Talmud česky

Bava mecia 100b בבא מציעא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 100b · 28 segmentů

Struktura debaty:Mišna 1Otázka 1Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
Oděv – co od něj žádal, to mu nedoznal, a co mu doznal, to od něj nežádal! – Jak řekl Rav Papa: [Jde o případ] „be-dajlfej“ [kdy menší je obsaženo ve větším]; i zde [jde o případ] be-dajlfej.
כסות מה שטענו לא הודה לו ומה שהודה לו לא טענו כדאמר רב פפא בדיילפי הכא נמי בדיילפי
2
Rabimu Hošajovi to bylo obtížné: Učí se snad o oděvu? Učí se o otroku!
קשיא ליה לרבי הושעיא מידי כסות קתני עבד קתני
3
Spíše rabi Hošaja řekl: Například když žádal otroka s jeho oděvem a pole s jeho snopy. – A přesto u oděvu: co od něj žádal, to mu nedoznal, a co mu doznal, to od něj nežádal! – Rav Papa řekl: [Jde o případ] be-dajlfej.
אלא א"ר הושעיא כגון שטענו עבד בכסותו ושדה בעומריה ואכתי כסות מה שטענו לא הודה לו ומה שהודה לו לא טענו א"ר פפא בדיילפי
4
Ravu Šešetovi to bylo obtížné: Chtěl nás [tanaita] učit o připojení [přísahy]? To jsme se už učili: Majetek, který nepodléhá ručení [movitý], připojuje majetek, který ručení podléhá [nemovitý], k tomu, aby se o něm přísahalo.
קשיא ליה לרב ששת זוקקין אתא לאשמועינן תנינא זוקקין הנכסים שאין להן אחריות את הנכסים שיש להן אחריות לישבע עליהן
5
Spíše Rav Šešet řekl: Čí je to [učení]? Rabiho Meira, který řekl, že otrok je jako movitý majetek.
אלא אמר רב ששת הא מני ר"מ היא דאמר עבדא כמטלטלין דמי
6
A přesto: co od něj žádal, to mu nedoznal, a co mu doznal, to od něj nežádal! – [Tanaita] smýšlí jako Raban Gamliel, neboť jsme se učili: Žádal-li od něj pšenici a on doznal ječmen, je osvobozen; Raban Gamliel ho zavazuje.
ואכתי מה שטענו לא הודה לו ומה שהודה לו לא טענו סבר לה כר"ג דתנן טענו חטים והודה שעורים פטור ר"ג מחייב
7
A přesto je to [případ] „hle, tu to máš“! Rava řekl: [Jde o] otroka, jemuž [kupec] usekl ruku, a pole, v němž vykopal studny, příkopy a jeskyně.
אכתי הילך הוא אמר רבא עבדא דקטע לידיה ושדה שחפר בה בורות שיחין ומערות
8
Ale vždyť jsme slyšeli, že rabi Meir [učí] opak, neboť jsme se učili: Ukradl-li zvíře a ono zestárlo, otroky a oni zestárli, platí podle doby krádeže. Rabi Meir říká: U otroků mu řekne: Hle, tvé [vlastnictví] je před tebou.
והא ר"מ איפכא שמעינן ליה דתנן גזל בהמה והזקינה עבדים והזקינו משלם כשעת הגזילה ר"מ אומר בעבדים אומר לו הרי שלך לפניך
9
To není obtíž – podle toho, jak to Raba bar Avuha obrací a učí: Rabi Meir říká: Platí podle doby krádeže; a mudrci říkají: U otroků mu řekne: Hle, tvé je před tebou.
הא לא קשיא כדמחליף רבה בר אבוה ותני רבי מאיר אומר משלם כשעת הגזילה וחכ"א אומר לו בעבדים הרי שלך לפניך
10
Ale z čeho [víme], že rabi Meir se domnívá, že srovnáváme pozemek s otrokem: tak jako se o otroku přísahá, tak se přísahá i o pozemku? Snad se přísahá o otroku, ale o pozemku ne!
אלא ממאי דסבר ר"מ מקשינן קרקע לעבד מה עבד נשבעין אף קרקע נשבעין דלמא אעבד הוא דנשבעין אבל אקרקע לא
11
To tě nenapadni, neboť se učí: Kdo vymění krávu za osla a [kráva] porodí, a podobně kdo prodá svou otrokyni a ona porodí:
לא ס"ד דתניא המחליף פרה בחמור וילדה וכן המוכר שפחתו וילדה
12
Jeden říká: [porodila] v mé moci, a druhý mlčí – nabývá [mládě].
זה אומר ברשותי וזה שותק זכה
13
Jeden říká: Nevím, a druhý říká: Nevím – ať se rozdělí.
זה אומר איני יודע וזה אומר איני יודע יחלוקו
14
Jeden říká: v mé moci, a druhý říká: v mé moci – ať prodavač přísahá, že porodila v jeho moci, neboť všichni, kdo přísahají podle Tóry, přísahají a neplatí. To jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Nepřísahá se ani o otrocích, ani o pozemcích.
זה אומר ברשותי וזה אומר ברשותי ישבע המוכר שברשותו ילדה לפי שכל הנשבעין שבתורה נשבעין ולא משלמין דברי ר"מ וחכ"א אין נשבעין לא על העבדים ולא על הקרקעות
15
Neplyne snad z toho, že rabi Meir se domnívá, že se [o obojím] přísahá?
לאו מכלל דר"מ סבר נשבעין
16
Z čeho [to víš]? Snad mu [mudrci] mluvili podle jeho [názoru]: Tak jako jsi nám přisvědčil u pozemků, přisvědč nám i u otroků.
ממאי דלמא כשם קאמרו ליה כי היכי דאודית לן בקרקעות אודי לן נמי בעבדים
17
Uvědom si [to], neboť jsme se učili: Rabi Meir říká: Jsou věci, které jsou jako pozemek, a nejsou jako pozemek, a mudrci s ním nesouhlasí. Jak? [Řekne-li:] Předal jsem ti deset obtěžkaných vinných keřů, a druhý říká: Je jich jen pět – rabi Meir ho zavazuje [k přísaze]; a mudrci říkají: Všechno, co je připojeno k zemi, je jako země.
תדע דתנן ר"מ אומר יש דברים. שהן כקרקע ואינן כקרקע ואין חכמים מודים לו כיצד י' גפנים טעונות מסרתי לך והלה אומר אינן אלא חמש ר"מ מחייב וחכ"א כל המחובר לקרקע הרי הוא כקרקע
18
A rabi Josi bar Chanina řekl: Rozdíl mezi nimi je u hroznů, které jsou připraveny ke sklizni: jeden se domnívá, že jsou jako sklizené, a druhý se domnívá, že nejsou jako sklizené.
וא"ר יוסי בר חנינא ענבים העומדות ליבצר איכא בינייהו דמר סבר כבצורות דמיין ומר סבר לאו כבצורות דמיין
19
Spíše [je to] skutečně podle rabiho Hošaji; a ohledně toho, co ti bylo obtížné o připojení – bylo to potřebné. Mohlo by tě napadnout, že oděv otroka je jako otrok a snopy pole jako pole; proto nás to učí.
אלא לעולם כדרבי הושעיא ודקשיא לך זוקקין איצטריך סד"א כסות עבד כעבד דמי עומרי שדה כשדה דמי קמ"ל:
20
„Jeden říká: Nevím, a druhý říká: Nevím – ať se rozdělí“: Čí je to [učení]? Je to Sumchos, který řekl: Majetek, o němž je pochybnost, se dělí.
זה אומר איני יודע וזה אומר איני יודע יחלוקו: הא מני סומכוס היא דאמר ממון המוטל בספק חולקין
21
Řekni závěrečnou část: Jeden říká: v mé moci, a druhý říká: v mé moci – ať prodavač přísahá, že porodila v jeho moci. A podle Raby bar Rav Huny, který řekl: Ano, Sumchos to řekl i [o případu] „jistě“ a „jistě“, proč má prodavač přísahat? Mělo by [se říci]: ať se rozdělí!
אימא סיפא זה אומר ברשותי וזה אומר ברשותי ישבע המוכר שברשותו ילדה ולרבה בר רב הונא דאמר אין אמר סומכוס אפילו ברי וברי אמאי ישבע מוכר יחלוקו מיבעיא
22
Sumchos uznává [jiný výsledek] tam, kde je přísaha podle Tóry, a [tou je případ], kdy [kupec] usekl [otrokyni] ruku, podle [učení] Ravy.
מודה סומכוס היכא דאיכא שבועה דאורייתא ודקטעה לידה כדרבא:
23
MIŠNA: Kdo prodá své olivovníky na dříví a ony vydaly méně než revi'it [oleje] na sea [oliv], ty [olivy] patří majiteli olivovníků.
מתני׳ המוכר זיתיו לעצים ועשו פחות מרביעית לסאה הרי אלו של בעל הזיתים
24
Vydaly-li revi'it na sea, jeden říká: Mé olivovníky [je] vypěstovaly, a druhý říká: Má země [je] vypěstovala – ať se rozdělí.
עשו רביעית לסאה זה אומר זיתי גדלו וזה אומר ארצי גדלה יחלוקו
25
Strhla-li řeka jeho olivovníky a odnesla je na pole jeho druha, jeden říká: Mé olivovníky [je] vypěstovaly, a druhý říká: Má země [je] vypěstovala – ať se rozdělí.
שטף נהר זיתיו ונתנם לתוך שדה חבירו זה אומר זיתי גדלו וזה אומר ארצי גדלה יחלוקו:
26
GEMARA: Jak vypadá ten případ? Pokud mu řekl: Pokácej [je] ihned, [patří] i méně než revi'it majiteli země; pokud mu řekl: Pokácej [je], kdykoli chceš, [patří] i revi'it majiteli olivovníků.
גמ׳ ה"ד אי דאמר ליה קוץ לאלתר אפילו פחות מרביעית נמי לבעל הקרקע אי דאמר ליה כל אימת דבעית קוץ אפילו רביעית נמי לבעל זיתים
27
Je to potřebné, kdy mu řekl neurčitě: o méně než revi'it lidé nedbají, o revi'it lidé dbají.
לא צריכא דאמר ליה סתמא פחות מרביעית לא קפדי אינשי רביעית קפדי אינשי
28
Rabi Šimon ben Pazi řekl: A revi'it, o níž mluvili, [se počítá]
א"ר שמעון בן פזי ורביעית שאמרו

Originál: Bava Metzia 100b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu