Neboť rabi Ošaja učil: Měl-li [někdo] u svého bližního pohledávku mány, šel, postavil se u jeho humna a řekl: „Dej mi mé peníze, neboť za ně chci koupit pšenici,“ a ten mu odpověděl: „Mám pšenici, kterou ti dám; jdi a stanov mi ji podle dnešní ceny.“ Přišel čas prodávat pšenici; řekl mu: „Dej mi pšenici, neboť ji chci prodat a koupit za ni víno.“ Odpověděl mu: „Mám víno, které ti dám; jdi a stanov mi je podle dnešní ceny.“
דתני ר' אושעיא הרי שהיה נושה בחבירו מנה והלך ועמד על גורנו ואמר תן לי מעותי שאני רוצה ליקח בהן חטין ואמר לו חטין יש לי שאני נותן לך צא ועשאן עלי כשער של עכשיו הגיע זמן חטין למכור אמר לו תן לי חטין שאני רוצה למוכרן וליקח בהן יין אמר לו יש לי יין שאני נותן לך צא ועשאן עלי כשער של עכשיו
Přišel čas prodávat víno, a řekl mu: „Dej mi mé víno, neboť je chci prodat a koupit za ně olej.“ Odpověděl mu: „Mám olej, který ti dám; jdi a stanov mi jej podle dnešní ceny.“ Ve všech [těchto případech]: má-li [zboží], je to dovoleno; nemá-li, je to zakázáno. A co znamená „koupil“ [v mišně]? Koupil [za peníze] své půjčky.
הגיע זמן יין למכור ואמר לו תן לי ייני שאני רוצה למוכרו וליקח בו שמן אמר לו שמן יש לי שאני נותן לך צא ועשהו עלי כשער של עכשיו כולם אם יש לו מותר אין לו אסור ומאי לקח לקח בהלואתו
Rava řekl: Z [baraity]rabiho Ošaji plynou tři věci. Plyne z ní, že se půjčka převádí na plodiny, a neříkáme, že to není, jako by se mu dostal do ruky jeho isar. A plyne z ní, že [je dovoleno jen], má-li [zboží]. A plyne z ní, že platí [pravidlo]rabiho Janaje,
אמר רבא שמע מינה מדר' אושעיא תלת שמע מינה דמעמידין מלוה על גבי פירות ולא אמרינן דלא כאיסרו הבא לידו הוא וש"מ הוא דיש לו וש"מ איתא לדרבי ינאי
Neboť bylo řečeno: Rav řekl: Smí se uzavřít důvěrná dohoda na plodiny, ale nesmí se uzavřít důvěrná dohoda na peníze. A rabi Janaj řekl: Co je mi do toho, zda [jde o] ně samé, či o jejich cenu?
דאתמר רב אמר עושין אמנה בפירות ואין עושין אמנה בדמים ור' ינאי אמר מה לי הן ומה לי דמיהן
Namítli: „Ve všech [těchto případech]: má-li, je to dovoleno“! Rav Huna řekl jménem Rava: [Jde o případ], kdy [zboží] převzal tažením. Kdyby je převzal tažením, je třeba to říkat? Spíše [jde] například [o případ], kdy mu vyhradil roh [skladu].
מיתיבי כולם אם יש לו מותר אמר רב הונא אמר רב בשמשך אי בשמשך צריכא למימר אלא כגון שיחד לו קרן זוית
Neboť se učí: Měl-li [někdo] u svého bližního pohledávku mány, a [dlužník] mu učinil své pole prodaným [s právem zpětného výkupu] – dokud plody jí prodávající, je to dovoleno; jí-li plody kupující, je to zakázáno. Rabi Jehuda říká: I když plody jí kupující, je to dovoleno.
דתניא הרי שהיה נושה בחבירו מנה ועשה לו שדהו מכר בזמן שהמוכר אוכל פירות מותר לוקח אוכל פירות אסור ר' יהודה אומר אף בזמן שהלוקח אוכל פירות מותר
Rabi Jehuda jim řekl: Stalo se, že Beitos ben Zonin učinil své pole prodaným podle [rozhodnutí]rabiho Elazara ben Azarji, a plody jedl kupující. Řekli mu: Odtamtud důkaz? Plody jedl prodávající, a ne kupující.
א"ל רבי יהודה מעשה בביתוס בן זונין שעשה שדהו מכר על פי ר' אלעזר בן עזריה ולוקח אוכל פירות היה אמרו לו משם ראיה מוכר אוכל פירות היה ולא לוקח
Jaký je mezi nimi rozdíl? Abaje řekl: Mezi nimi je rozdíl v [otázce] úroku z jedné strany. Rava řekl: Mezi nimi je rozdíl v [otázce] úroku pod podmínkou vrácení.
מאי בינייהו אמר אביי צד אחד ברבית איכא בינייהו רבא אמר רבית ע"מ להחזיר איכא בינייהו
Originál: Bava Metzia 63a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.