Udělali toho, kdo nenabývá, jako by nabýval. Jaký je důvod? Sami chudí jsou s tím spokojeni, aby [také], když si najmou je, mohli za nimi paběrkovat jejich synové.
עשו שאינו זוכה כזוכה מ"ט עניים גופייהו ניחא להו כי היכי דכי אגרו לדידהו נלקוט בנייהו בתרייהו
A [to] je v rozporu s [výrokem]rabiho Chiji bar Aby, neboť rabi Chija bar Aba řekl jménem rabiho Jochanana: Dospělý není skutečně dospělý a nezletilý není skutečně nezletilý; spíše dospělý, který je závislý na stole svého otce, ten je nezletilý; nezletilý, který není závislý na stole svého otce, ten je dospělý.
ופליגא דר' חייא בר אבא דאמר רבי חייא בר אבא אמר רבי יוחנן לא גדול גדול ממש ולא קטן קטן ממש אלא גדול וסמוך על שלחן אביו זהו קטן קטן ואינו סמוך על שלחן אביו זהו גדול:
„Nález jeho hebrejského otroka a otrokyně – ten je jejich vlastní.“ Proč? Ať je [otrok] jen jako dělník! A učí se: Nález dělníka [patří] jemu samému. Kdy to platí? Když mu [hospodář] řekl: „Pleť se mnou dnes, okopávej se mnou dnes“;
מציאת עבדו ושפחתו העברים הרי הוא של עצמן: אמאי לא יהא אלא פועל ותניא מציאת פועל לעצמו במה דברים אמורים בזמן שאמר לו נכש עמי היום עדור עמי היום
neboť Reš Lakiš řekl: Hebrejská otrokyně se smrtí otce vykupuje z moci pána, [jak plyne] z úsudku a minori ad maius. – Ale copak nebyl Reš Lakiš vyvrácen?
דאמר ריש לקיש אמה העבריה קנה עצמה במיתת האב מרשות האדון מקל וחומר ולאו איתותב ריש לקיש
Čím se zde zabýváme? [Ženou, která je] rozvedená a [zároveň] nerozvedená, neboť rabi Zira řekl jménem Šmuela: Kdekoli mudrci řekli „rozvedená a nerozvedená“, její manžel je povinen ji živit.
הכא במאי עסקינן במגורשת ואינה מגורשת דאמר רבי זירא אמר שמואל כל מקום שאמרו חכמים מגורשת ואינה מגורשת בעלה חייב במזונותיה
Jaký je důvod, [proč] mudrci řekli, že nález ženy [patří] jejímu manželovi? Aby k němu necítila nepřátelství. Zde nepřátelství cítí, a [to] velké nepřátelství.
טעמא מאי אמור רבנן מציאת אשה לבעלה כי היכי דלא תיהוי לה איבה הכא אית לה איבה ואיבה:
MIŠNA: Našel-li [někdo] dlužní úpisy – obsahují-li zástavu na majetku, ať je nevrací, neboť soud z nich vymáhá; neobsahují-li zástavu na majetku, ať je vrátí, neboť soud z nich nevymáhá. [To jsou] slova rabiho Meira.
מתני׳ מצא שטרי חוב אם יש בהן אחריות נכסים לא יחזיר שבית דין נפרעין מהן אין בהן אחריות נכסים יחזיר שאין בית דין נפרעין מהן דברי רבי מאיר
GEMARA: Čím se zabýváme? Pokud řekneš, [že] když dlužník [dluh] přiznává – když obsahují zástavu na majetku, proč je nemá vrátit? Vždyť [dluh] přiznává! A pokud [jde o případ], kdy dlužník [dluh] nepřiznává – když neobsahují zástavu na majetku, proč je má vrátit? Ač se jimi nevymáhá ze zastavených [prodaných] nemovitostí, ze svobodných [nemovitostí] se vymáhá!
גמ׳ במאי עסקינן אילימא כשחייב מודה כי יש בהן אחריות נכסים אמאי לא יחזיר הא מודה ואי כשאין חייב מודה כי אין בהן אחריות נכסים אמאי יחזיר נהי דלא גבי ממשעבדי מבני חרי מגבא גבי
Vskutku [jde o případ], kdy dlužník [dluh] přiznává; a zde je důvodem, že se obáváme, že možná [úpis] napsal, aby si půjčil v nisanu, a nepůjčil si až do tišri, a [věřitel] by přišel neprávem zabavovat [pozemky] kupcům.
לעולם כשחייב מודה והכא היינו טעמא דחיישינן שמא כתב ללות בניסן ולא לוה עד תשרי ואתי למטרף לקוחות שלא כדין
Ale to, co jsme se učili: „Píše se úpis pro dlužníka, i když věřitel není s ním“ – jak je můžeme od začátku psát? Ať se obáváme, že možná napsal, aby si půjčil v nisanu, a nepůjčil si až do tišri, a [věřitel] by přišel neprávem zabavovat [pozemky] kupcům!
אלא הא דתנן כותבין שטר ללוה אף על פי שאין מלוה עמו לכתחילה היכי כתבינהו ניחוש שמא כתב ללות בניסן ולא לוה עד תשרי ואתי למטרף לקוחות שלא כדין
Originál: Bava Metzia 12b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.