Bava mecia 109b בבא מציעא

a městský písař – ti všichni se považují za [trvale] varované. Pravidlo věci: každá ztráta, kterou nelze napravit, se považuje za [případ, kdy byl dotyčný] trvale varován.

Jeden zahradník jim řekl: Dejte mi můj přírůstek, neboť chci odejít do země Izraele. Přišel před Rav Papu bar Šmuela. Řekl jim: Dejte mu jeho přírůstek. Řekl mu Rava: Copak on zlepšil půdu? Nezlepšil ji! Odpověděl mu: Já ti říkám polovinu přírůstku. Řekl mu: Dosud bral hospodář polovinu a zahradník polovinu; nyní [hospodář] musí dát podíl pachtýři [který bude místo něj]! Odpověděl mu: Říkám čtvrtinu přírůstku.

Rav Aši se domníval, že „čtvrtina“ je šestina, neboť Rav Menjomi, syn Rav Nechumiho, řekl: V místě, kde zahradník bere polovinu a pachtýř třetinu, zahradníkovi, který chce odejít, dáme přírůstek a propustíme ho tak, aby hospodáři nevznikla ztráta.

Řekneš-li, že „čtvrtina“ je šestina, je to v pořádku. Ale řekneš-li, že je to skutečná čtvrtina, hospodáři vzniká ztráta půl šestiny.

Řekl Rav Acha, syn Rav Josefa, Rav Ašimu: Ať mu [zahradník] řekne: „Ty dej svůj podíl pachtýři, a já se svým podílem dělám, co chci!“ Řekl mu: Až dojdeš k [traktátu o] porážení obětí, přijď a namítej mi [tj. tato námitka je slabá].

K věci samé: Rav Menjomi, syn Rav Nechumiho, řekl: V místě, kde zahradník bere polovinu a pachtýř třetinu, zahradníkovi, který chce odejít, dáme jeho přírůstek a propustíme ho tak, aby hospodář neutrpěl ztrátu. Rav Menjomi, syn Rav Nechumiho, řekl: Starý kmen [dostane zahradník] polovinu, [strom, který] odplavila řeka, čtvrtinu.

Jeden muž dal svému druhovi do zástavy sad na deset let, a [stromy] zestárly po pěti letech. Abaje řekl: Je to plod [a věřitel smí dřevo vzít]. Rava řekl: Je to kapitál; ať se za něj koupí půda, a on [věřitel] bude jíst plody.

Namítají [z baraity]: Uschl-li strom nebo byl pokácen, oba jsou z něj [mít užitek] vyloučeni. Jak mají postupovat? Ať se prodá na dřevo, a za něj se koupí půda, a on bude jíst plody. Což ne, že uschnutí je podobné pokácení: tak jako pokácení v jeho čase, tak i uschnutí v jeho čase, a učí se: „ať se za něj koupí půda, a on bude jíst plody“? Je tedy zřejmé, že je to kapitál!

Ne: pokácení je podobné uschnutí: tak jako uschnutí není v jeho čase, tak i pokácení není v jeho čase.

Pojď a slyš: Připadly-li jí [ženě, jako dědictví] staré vinné keře a olivy,