Talmud česky

Bava mecia 100a בבא מציעא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 100a · 24 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Baraita 2Otázka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
MIŠNA: Kdo vymění krávu za osla a [kráva] porodí, a podobně kdo prodá svou otrokyni a ona porodí – jeden říká: [porodila,] než jsem prodal, a druhý říká: když jsem koupil – ať se rozdělí.
מתני׳ המחליף פרה בחמור וילדה וכן המוכר שפחתו וילדה זה אומר עד שלא מכרתי וזה אומר משלקחתי יחלוקו
2
Měl-li dva otroky, jednoho velkého a jednoho malého, a podobně dvě pole, jedno velké a jedno malé –
היו לו ב' עבדים אחד גדול ואחד קטן וכן ב' שדות אחת גדולה ואחת קטנה
3
kupec říká: Koupil jsem velkého, a druhý říká: Nevím – nabývá velkého.
הלוקח אומר גדול לקחתי והלה אומר איני יודע זכה בגדול
4
Prodavač říká: Prodal jsem malého, a druhý říká: Nevím – má jen malého.
המוכר אומר קטן מכרתי והלה אומר איני יודע אין לו אלא קטן
5
Jeden říká: velkého, a druhý říká: malého – ať prodavač přísahá, že prodal malého.
זה אומר גדול וזה אומר קטן ישבע המוכר שהקטן מכר
6
Jeden říká: Nevím, a druhý říká: Nevím – ať se rozdělí.
זה אומר איני יודע וזה אומר איני יודע יחלוקו:
7
GEMARA: Proč se mají rozdělit? Ať se pohlédne, v čí moci [mládě] je, a ten druhý [ať podléhá pravidlu]: kdo chce [něco] vymoci od svého druha, nese břemeno důkazu!
גמ׳ אמאי יחלוקו וליחזי ברשות דמאן קיימא וליהוי אידך המוציא מחבירו עליו הראיה
8
Rabi Chija bar Avin řekl jménem Šmuela: [Jde o případ,] kdy stojí v bažině. Otrokyně také [jde o případ,] kdy stojí v uličce.
א"ר חייא בר אבין אמר שמואל בעומדת באגם שפחה נמי דקיימא בסימטא
9
Ať se [mládě] ponechá v předpokládaném vlastnictví prvního majitele, a ten druhý [ať podléhá pravidlu]: kdo chce [něco] vymoci od svého druha, nese břemeno důkazu!
ונוקמא אחזקת דמרא קמא וליהוי אידך המע"ה
10
Čí je to [učení]? Je to Sumchos, který řekl: Majetek, o němž je pochybnost, se dělí bez přísahy.
הא מני סומכוס היא דאמר ממון המוטל בספק חולקין בלא שבועה
11
Řekněme, že Sumchos to řekl [o případu] „snad“ a „snad“; [o případu] „jistě“ a „jistě“ to řekl?
אימור דאמר סומכוס בשמא ושמא בברי וברי מי אמר
12
Raba bar Rav Huna řekl: Ano, Sumchos to řekl i [o případu] „jistě“ a „jistě“.
אמר רבה בר רב הונא אין אמר סומכוס אפילו בברי וברי
13
Rava řekl: Sumchos to skutečně řekl [jen o případu] „snad“ a „snad“, ale [o případu] „jistě“ a „jistě“ to neřekl; a uč [mišnu takto]: jeden říká: snad než jsem prodal, a druhý říká: snad když jsem koupil.
רבא אמר לעולם כי אמר סומכוס שמא ושמא אבל ברי וברי לא אמר ותני זה אומר שמא עד שלא מכרתי וזה אומר שמא משלקחתי
14
Učili jsme se: Jeden říká: Nevím, a druhý říká: Nevím – ať se rozdělí.
תנן זה אומר איני יודע וזה אומר איני יודע יחלוקו
15
Budiž, podle Ravy – protože závěrečná část [mluví o] „snad“ a „snad“, [mluví] i první část o „snad“ a „snad“. Ale podle Raby bar Rav Huny, který řekl: Ano, Sumchos to řekl i [o případu] „jistě“ a „jistě“ – když nyní [o případu] „jistě“ a „jistě“ řekl „ať se rozdělí“, je třeba [to říkat] o „snad“ a „snad“?
בשלמא לרבא מדסיפא שמא ושמא רישא נמי שמא ושמא אלא לרבה בר רב הונא דאמר אין אמר סומכוס אפילו ברי וברי השתא ברי וברי אמר יחלוקו שמא ושמא מיבעיא
16
Kvůli tomu to nevadí: [tanaita] učil závěrečnou část, aby objasnil první část, abys neřekl, že první část [je] „snad“ a „snad“, ale [u] „jistě“ a „jistě“ ne. Učil závěrečnou část „snad“ a „snad“, z čehož plyne, že první část [je] „jistě“ a „jistě“, a přesto se rozdělí.
אי משום הא לא איריא תנא סיפא לגלויי רישא שלא תאמר רישא שמא ושמא אבל ברי וברי לא תנא סיפא שמא ושמא מכלל דרישא ברי וברי ואפ"ה יחלוקו
17
Učili jsme se: Jeden říká: velkého, a druhý říká: malého – ať prodavač přísahá, že prodal malého.
תנן זה אומר גדול וזה אומר קטן ישבע המוכר שקטן מכר
18
Budiž, podle Ravy, který řekl, že Sumchos to řekl [o případu] „snad“ a „snad“, ale [o případu] „jistě“ a „jistě“ to neřekl – proto přísahá. Ale podle Raby bar Rav Huny, který řekl: Ano, Sumchos to řekl i [o případu] „jistě“ a „jistě“ – proč má prodavač přísahat? Mělo by [se říci]: ať se rozdělí!
בשלמא לרבא דאמר כי אמר סומכוס שמא ושמא אבל ברי וברי לא אמר מש"ה ישבע אלא לרבה בר רב הונא דאמר אין אמר סומכוס אפילו ברי וברי אמאי ישבע מוכר יחלוקו מיבעי ליה
19
Sumchos uznává [jiný výsledek] tam, kde je přísaha podle Tóry, jak to chceme vyložit níže.
מודה סומכוס היכא דאיכא שבועה דאורייתא כדבעינן למימר לקמן:
20
„Měl-li dva otroky, jednoho velkého a jednoho malého“ atd.: Proč má přísahat? Co od něj žádal, to mu nedoznal, a co mu doznal, to od něj nežádal!
היו לו ב' עבדים אחד גדול ואחד קטן [וכו']: אמאי ישבע מה שטענו לא הודה לו ומה שהודה לו לא טענו
21
A dále: je to [případ] „hle, tu to máš“.
ועוד הילך הוא
22
A dále: o otrocích se nepřísahá.
ועוד אין נשבעין על העבדים
23
Rav řekl: [Jde o případ,] kdy žádá cenu: cenu velkého otroka, cenu malého otroka; cenu velkého pole, cenu malého pole.
אמר רב בטוענו דמי דמי עבד גדול דמי עבד קטן דמי שדה גדולה דמי שדה קטנה
24
A Šmuel řekl: [Jde o případ,] kdy žádá oděv: oděv velkého otroka, oděv malého otroka; snopy velkého pole, snopy malého pole.
ושמואל אמר בטוענו כסות עבד גדול כסות עבד קטן עומרי שדה גדולה עומרי שדה קטנה

Originál: Bava Metzia 100a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu