Bava mecia 40b בבא מציעא

Odečti třicet šest [džbánků] za šest [zuzů], zbude mu dvanáct. Odečti osm šestin [za úbytek], zbudou mu čtyři.

Ale vždyť řekl Šmuel: Kdo vydělává, ať nevydělává více než šestinu!

Jsou tu džbány a kal. — Jestliže tak, zbude mu víc než šestina! — Je tu jeho námaha a mzda za otvírání [sudů].

„Byl-li olej přečištěný, nezapočte mu kal“ [atd.]: Ale vždyť není možné, aby [džbán] nevsákl! Řekl Rav Nachman: Učili to o [džbánech] vysmolených. Abaje řekl: Můžeš říci i o nevysmolených: Jelikož [už] nasákly, nasákly.

„Rabi Jehuda říká: Také kdo prodá přečištěný olej svému bližnímu po celý rok, ten přijímá na sebe log a půl kalu na sto“: Řekl Abaje: Když to rozebereš, podle rabiho Jehudy je dovoleno přimíchat kal, podle mudrců je zakázáno přimíchat kal.

Podle rabiho Jehudy je dovoleno přimíchat kal, a to je důvod, proč [kupující] přijímá: neboť [prodávající] mu říká: Kdybych ti chtěl přimíchat, copak bych ti nepřimíchal? Teď tedy také přijmi.

Ať mu ale [kupující] řekne: Kdybys mu ho přimíchal, prodal by se mi [spolu s olejem]; teď co s ním udělám? Samotný se mi neprodá! — Zabýváme se hospodářem, kterému je milejší čistý [olej]. — Ať mu ale řekne: Tím, žes mi nepřimíchal, jsi mi [to] odpustil! —

Rabi Jehuda [se drží] svého názoru, že nemá [pojem] odpuštění. Neboť učíme [v Mišně]: Prodal-li mu spřežení, neprodal mu dobytek; prodal-li mu dobytek, neprodal mu spřežení.

Rabi Jehuda říká: Cena [to] prozrazuje. Jak? Řekl-li mu: Prodej mi své spřežení za dvě stě zuzů, je známo, že spřežení [samo] nestojí dvě stě zuzů. A mudrci říkají: Cena není důkazem.

Podle mudrců je zakázáno přimíchat kal, a to je důvod, proč [kupující] nepřijímá: neboť mu říká: Kdybys chtěl přimíchat, copak by ti bylo dovoleno? Teď tedy také nepřijmu.

Řekl Rav Papa Abajemu: Naopak, opak je rozumnější: podle mudrců je dovoleno přimíchat kal, a to je důvod, proč nepřijímá: neboť mu říká: Tím, žes mi nepřimíchal, jsi mi [to] odpustil. Podle rabiho Jehudy je zakázáno přimíchat kal, a to je důvod, proč přijímá: neboť mu [kupující] říká: Kdybych chtěl přimíchat, nebylo by mi dovoleno přimíchat ti — přijmout nepřijmeš? Kup a prodej, a budeš nazýván obchodníkem!

Učí se [v baraitě]: Ať kupující, ať ukladatel — pokud jde o usazeniny. Co [znamená] „pokud jde o usazeniny“? Řekneš-li: tak jako kupující nepřijímá usazeniny, ani ukladatel nepřijímá usazeniny — ať mu ale [uschovatel] řekne: Tvé usazeniny, co s nimi mám udělat?

Nýbrž: tak jako ukladatel přijímá usazeniny, i kupující přijímá usazeniny. Ale copak kupující přijímá usazeniny? Vždyť se učí v baraitě: Rabi Jehuda říká: Neřekli [o] kalném oleji [nic] jinak než pro prodávajícího, neboť kupující přijímá na sebe log a půl kalu bez usazenin!

To není rozpor: tento [případ], kdy mu dal peníze v tišri a bere od něho v nisanu podle míry tišri; tento, kdy mu dal peníze v nisanu a bere od něho v nisanu podle míry nisanu.

MIŠNA: Kdo uloží sud u svého bližního a majitelé mu nevyhradili místo, a [uschovatel] jím pohnul a rozbil se: jestliže se rozbil v jeho rukou, [pohnul-li jím] pro svou potřebu, je povinen [nahradit], pro jeho potřebu, je osvobozen; jestliže se rozbil poté, co ho položil, ať pro svou potřebu, ať pro jeho potřebu, je osvobozen. Vyhradili-li mu majitelé místo a pohnul jím a rozbil se, ať v jeho rukou, ať poté, co ho položil: pro svou potřebu je povinen, pro jeho potřebu je osvobozen.

GEMARA: Čí je to [názor]? Rabiho Jišmaela, který řekl: Nepotřebujeme vědomí majitelů. Neboť se učí v baraitě: Kdo ukradne jehně ze stáda a selu z měšce, ať vrátí na místo, odkud ukradl — slova rabiho Jišmaela. Rabi Akiva říká: