Bava mecia 14a בבא מציעא

Je to jedna [věc], neboť je to jeden důvod: protože rabi Elazar říká, že spor [platí], když dlužník [dluh] nepřiznává, vysvětluje [to] takto.

Vyvrácení Šmuela ve dvou [bodech]: jedno jako u rabiho Elazara, neboť vysvětluje naši Mišnu [tak, že jde o případ], kdy dlužník [dluh] nepřiznává;

a druhé, neboť Šmuel řekl: Našel-li [někdo] na tržišti nabývací úpis, ať ho vrátí majitelům, a neobáváme se splacení.

[Je to] vyvrácení, neboť se zde učí: „i když to oba přiznávají, ať je nevrací ani tomuto, ani onomu“ – z toho plyne, že se obáváme splacení; a tím spíše zde, kde dlužník [dluh] nepřiznává, se obáváme splacení.

Řekl Šmuel: Jaký je důvod mudrců? Domnívají se, že [vynechání] zástavy je chyba písaře.

Řekl Rava bar Iti Rav Idimu bar Avinovi: A řekl snad Šmuel toto? Vždyť Šmuel řekl: [U klauzulí] „zlepšení“, „vylepšení“ a „zástava“ je třeba se [stran] zeptat!

Řekněme, že ten, kdo řekl toto, neřekl ono?

To není obtíž: zde [jde] o úpis půjčky, neboť člověk nedává peníze nadarmo; tam o koupi a prodej, neboť člověk někdy koupí pozemek [jen] na nějaký čas.

Jako v [případě], kdy Avuha bar Ihi koupil od své sestry podkrovní místnost. Přišel věřitel a zabavil mu ji. Přišel před Mistra Šmuela. Ten mu řekl: „Napsala ti [do smlouvy] zástavu?“ Řekl mu: „Ne.“ Řekl mu: „Pokud tak, jdi v pokoji.“ Řekl mu: „Ale vždyť Mistr je ten, kdo řekl, že [vynechání] zástavy je chyba písaře!“ Řekl mu: „To platí o úpisech půjčky, ale u listin o koupi a prodeji ne, neboť člověk někdy koupí pozemek [jen] na nějaký čas.“

Řekl Abaje: Reuven prodal pole Šimonovi se zárukou, a přišel věřitel Reuvena a zabavuje mu ho. Je po právu, že Reuven jde a vede s ním spor, a [věřitel] mu nemůže říci: „Nejsi můj protivník,“ neboť [Reuven] mu řekne: „Co od něj vymůžeš, se vrátí na mne.“

Někteří říkají: I [když prodal] bez záruky, neboť mu řekne: „Nechci, aby Šimon měl proti mně stížnost.“

A řekl Abaje: Reuven prodal pole Šimonovi bez záruky, a objevili se na něj [cizí] nárokovatelé. Dokud se ho [Šimon] neujal,