Bava mecia 118a בבא מציעא

„Připadly ti [patří ti]“ – neposlechne se ho. Jakmile to [majitel zahrady] přijal na sebe, a [majitel zdi] mu řekne: „Tu máš své výdaje, a já si vezmu své“ – neposlechne se ho.

Kdo najme dělníka, aby s ním pracoval na slámě a strništi, a [ten] mu řekne: „Dej mi mou mzdu“, a on mu řekne: „Vezmi si, cos udělal, jako svou mzdu“ – neposlechne se ho. Jakmile to [dělník] přijal na sebe, a [zaměstnavatel] mu řekne: „Tu máš svou mzdu, a já si vezmu své“ – neposlechne se ho.

GEMARA: Proboří-li se – Rav řekl: Ve své většině. A Šmuel řekl: O čtyři [dlaně]. Rav řekl: Ve své většině; ale o čtyři [ne] – člověk [může] sít napůl dole a napůl nahoře. A Šmuel řekl: O čtyři – člověk neseje napůl dole a napůl nahoře.

A je to potřebné [obojí]: kdyby nás to učilo [jen] o bydlení, [řekl bych, že] v tom Šmuel řekl [svůj názor], protože lidé obvykle nebydlí trochu zde a trochu zde; ale co se týče setí, lidé obvykle sejí trochu zde a trochu zde, [a tak bych] řekl, že souhlasí s Ravem. A kdyby to bylo řečeno [jen] o tomto, [řekl bych, že] v tom Rav řekl [svůj názor], ale v onom bych řekl, že souhlasí se Šmuelem. Je to potřebné.

„Dali-li mu lhůtu“: A kolik je lhůta soudu? Rabi Jochanan řekl: Třicet dní.

„Ten, jehož zeď atd.“: Z toho, že se v závěru učí „Tu máš své výdaje“, vyplývá, že se zabýváme [případem], kdy je [majitel zahrady] odklidil. Důvod je, že je odklidil; kdyby je neodklidil, ne [nenabyl by je].

Proč? Ať mu je [jeho] pole nabude, neboť rabi Josi, syn rabi Chaniny, řekl: Dvůr člověka mu nabývá [věci] i bez jeho vědomí!

To platí tam, kde [dárce] zamýšlí mu [věc] převést; ale zde se mu jen vykrucuje.

„Kdo najme [dělníka], aby s ním pracoval na slámě atd.“: A je to potřebné [obojí],

neboť kdyby nás to učilo [jen] o prvním [případu], [řekl bych, že] když mu řekne „Připadly ti“, neposlechne se ho, protože [majitel zahrady] u něj nemá mzdu; ale zde, kde [dělník] u něj má mzdu, bych řekl, že se ho poslechne, neboť lidé říkají: Od svého dlužníka přijmi [na splátku] i otruby.

A kdyby nás to učilo [jen] zde, [řekl bych, že] zde, jakmile to přijal na sebe, neposlechne se ho, protože u něj má mzdu; ale tam, kde u něj nemá mzdu, bych řekl, že se ho poslechne. Je to potřebné.

„Neposlechne se ho“: Vždyť se učí [v baraitě]: Poslechne se ho! Rav Nachman řekl: To není rozpor: zde [jde o práci] na jeho [vlastním], tam na [majetku] jeho druha.

Řekl Raba Rav Nachmanovi: Na jeho [vlastním] – jaký je důvod [že se ho poslechne]? Protože mu [dělník] říká: „Mzda je na tobě.“ I na [majetku] jeho druha je jeho mzda na něm, neboť se učí: Kdo najme dělníka, aby pracoval na jeho [poli], a ukáže mu [pole] svého druha, dá mu jeho mzdu v plné výši a znovu si vezme od hospodáře, oč mu prospěl.

Nýbrž Rav Nachman řekl: To není rozpor: zde [jde o práci] na jeho [vlastním], tam na [věcech] bez majitele.

Namítl Rava Rav Nachmanovi: Nález dělníka [patří] jemu samému. Kdy? V době, kdy mu hospodář řekl: „Pleť se mnou dnes“ nebo „Okopávej se mnou dnes“; ale řekl-li mu: „Pracuj se mnou dnes“, jeho nález [patří] hospodáři.

Nýbrž Rav Nachman řekl: To není rozpor: zde [jde o nabytí] zvednutím, tam [o pouhý] pohled.

Raba řekl: [Zda] pohled na věc bez majitele [zakládá nabytí], je [spor] tanaitů, neboť jsme se učili: Strážci samovolně vzešlého obilí v sobotním roce berou svou mzdu z pokladny Chrámové komnaty. Rabi Josi říká: Kdo chce, nabízí se dobrovolně a je bezplatným strážcem. Řekli mu: Ty to tak říkáš, [ale pak by obětiny] nepocházely z [majetku] veřejnosti.

Což ne, že se přou v tomto: První tanaj se domnívá, že pohled na věc bez majitele zakládá nabytí; a jestliže mu dají mzdu, ano [nabývá pro veřejnost], a jestliže ne, ne. A rabi Josi se domnívá, že pohled na věc bez majitele nezakládá nabytí, a když přijde veřejnost a přinese [obilí], teprve nyní je nabývá.

A co [znamená] „Ty to tak říkáš“? Takto mu říkají: Podle tvých slov, [vyplývá podle] našich slov, že omer a dva chleby nepocházejí z [majetku] veřejnosti.

Rava řekl: Ne, všichni [souhlasí, že] pohled na věc bez majitele zakládá nabytí, a zde se přou o [obavu], zda se bojíme, že [strážce obilí] nepředá úplně dobře. Mudrci se domnívají, že mu dáváme mzdu, a jestliže ne, bojíme se, že je nepředá úplně dobře.

Rabi Josi se domnívá, že se nebojíme, že je nepředá úplně dobře. A co [znamená] „Ty to tak říkáš“? Takto mu říkají: Podle tvých slov, [vyplývá podle] našich slov, kdy se bojíme, že je nepředá úplně dobře, že omer a dva chleby nepocházejí z [majetku] veřejnosti.

Někteří říkají, že Rava řekl: Všichni [souhlasí, že] pohled na věc bez majitele nezakládá nabytí, a zde se přou o to, zda se bojíme mocných. První tanaj se domnívá, že mudrci zařídili, aby se mu [strážci] dávaly čtyři zuzy, aby [to] mocní uslyšeli a drželi se od nich [od plodin] stranou. A rabi Josi se domnívá, že [to] nezařídili.