Spíše když přišel Ravin, řekl jménem Reš Lakiše: Učili to jen tehdy, když byly vytrženy i s hroudami a během tří [let]; ale po třech [letech] patří všechno majiteli země, neboť mu řekne: Kdybych [je] zasadil já, copak bych to po třech [letech] nejedl všechno?
אלא כי אתא רבין אמר ריש לקיש לא שנו אלא שנעקרו בגושיהן ובתוך שלש אבל לאחר שלש הכל לבעל הקרקע דאמר ליה אי אנא נטעי לאחר שלש מי לא הוה אכילנא ליה כוליה
Ale ať mu [majitel olivovníků] řekne: Kdybys [je] zasadil ty, během tří [let] bys nejedl; nyní jíš polovinu se mnou! – [Nemůže,] protože mu řekne: Kdybych [je] zasadil já, byly by [stromky] malé a já bych pod nimi zasel řepu a zeleninu.
ולימא ליה אי את נטעת בתוך שלש לא הוה אכלת השתא קא אכלת פלגא בהדאי משום דאמר ליה אי אנא נטעי הוה קטיני וזרענא תחותייהו סילקא וירקא
Učí se: Řekne-li ten [druhý]: Vezmu si své olivovníky – neposlechne se ho. Proč? Rabi Jochanan řekl: Kvůli osídlení země Izraele. Rabi Jirmeja řekl: Taková věc potřebuje velkého [učence].
תנא אמר הלה זיתיי אני נוטל אין שומעין לו מאי טעמא אמר רבי יוחנן משום ישוב ארץ ישראל אמר ר' ירמיה כגון דא צריכא רבה
A pachtýř za podíl je jako nájemce za pevnou dávku: jako nájemce za pevnou dávku, ať [pole] obdělal, či ne, musí oddělit desátek a dát mu, neboť je to jako by splácel svůj dluh, tak i pachtýř za podíl je jako ten, kdo splácí svůj dluh; oddělí desátek a dá mu.
ומקבל כחוכר דמי מה חוכר בין עבד ובין לא עבד בעי עשורי ומיתן ליה דכי פורע חובתו דמי אף מקבל נמי כי פורע חובתו דמי מעשר ונותן לו
Rav Kahana řekl Ravu Papimu – a někteří říkají Ravu Zevidovi: Ale co se učí: Rabi Jehuda říká: Kdo přijme pole svých otců od pohanského utlačovatele, oddělí desátek a dá mu – proč právě od utlačovatele? I [od toho, kdo] není utlačovatel!
א"ל רב כהנא לרב פפי ואמרי לה לרב זביד אלא הא דתניא רבי יהודה אומר המקבל שדה אבותיו ממציק נכרי מעשר ונותן לו מאי איריא מציק אפילו אין מציק נמי
A co je „pole jeho otců“? Skutečně pole jeho otců; a jeho rabanan potrestali, protože je mu milejší a jde a přijímá ho [do pachtu]; ale kohokoli jiného ne.
ומאי שדה אבותיו שדה אבותיו ממש ולדידיה הוא דקנסוה רבנן דאיידי דחביבא עליה טפי ואזיל מקבל לה אבל איניש דעלמא לא
Bylo řečeno: Kdo vstoupí na pole svého druha a osází je bez dovolení – Rav řekl: Odhadne se mu [náklad i zhodnocení], a jeho ruka je dole. A Šmuel řekl: Odhadne se, kolik by byl člověk ochoten dát za to, aby toto pole osázel.
איתמר היורד לתוך שדה חבירו ונטעה שלא ברשות אמר רב שמין לו וידו על התחתונה ושמואל אמר אומדין כמה אדם רוצה ליתן בשדה זו לנוטעה
A [výrok]Rava nebyl řečen výslovně, ale byl řečen [jen] z vyvození: Jeden přišel před Rava. [Rav] mu řekl [majiteli pole]: Jdi, odhadni mu [to]. Řekl mu: Nechci [to]. Řekl mu: Jdi, odhadni mu [to], a jeho ruka bude dole. Řekl mu: Nechci [to].
והא דרב לאו בפירוש איתמר אלא מכללא איתמר דההוא דאתא לקמיה דרב א"ל זיל שום ליה א"ל לא בעינא א"ל זיל שום ליה וידו על התחתונה א"ל לא בעינא
Bylo řečeno: Kdo vstoupí do zříceniny svého druha a postaví ji bez jeho dovolení, a řekne mu: Vezmu si své dřevo a kameny – Rav Nachman řekl: Poslechne se ho; Rav Šešet řekl: Neposlechne se ho.
איתמר היורד לתוך חורבתו של חבירו ובנאה שלא ברשותו ואמר לו עציי ואבניי אני נוטל רב נחמן אמר שומעין לו רב ששת אמר אין שומעין לו
Originál: Bava Metzia 101a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.