Rav Papa řekl: Tyto první dvě mišny najdeš jak u pevného nájmu, tak u pachtu za podíl. Od té doby dále: co platí u pachtu za podíl, neplatí u pevného nájmu, a co platí u pevného nájmu, neplatí u pachtu za podíl.
אמר רב פפא הני תרתי מתניתא קמייתא משכחת לה בין בחכרנותא בין בקבלנותא מכאן ואילך דאיתא בקבלנותא ליתא בחכרנותא ודאיתא בחכרנותא ליתא בקבלנותא:
„Jestliže mu řekl: Pronajmi mi toto zavlažované pole [atd.]“: A proč? Ať mu [majitel] řekne: „Řekl jsem ti jen jméno!“ Což se neučí [v baraitě]: Kdo řekne svému druhovi: „Prodávám ti pozemek o výměře kor“, i když v něm je jen letech, [kupec] jej dostal, neboť mu prodal jen jméno; a to [platí], pokud se mu říká „pozemek o výměře kor“.
אם אמר לו חכור לי שדה בית השלחין זה [וכו']: ואמאי לימא ליה שמא בעלמא אמרי לך מי לא תניא האומר לחבירו בית כור עפר אני מוכר לך אע"פ שאין בו אלא לתך הגיעו שלא מכר לו אלא שמא והוא דמתקרי בית כור
[A dále:] „Prodávám ti vinici“, i když v ní nejsou vinné keře, dostal ji, neboť mu prodal jen jméno; a to, pokud se jí říká „vinice“. „Prodávám ti sad“, i když v něm nejsou granátová jablka, dostal jej, neboť mu prodal jen jméno; a to, pokud se mu říká „sad“. Je tedy zřejmé, že mu může říci: „Řekl jsem ti jen jméno.“ I zde ať mu řekne: „Řekl jsem ti jen jméno!“
כרמא אני מוכר לך אע"פ שאין בו גפנים הגיעו שלא מכר לו אלא שמא והוא דמתקרי כרמא פרדס אני מוכר לך אע"פ שאין בו רמונים הגיעו שלא מכר לו אלא שמא והוא דמתקרי פרדסא אלמא אמר ליה שמא בעלמא אמרי לך הכא נמי נימא ליה שמא בעלמא אמרי לך
Šmuel řekl: To není rozpor. Zde [v baraitě] to řekl pronajímatel nájemci; tam [v Mišně] to řekl nájemce pronajímateli. Řekl-li to pronajímatel nájemci, řekl mu jen jméno; řekl-li to nájemce pronajímateli, [je to výslovná] podmínka.
אמר שמואל לא קשיא הא דאמר ליה מחכיר לחוכר הא דאמר ליה חוכר למחכיר אמר ליה מחכיר לחוכר שמא בעלמא א"ל א"ל חוכר למחכיר קפידא
Ravina řekl: V obou případech to řekl pronajímatel nájemci. Z toho, že říká „toto“, vyplývá, že stojí na něm [a vidí je]. K čemu mu bylo říkat „zavlažované pole“? [Tím mu] říká: zavlažované pole, jak nyní stojí [a nadále tak bude].
רבינא אמר אידי ואידי דא"ל מחכיר לחוכר מדקאמר זה מכלל דקאי בגוה עסקינן בית השלחין למה ליה למימר דקאמר ליה בית השלחין כדקיימא השתא:
MIŠNA: Kdo přijme pole od svého druha a nechá je ladem, odhadnou, kolik by bylo schopno vynést, a dá mu [to], neboť mu tak píše: „Jestliže je nechám ladem a nebudu je obdělávat, zaplatím z nejlepšího.“
מתני׳ המקבל שדה מחבירו והובירה שמין אותה כמה ראויה לעשות ונותן לו שכך כותב לו אם אוביר ולא אעביד אשלם במיטבא:
Rabi Jehuda vykládal laickou řeč, neboť se učí: Rabi Jehuda říká: Muž přináší za svou ženu oběť bohatého, a tak každou oběť, kterou je povinna, neboť jí tak píše [v ketubě]: „Závazky, které vůči mně máš z dřívějška.“
רבי יהודה היה דורש לשון הדיוט דתניא ר' יהודה אומר אדם מביא קרבן עשיר על אשתו וכן כל קרבן וקרבן שהיא חייבת שכך כותב לה אחריות דאית ליך עלי מן קדמת דנא
Hilel Starší vykládal laickou řeč, neboť se učí: Lidé v Alexandrii zasnubovali své ženy, a když měly vstoupit pod svatební baldachýn, přicházeli jiní a uchvacovali je od nich. A mudrci chtěli prohlásit jejich děti za mamzery.
הלל הזקן היה דורש לשון הדיוט דתניא אנשי אלכסנדריא היו מקדשין את נשותיהם ובשעת כניסתן לחופה באין אחרים וחוטפים אותם מהן ובקשו חכמים לעשות בניהם ממזרים
Řekl jim Hilel Starší: Přineste mi ketubu vaší matky. Přinesli mu ketubu své matky a on zjistil, že je v ní napsáno: „Až vstoupíš pod svatební baldachýn, budeš mi ženou.“ A neprohlásili jejich děti za mamzery.
אמר להן הלל הזקן הביאו לי כתובת אמכם הביאו לו כתובת אמן ומצא שכתוב בהן לכשתכנסי לחופה הוי לי לאינתו ולא עשו בניהם ממזרים
Rabi Jehošua ben Korcha vykládal laickou řeč, neboť se učí: Rabi Jehošua ben Korcha říká: Kdo půjčí svému druhovi, nesmí si od něj vzít zástavu nad výši jeho dluhu, neboť mu tak píše: „Splátka, kterou vůči mně máš, [je] proti tomuto [zástavě].“
ר"י בן קרחה היה דורש לשון הדיוט דתניא ר"י בן קרחה אומר המלוה את חבירו לא ימשכננו יותר מחובו שכך כותב לו תשלומתא דאית לך עלי כל קבל דיכי
Důvod je, že mu to tak napsal; kdyby mu to tak nenapsal, nezískal by [zástavu]? Vždyť rabi Jochanan řekl: Vzal-li si od něj zástavu a vrátil mu zástavu, a [dlužník] zemřel, vytrhne ji [věřitel] jeho synům!
טעמא דכתב ליה הכי הא אי לא כתב ליה הכי לא קניא והא אמר רבי יוחנן משכנו והשיב לו המשכון ומת שומטו מעל גבי בניו
Originál: Bava Metzia 104a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.