Talmud česky

Bava mecia 4b בבא מציעא

Babylonský talmud · Nezikin – Škody · list 4b · 15 segmentů

Struktura debaty:Námitka 1 Rozpoznáno automaticky podle úvodních formulí. Podtržené pojmy a jména otevřou vysvětlivku.
1
„Sela, denáry“: věřitel říká „pět“ a dlužník říká „tři“. Rabi Šimon ben Elazar říká: Protože přiznal část nároku, ať přísahá. Rabi Akiva říká: Je jen jako ten, kdo vrací ztracenou věc, a je osvobozen.
סלעים דינרין מלוה אומר חמש ולוה אומר שלש ר"ש בן אלעזר אומר הואיל והודה מקצת הטענה ישבע ר"ע אומר אינו אלא כמשיב אבידה ופטור
2
Každopádně se učí: Rabi Šimon ben Elazar říká, protože přiznal část nároku, ať přísahá. Důvodem je, že řekl „tři“; kdyby [řekl] „dva“, byl by osvobozen. A ten úpis, který [dlužník] přiznává, je přece „tady to máš“. Plyne z toho tedy, že „tady to máš“ je osvobozen.
קתני מיהת רשב"א אומר הואיל והודה מקצת הטענה ישבע טעמא דאמר שלש הא שתים פטור והאי שטר דקמודי ביה הילך הוא וש"מ הילך פטור
3
Ne. Vskutku ti řeknu, že [při] „dvou“ je zavázán, a to, že se učí „tři“, je proto, aby se vyloučil [názor] rabiho Akivy, který říká, že je to [jako] ten, kdo vrací ztracenou věc, a je osvobozen; učí nás, že je to [jako] ten, kdo přiznává část nároku, a je zavázán.
לא לעולם אימא לך שתים חייב והאי דקתני שלש לאפוקי מדר' עקיבא דאמר משיב אבידה הוי ופטור קמ"ל דמודה מקצת הטענה הוי וחייב
4
Pokud tak, rabi Šimon ben Elazar říká: „Protože přiznal část nároku, ať přísahá“? Měl by říci: „I tento ať přísahá“!
אי הכי רשב"א אומר הואיל והודה מקצת הטענה ישבע אף זה ישבע מבעי ליה
5
Spíše vskutku [při] „dvou“ je osvobozen a „tady to máš“ je zavázán, ale zde je to jiné, protože mu úpis pomáhá.
אלא לעולם שתים פטור והילך חייב ושאני הכא דקא מסייע ליה שטרא
6
Anebo také proto, že jde o úpis zakládající zástavu na pozemcích, a nepřísahá se o popření zástavy na pozemcích.
אי נמי משום דהוה ליה שטר שעבוד קרקעות ואין נשבעין על כפירת שעבוד קרקעות
7
Někteří namítají ze závěru: „Rabi Akiva říká: Je jen jako ten, kdo vrací ztracenou věc, a je osvobozen.“ Důvodem je, že řekl „tři“; kdyby [řekl] „dva“, byl by zavázán. A úpis, který přiznává, je přece jako „tady to máš“. Plyne z toho tedy, že „tady to máš“ je zavázán.
איכא דמותיב מסיפא ר"ע אומר אינו אלא כמשיב אבידה ופטור טעמא דאמר שלש הא שתים חייב והא שטר (כיון) דקא מודי ביה כהילך דמי ש"מ הילך חייב
8
Ne. Vskutku ti řeknu, že i [při] „dvou“ je osvobozen, a to, že se učí „tři“, je proto, aby se vyloučil [názor] rabiho Šimona ben Elazara, který říká, že je to [jako] ten, kdo přiznává část nároku, a je zavázán; učí nás, že je to [jako] ten, kdo vrací ztracenou věc, a je osvobozen.
לא לעולם אימא לך שתים נמי פטור והאי דקתני שלש לאפוקי מדרשב"א דאמר מודה מקצת הטענה הוי וחייב קמ"ל דמשיב אבידה הוי ופטור
9
Tak je to i rozumné: neboť kdyby ses domníval, že [při] „dvou“ je zavázán, jak by ho rabi Akiva mohl [při] „třech“ osvobodit? Vždyť tento [dlužník] lstí jedná: myslí si: „Když řeknu dva, budu muset přísahat; řeknu tři, abych byl jako ten, kdo vrací ztracenou věc, a byl osvobozen.“ Plyne z toho tedy, že i [při] „dvou“ je osvobozen.
הכי נמי מסתברא דאי סלקא דעתך שתים חייב בשלש היכי פטר ליה ר"ע האי אערומי קא מערים סבר אי אמינא שתים בעינא אשתבועי אימא שלש דאהוי כמשיב אבידה ואיפטר אלא ש"מ שתים נמי פטור
10
Ale je to obtíž pro rabiho Chiju? – Tam je to jiné, protože mu úpis pomáhá; anebo také proto, že jde o úpis zakládající zástavu na pozemcích, a nepřísahá se o popření zástavy na pozemcích.
אלא קשיא לרבי חייא שאני התם דקא מסייע ליה שטרא א"נ משום דהוה ליה שטר שעבוד קרקעות ואין נשבעין על כפירת שעבוד קרקעות
11
Namítl Mar Zutra, syn Rav Nachmana: Žalovali ho o nádoby a pozemky; přiznal nádoby a popřel pozemky, [nebo] přiznal pozemky a popřel nádoby – je osvobozen. Přiznal část pozemků – je osvobozen; část nádob – je zavázán.
מתיב מר זוטרא בריה דרב נחמן טענו כלים וקרקעות הודה בכלים וכפר בקרקעות הודה בקרקעות וכפר בכלים פטור הודה מקצת קרקעות פטור מקצת כלים חייב
12
Důvodem je, že [šlo o] nádoby a pozemky, neboť o pozemek se nepřísahá; ale [při] nádobách a nádobách, podobně jako [u] nádob a pozemků, je zavázán. Jaký je to případ? Copak ne ten, že mu řekl „tady to máš“? Plyne z toho tedy, že „tady to máš“ je zavázán.
טעמא דכלים וקרקעות דקרקע לאו בת שבועה היא הא כלים וכלים דומיא דכלים וקרקעות חייב היכי דמי לאו דאמר ליה הילך וש"מ הילך חייב
13
Ne. Vskutku ti řeknu, že i [při] nádobách a nádobách je osvobozen, a to, že se učí „nádoby a pozemky“, nás učí toto: přiznal-li část nádob, je zavázán [přísahat] i ohledně pozemků.
לא לעולם אימא לך כלים וכלים נמי פטור והא דקתני כלים וקרקעות הא קמ"ל הודה במקצת כלים חייב אף על הקרקעות
14
Co nás [tím] učí? [Princip] „připoutání“? To jsme se už učili: Majetek, který neslouží jako záruka, připoutává majetek, který slouží jako záruka, takže se o něm přísahá!
מאי קמ"ל זוקקין תנינא זוקקין הנכסים שאין להן אחריות את הנכסים שיש להן אחריות לישבע עליהם
15
Zde je to hlavní [téma]; tam to bylo uvedeno jen mimochodem.
הכא עיקר התם אגב גררא נסבה

Originál: Bava Metzia 4b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.

Nahlásit chybu nebo navrhnout opravu

Tlačítko otevře váš e-mailový program s předvyplněnou zprávou na adresu [email protected]. Když se nic neotevře, zkopírujte text a pošlete ho ručně.

Otevřít v e-mailu