Oděv – co od něj žádal, to mu nedoznal, a co mu doznal, to od něj nežádal! – Jak řekl Rav Papa: [Jde o případ] „be-dajlfej“ [kdy menší je obsaženo ve větším]; i zde [jde o případ] be-dajlfej.
כסות מה שטענו לא הודה לו ומה שהודה לו לא טענו כדאמר רב פפא בדיילפי הכא נמי בדיילפי
Spíše rabi Hošaja řekl: Například když žádal otroka s jeho oděvem a pole s jeho snopy. – A přesto u oděvu: co od něj žádal, to mu nedoznal, a co mu doznal, to od něj nežádal! – Rav Papa řekl: [Jde o případ] be-dajlfej.
אלא א"ר הושעיא כגון שטענו עבד בכסותו ושדה בעומריה ואכתי כסות מה שטענו לא הודה לו ומה שהודה לו לא טענו א"ר פפא בדיילפי
Ravu Šešetovi to bylo obtížné: Chtěl nás [tanaita] učit o připojení [přísahy]? To jsme se už učili: Majetek, který nepodléhá ručení [movitý], připojuje majetek, který ručení podléhá [nemovitý], k tomu, aby se o něm přísahalo.
קשיא ליה לרב ששת זוקקין אתא לאשמועינן תנינא זוקקין הנכסים שאין להן אחריות את הנכסים שיש להן אחריות לישבע עליהן
A přesto: co od něj žádal, to mu nedoznal, a co mu doznal, to od něj nežádal! – [Tanaita] smýšlí jako Raban Gamliel, neboť jsme se učili: Žádal-li od něj pšenici a on doznal ječmen, je osvobozen; Raban Gamliel ho zavazuje.
ואכתי מה שטענו לא הודה לו ומה שהודה לו לא טענו סבר לה כר"ג דתנן טענו חטים והודה שעורים פטור ר"ג מחייב
Ale vždyť jsme slyšeli, že rabi Meir[učí] opak, neboť jsme se učili: Ukradl-li zvíře a ono zestárlo, otroky a oni zestárli, platí podle doby krádeže. Rabi Meir říká: U otroků mu řekne: Hle, tvé [vlastnictví] je před tebou.
והא ר"מ איפכא שמעינן ליה דתנן גזל בהמה והזקינה עבדים והזקינו משלם כשעת הגזילה ר"מ אומר בעבדים אומר לו הרי שלך לפניך
To není obtíž – podle toho, jak to Raba bar Avuha obrací a učí: Rabi Meir říká: Platí podle doby krádeže; a mudrci říkají: U otroků mu řekne: Hle, tvé je před tebou.
הא לא קשיא כדמחליף רבה בר אבוה ותני רבי מאיר אומר משלם כשעת הגזילה וחכ"א אומר לו בעבדים הרי שלך לפניך
Ale z čeho [víme], že rabi Meir se domnívá, že srovnáváme pozemek s otrokem: tak jako se o otroku přísahá, tak se přísahá i o pozemku? Snad se přísahá o otroku, ale o pozemku ne!
אלא ממאי דסבר ר"מ מקשינן קרקע לעבד מה עבד נשבעין אף קרקע נשבעין דלמא אעבד הוא דנשבעין אבל אקרקע לא
Jeden říká: v mé moci, a druhý říká: v mé moci – ať prodavač přísahá, že porodila v jeho moci, neboť všichni, kdo přísahají podle Tóry, přísahají a neplatí. To jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Nepřísahá se ani o otrocích, ani o pozemcích.
זה אומר ברשותי וזה אומר ברשותי ישבע המוכר שברשותו ילדה לפי שכל הנשבעין שבתורה נשבעין ולא משלמין דברי ר"מ וחכ"א אין נשבעין לא על העבדים ולא על הקרקעות
Uvědom si [to], neboť jsme se učili: Rabi Meir říká: Jsou věci, které jsou jako pozemek, a nejsou jako pozemek, a mudrci s ním nesouhlasí. Jak? [Řekne-li:] Předal jsem ti deset obtěžkaných vinných keřů, a druhý říká: Je jich jen pět – rabi Meir ho zavazuje [k přísaze]; a mudrci říkají: Všechno, co je připojeno k zemi, je jako země.
תדע דתנן ר"מ אומר יש דברים. שהן כקרקע ואינן כקרקע ואין חכמים מודים לו כיצד י' גפנים טעונות מסרתי לך והלה אומר אינן אלא חמש ר"מ מחייב וחכ"א כל המחובר לקרקע הרי הוא כקרקע
A rabi Josi bar Chanina řekl: Rozdíl mezi nimi je u hroznů, které jsou připraveny ke sklizni: jeden se domnívá, že jsou jako sklizené, a druhý se domnívá, že nejsou jako sklizené.
וא"ר יוסי בר חנינא ענבים העומדות ליבצר איכא בינייהו דמר סבר כבצורות דמיין ומר סבר לאו כבצורות דמיין
Spíše [je to] skutečně podle rabiho Hošaji; a ohledně toho, co ti bylo obtížné o připojení – bylo to potřebné. Mohlo by tě napadnout, že oděv otroka je jako otrok a snopy pole jako pole; proto nás to učí.
אלא לעולם כדרבי הושעיא ודקשיא לך זוקקין איצטריך סד"א כסות עבד כעבד דמי עומרי שדה כשדה דמי קמ"ל:
Řekni závěrečnou část: Jeden říká: v mé moci, a druhý říká: v mé moci – ať prodavač přísahá, že porodila v jeho moci. A podle Raby bar Rav Huny, který řekl: Ano, Sumchos to řekl i [o případu] „jistě“ a „jistě“, proč má prodavač přísahat? Mělo by [se říci]: ať se rozdělí!
אימא סיפא זה אומר ברשותי וזה אומר ברשותי ישבע המוכר שברשותו ילדה ולרבה בר רב הונא דאמר אין אמר סומכוס אפילו ברי וברי אמאי ישבע מוכר יחלוקו מיבעיא
Strhla-li řeka jeho olivovníky a odnesla je na pole jeho druha, jeden říká: Mé olivovníky [je] vypěstovaly, a druhý říká: Má země [je] vypěstovala – ať se rozdělí.
שטף נהר זיתיו ונתנם לתוך שדה חבירו זה אומר זיתי גדלו וזה אומר ארצי גדלה יחלוקו:
GEMARA: Jak vypadá ten případ? Pokud mu řekl: Pokácej [je] ihned, [patří] i méně než revi'it majiteli země; pokud mu řekl: Pokácej [je], kdykoli chceš, [patří] i revi'it majiteli olivovníků.
גמ׳ ה"ד אי דאמר ליה קוץ לאלתר אפילו פחות מרביעית נמי לבעל הקרקע אי דאמר ליה כל אימת דבעית קוץ אפילו רביעית נמי לבעל זיתים
Originál: Bava Metzia 100b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.