה טפחים מים מהו מי אמרינן כיון דנפישי מים טפי אית ביה הבלא או דלמא כיון דלא עמקא לית ביה הבלא תיקו:
12
Rav Šezvi se otázal Raby: Rozšířil-li ji [jiný], jak je tomu? Řekl mu: Vždyť zmenšil dusivý vzduch! Řekl mu: Naopak, vždyť přiblížil škodu!
בעא מיניה רב שיזבי מרבה הרחיבה מהו א"ל הרי מיעט הבלא א"ל אדרבה הרי קירב הזיקא
13
Nýbrž Rav Aši řekl: Podíváme se: jestliže [zvíře] zahynulo dusivým vzduchem, ten zmenšil dusivý vzduch; jestliže zahynulo nárazem, ten přiblížil škodu. Někteří říkají, že Rav Aši řekl: Podíváme se: jestliže spadlo z té strany [, kterou rozšířil], ten přiblížil škodu; a jestliže spadlo z druhé strany, ten zmenšil dusivý vzduch.
אלא אמר רב אשי ניחזי אנן אי בהבלא מיית הרי מיעט הבלא אי בחבטה מיית הרי קירב הזיקא איכא דאמרי אמר רב אשי ניחזי אנן אי מההיא גיסא נפל הרי קירב הזיקא ואי מאידך גיסא נפל הרי מיעט הבלא:
14
Bylo řečeno: Jáma, jejíž hloubka se rovná její šířce – Raba a Rav Josef, kteří oba mluví jménem Raby bar bar Chany, jenž mluví jménem rabiho Maniho: Jeden řekl: Vždy je v ní dusivý vzduch, dokud její šířka nebude větší než její hloubka. A druhý řekl: Vždy v ní není dusivý vzduch, dokud její hloubka nebude větší než její šířka.
איתמר בור שעומקה כרחבה רבה ורב יוסף דאמרי תרוייהו משמיה דרבה בר בר חנה דאמר משמיה דרבי מני חד אמר לעולם יש בה הבל עד שיהא רחבה יתר על עומקה וחד אמר לעולם אין בה הבל עד שיהא עומקה יתר על רחבה:
15
„První šel kolem ní a nezakryl ji.“ A od kdy je první osvobozen? Raba a Rav Josef, kteří oba mluví jménem Raby bar bar Chany, jenž mluví jménem rabiho Maniho: Jeden řekl: Od okamžiku, kdy jej [první druhého] nechá [jámu] užívat. A druhý řekl: Od okamžiku, kdy mu předá své vědro.
עבר עליו הראשון ולא כסהו: וראשון מאימת מיפטר רבה ורב יוסף דאמרי תרוייהו משמיה דרבה בר בר חנה דאמר משמיה דרבי מני חד אמר משמניחו משתמש וחד אמר משימסור לו דליו
16
Je to [spor] tanaitů: Kdo čerpá vodu ze studny a přijde jeho druh a řekne mu: „Nech mě, já budu čerpat vodu“ – jakmile jej nechá [studnu] užívat, je [první] osvobozen. Rabi Eliezer ben Ja'akov říká: Od okamžiku, kdy mu předá své vědro.
כתנאי המדלה מים מן הבור ובא חבירו ואמר לו הנח לי ואני אדלה מים כיון שהניחו משתמש פטור רבי אליעזר בן יעקב אומר משימסור לו דליו
17
V čem se rozcházejí? Rabi Eliezer ben Ja'akov se domnívá: Existuje zpětné určení (brera);
במאי קמיפלגי רבי אליעזר בן יעקב סבר יש ברירה
18
tento nabírá ze svého a tento nabírá ze svého. A mudrci se domnívají: Neexistuje zpětné určení.
האי מדידיה קא ממלא והאי מדידיה קא ממלא ורבנן סברי אין ברירה
19
Ravina řekl: A [drží se] svých názorů, neboť jsme se učili: Společníci, kteří se slibem zřekli užitku jeden od druhého, nesmějí vstupovat na dvůr. Rabi Eliezer ben Ja'akov říká: Tento vstupuje do svého [podílu] a tento vstupuje do svého.
אמר רבינא ואזדו לטעמייהו דתנן השותפין שנדרו הנאה זה מזה אסורין ליכנס לחצר ר"א בן יעקב אומר זה נכנס לתוך שלו וזה נכנס לתוך שלו
20
V čem se rozcházejí? Rabi Eliezer ben Ja'akov se domnívá: Existuje zpětné určení; tento vstupuje do svého a tento vstupuje do svého. A mudrci se domnívají: Neexistuje zpětné určení.
במאי קמיפלגי ר"א בן יעקב סבר יש ברירה האי לדנפשיה עייל והאי לדנפשיה עייל ורבנן סברי אין ברירה
21
Rabi Elazar řekl: Kdo prodá studnu druhému, jakmile mu předá své vědro, [kupující] nabyl. Jak to vypadá? Jestliže [kupuje] penězi, ať nabude penězi; jestliže převzetím do držby, ať nabude převzetím do držby!
א"ר אלעזר המוכר בור לחבירו כיון שמסר לו דליו קנה היכי דמי אי בכספא ליקני בכספא אי בחזקה ליקני בחזקה
22
Ve skutečnosti převzetím do držby, a [prodávající] mu musí říci: „Jdi, převezmi do držby a nabuď.“ A jakmile mu předal své vědro, je to, jako by mu řekl: „Jdi, převezmi do držby a nabuď.“
לעולם בחזקה ובעי למימר ליה לך חזק וקני וכיון שמסר לו דליו כמאן דאמ' ליה לך חזק וקני דמי:
23
Rabi Jehošua ben Levi řekl: Kdo prodá dům druhému,
א"ר יהושע בן לוי המוכר בית לחבירו

Originál: Bava Kamma 51b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu