Bava mecia 107a בבא מציעא

je shovívavý [tj. nedbá na zneužití účelu, a tak neplatí důvod lstivosti].

Abaje řekl: Důvod Rabana Šimona je jako [v výroku] mistra, neboť mistr řekl: Ten, komu je milé, aby jeho půda byla zničena, ať na ní seje jeden rok pšenici a [další] rok ječmen, [nebo] jeden rok [seje] podélně a jeden rok příčně.

A to jsme řekli jen tehdy, když [mezitím] nezorá a znovu [nezorá]; ale zorá-li a znovu zorá, nemáme s tím problém.

„[Přijal-li je na] obilí, nesmí na něm sít luštěniny [atd.]“: Rav Jehuda učil Ravina: „[Přijal-li je na] obilí, smí na něm sít luštěniny.“ Řekl mu: Vždyť my jsme se učili: „[Na] obilí nesmí na něm sít luštěniny“! Odpověděl mu: To není rozpor: toto je pro nás [v Babylónii], tamto pro ně [v zemi Izraele].

Řekl Rav Jehuda Ravinovi bar Rav Nachmanovi: Ravine, můj bratře, na řeřichu v lněném poli se nevztahuje [zákaz] loupeže; [ty, které] stojí na mezích, se týká [zákaz] loupeže.

A jestliže ztvrdly na semeno, i [ty] v lněném poli se týká [zákaz] loupeže. Jaký je důvod? Co [majiteli] uškodily, to uškodily [a nyní mají hodnotu].

Řekl Rav Jehuda Ravinovi bar Rav Nachmanovi: Ravine, můj bratře, tyto [stromy] jsou moje a tvoje jsou tvoje: sousedé na mezi se chovají [tak, že] strom, který se klání sem, [patří] sem, a který se klání sem,

[patří] sem. Neboť bylo řečeno: Strom, který stojí na mezi – Rav řekl: Který se klání sem, [patří] sem, a který se klání sem, [patří] sem. A Šmuel řekl: Dělí se [o něj].

Namítají [z baraity]: Strom, který stojí na mezi, ať se o něj dělí. To je vyvrácení Rava! Šmuel to vyložil podle Rava: [jde o strom], který vyplňuje celou mez.

Jestliže je tomu tak, co je třeba říkat? Je to potřebné, když jeho náklad visí na jednu stranu. A ještě: co je třeba říkat? Mohl bys říci, že mu [jeden] může říci: „Rozděl [to] takto [na délku]“; proto nás to učí, že mu [druhý] může říci: „Co vidíš na tom, že dělíš takto? Rozděl takto [napříč].“

Řekl Rav Jehuda Ravinovi bar Rav Nachmanovi: Ravine, můj bratře, nekupuj pole, které je blízko města, neboť rabi Abahu řekl jménem Rav Huny jménem Rava: Člověk nesmí stát u pole svého druha v době, kdy stojí ve svém zralém obilí [aby ho neuřkl].

Je tomu tak? Vždyť rabi Aba našel Ravovy žáky [a] řekl jim: Co řekl Rav o těchto verších: „Požehnaný budeš ve městě a požehnaný budeš na poli, požehnaný budeš při svém vcházení a požehnaný budeš při svém vycházení“ (Dt 28,3.6)?

A řekli mu: Tak řekl Rav: „Požehnaný budeš ve městě“ – aby tvůj dům byl blízko synagogy. „Požehnaný budeš na poli“ – aby tvé statky byly blízko města. „Požehnaný budeš při svém vcházení“ – abys nenašel svou ženu v pochybnosti o menstruační nečistotě v době tvého návratu z cesty. „Požehnaný budeš při svém vycházení“ – aby potomci tvého lůna byli jako ty.

A rabi Jochanan jim řekl: Tak to neřekl, nýbrž: „Požehnaný budeš ve městě“ – aby záchod byl blízko tvého stolu, ale [blízko] synagogy ne. A rabi Jochanan je ve shodě se svým názorem, neboť řekl: Je odměna za kroky.

„Požehnaný budeš na poli“ – aby tvé statky byly rozděleny na třetiny: třetina v obilí, třetina v olivách a třetina ve vinicích. „Požehnaný budeš při svém vcházení a požehnaný budeš při svém vycházení“ – aby tvůj odchod ze světa byl jako tvůj příchod na svět: tak jako tvůj příchod na svět [byl] bez hříchu, tak i tvůj odchod ze světa [bude] bez hříchu.