Bava mecia 107b בבא מציעא

To není rozpor: zde je případ, kdy ho obklopuje zeď a závora; tam je případ, kdy ho neobklopuje zeď a závora.

„A Hospodin od tebe odvrátí každou nemoc“ (Dt 7,15) – Rav řekl: To je [zlé] oko. Rav je ve shodě se svým názorem, neboť Rav vystoupil na hřbitov, udělal, co udělal, [a] řekl: Devadesát devět [zemřelo] zlým okem a jeden přirozenou cestou.

A Šmuel řekl: To je vítr [průvan]. Šmuel je ve shodě se svým názorem, neboť Šmuel řekl: Všechno je [kvůli] větru. A podle Šmuela – vždyť jsou [lidé] popravení vládou? I ti, kdyby nebylo větru, by jim připravili lék a žili by.

Rabi Chanina řekl: To je chlad. Neboť rabi Chanina řekl: Vše je v rukou Nebes kromě chladu a tepla, neboť je řečeno: „Chlad a pasti jsou na cestě převráceného; kdo střeží svou duši, vzdálí se od nich“ (Př 22,5).

Rabi Josi bar Chanina řekl: To je výměšek, neboť mistr řekl: Výměšek nosu a výměšek ucha – většina z nich je škodlivá a menšina dobrá.

Rabi Elazar řekl: To je žluč. Učí se tak i [v baraitě]: „Nemoc“ [machala] – to je žluč. A proč se nazývá „machala“? Protože prochvívá [macholá] celé tělo člověka. Jiný výklad: „machala“ – neboť osmdesát tři nemocí [číselná hodnota slova] závisí na žluči, a všechny je odstraní ranní chléb se solí a džbán vody.

Učili naši mistři [v baraitě]: Třináct věcí bylo řečeno o ranním chlebu: chrání před vedrem a před chladem a před větry a před démony; dodává moudrosti prostému; [ten, kdo jej jí,] vítězí při soudu, učí se Tóru a vyučuje, jeho slova jsou slyšena a jeho učení se v něm udrží;

jeho tělo nevydává [zlý] pach; obcuje se svou ženou a netouží po jiné ženě; a zabíjí střevní parazity. A někteří říkají: také vyhání žárlivost a uvádí lásku.

Řekl Raba Ravovi bar Marimu: Odkud je ta věc, kterou lidé říkají: „Šedesát běžců běželo a nedohonili muže, který ráno pojedl“, a co řekli mudrci: Vstaň časně a jez, v létě kvůli vedru a v zimě kvůli chladu?

Odpověděl mu: Neboť je psáno: „Nebudou hladovět ani žíznit, a nezasáhne je vedro ani slunce“ (Iz 49,10) – nezasáhne je vedro ani slunce, protože nebudou hladovět ani žíznit.

Řekl mu: Ty mi říkáš odtamtud, a já ti říkám odsud: „Budete sloužit Hospodinu, svému Bohu, a on požehná tvůj chléb a tvou vodu“ (Ex 23,25). „Budete sloužit Hospodinu, svému Bohu“ – to je recitace Šema a modlitba; „a on požehná tvůj chléb a tvou vodu“ – to je chléb se solí a džbán vody. Od té chvíle dále: „A odstraním nemoc z tvého středu“ (Ex 23,25).

Řekl Rav Jehuda Rav Adovi, zeměměřiči: Nebuď lehkomyslný při měření, neboť každý kousek je vhodný pro šafrán. Řekl Rav Jehuda Rav Adovi, zeměměřiči: Čtyři lokte u kanálu ber na lehkou váhu; [ty] u řeky vůbec neměř.

Rav Jehuda je ve shodě se svým názorem, neboť Rav Jehuda řekl: Čtyři lokte u kanálu [patří] lidem od kanálu; [ty] u řeky [patří] všem.

Rabi Ami vyhlásil: [Prostor] v šíři ramen tažníků [lodí] na obou březích řeky vykácejte! Rav Natan bar Hošaja vykácel šestnáct loket. Přišli na něj lidé z Mešaronie a zbili ho. On se domníval, že [je to] jako veřejné prostranství; a tak to není: tam potřebujeme tolik [šestnáct loket], zde jde o napínání jejich lan, [prostor] v šíři ramen tažníků postačí.

Raba bar Rav Huna měl jeden les na břehu řeky. Řekli mu: Ať jej mistr vykácí. Řekl jim: Vykácejte [lesy] horních a dolních [sousedů], a potom vykácím já. Jak mohl takto jednat? Vždyť je psáno: „Shromážděte se a spolčte se“ (Sf 2,1), a Reš Lakiš řekl: Ozdob sebe a potom ozdob jiné [napřed naprav sebe]!

Tam byl les Parzaka, perského hodnostáře, a [Raba bar Rav Huna] řekl: Jestliže vykácejí, vykácím [i já]; a jestliže nevykácejí, proč bych kácel? Neboť jestliže mohou napínat svá lana, mohou projet,