Bava mecia 53a בבא מציעא

a jsou zakázány cizím [tj. nekohanům], jsou majetkem kohena, zanikají v poměru jedna ku sto a vyžadují umytí rukou a západ slunce – to vše platí o teruma a o prvotinách, což neplatí o desátku.

Co znamená „což neplatí o desátku“? Neplyne snad z toho, že desátek zaniká ve většině? Kdyby však platilo [pravidlo] Chizkijy, byla by to věc, která má možnost dovolení, a žádná věc, která má možnost dovolení, nezaniká ani v tisícinásobku.

A odkud víš, že „což neplatí o desátku“ znamená, že zaniká ve většině? Možná nezaniká vůbec! Tak to říci nemůžeš, neboť u teruma [baraita] uvádí přísnosti teruma, a úlevy teruma neuvádí. Vždyť ale uvádí „jsou majetkem kohena“ [což je úleva]!

To tě nenapadni, neboť výslovně se učí [v baraitě]: Druhý desátek zaniká ve většině. A o kterém druhém desátku to řekli? O desátku, který nemá hodnotu peruty a který vešel do Jeruzaléma a vyšel. A kdyby platilo [pravidlo] Chizkijy, ať se s ním naloží podle Chizkijy a ať se vyplatí na první mince, které nebyly zcela vyplaceny!

A ať přinese desátek, který má, a spojí je! [Desátek] podle Tóry a [desátek] podle rabínů se nespojují.

A ať přinese demaj [nejistě odvedenou úrodu]! Mohlo by to vést k tomu, že přinese i jistý [desátek].

A ať přinese dvě peruty a vyplatí na ně desátek v hodnotě peruty a půl, a pak vyplatí tento [zbytek] na onen přebytek! Myslíš snad, že [desátek za] perutu a půl obsadí obě peruty? Nikoli – perutu obsadí, polovinu peruty neobsadí. Opět je to [desátek] podle Tóry a podle rabínů, a [desátek] podle Tóry a podle rabínů se nespojují.

A ať přinese isar! Mohlo by to vést k tomu, že přinese peruty.

„A který vešel do Jeruzaléma a vyšel“ – a proč [zaniká]? Ať jej znovu vnese [a sní tam]! Jde o případ, kdy se znečistil. Ať jej tedy vyplatí! Vždyť rabi Elazar řekl: Odkud víme, že druhý desátek, který se znečistil, se vyplácí