Bava mecia 69b בבא מציעא

V takovém případě je jistě třeba mu to oznámit. U peněz – snad si bere dobré a nechává mu vadné?

(Řekl mu, nebo mu neřekl.) U vína všichni vědí, že je víno chutné a víno nechutné.

K věci samé: Rav Nachman řekl: Peníze jsou, jako by byly rozděleny. To platí jen o dobrých a dobrých, plnováhových a plnováhových; ale o dobrých a plnováhových [smíšených] nikoli.

Rav Chama pronajímal peníze za jednu pšitu denně. Peníze Rav Chamy byly ztraceny. Myslel si: Čím se to liší od motyky? Ale tak tomu není: motyka se vrací v původním stavu a její opotřebení je známé; peníze se nevracejí v původním stavu a jejich opotřebení není známé.

Rava řekl: Člověku je dovoleno říci druhému: Zde máš čtyři zuzy a půjč tomu a tomu peníze. Tóra zakázala pouze úrok, který přichází od dlužníka k věřiteli. A Rava řekl: Člověku je dovoleno říci druhému: Vezmi si čtyři zuzy a řekni tomu a tomu, aby mi půjčil peníze. Jaký je důvod? Bere mzdu za to, že promluvil.

Jako v tomto případě: Aba Mar, syn Rav Papy, vzal od obchodníků s voskem nádobu vosku a řekl svému otci, aby jim půjčil peníze. Mudrci řekli Rav Papovi: Syn mistra jí úrok! Řekl jim: Všechen takový úrok ať jíme! Tóra zakázala pouze úrok, který přichází od dlužníka k věřiteli; zde bere mzdu za to, že promluvil, a je to dovoleno.

MIŠNA: Odhadují krávu, osla a cokoli, co pracuje a jí, za polovinu [zisku]. V místě, kde je zvykem dělit mláďata ihned, ihned je dělí; v místě, kde je zvykem odchovávat, ať odchovávají.

Raban Šimon ben Gamliel říká: Odhadují tele s jeho matkou a hříbě s jeho matkou. A [člověk] může zvýšit [nájemné] za své pole a nemusí se obávat úroku.

GEMARA: Mudrci učili: „Může zvýšit [nájemné] za své pole a nemusí se obávat úroku“ – jak? Kdo si pronajme od druhého pole za deset korů pšenice ročně a [nájemce] mu řekne: Dej mi dvě stě zuzů, já je zvelebím a budu ti odvádět dvanáct korů ročně – je to dovoleno.

Ale nezvyšuje [nájemné] ani za krám, ani za loď.

Rav Nachman řekl jménem Raby bar Avuhy: Někdy zvyšuje [nájemné] i za krám – aby v něm namaloval obrazy; za loď – aby jí udělal stěžeň. Za krám, aby v něm namaloval obrazy, protože se v něm lidé shromažďují a nájemné je vyšší; za loď, aby jí udělal stěžeň, protože čím je stěžeň krásnější, tím je nájemné vyšší.

O lodi Rav řekl: Nájemné i [náhrada za] vrak. Rav Kahana a Rav Asi řekli Ravovi: Jestliže nájemné, pak ne vrak; jestliže vrak, pak ne nájemné. Rav mlčel.

Rav Šešet řekl: Proč Rav mlčel? Neslyšel snad to, co učí baraita: Ačkoli řekli, že od Izraelity se nepřijímá „železný dobytek“, ale od nežidů se přijímá „železný dobytek“, přesto řekli: Kdo odhadne druhému krávu a [ten] mu řekne: „Tvá kráva je u mne odhadnuta na třicet denárů a budu ti odvádět jeden sela měsíčně“ – je to dovoleno, protože z ní neučinil peníze.

Ale učinil z ní [peníze]! Rav Šešet řekl: Neučinil z ní peníze za jejího života, nýbrž až po její smrti.

Rav Papa řekl: Halacha o lodi je: nájemné i vrak.