Bava mecia 70a בבא מציעא

A obyvatelé Kufry měli ve zvyku: nájemné v okamžiku převzetí, [náhrada za] vrak v okamžiku ztroskotání. Cožpak věc závisí na zvyku? [Ano,] protože baraita učí o zvyku.

Rav Anan řekl jménem Šmuela: Peníze sirotků je dovoleno půjčovat na úrok. Rav Nachman mu řekl: Protože jsou to sirotci, budeme jim dávat jíst zakázané? Sirotci, kteří jedí, co jim nepatří, ať jdou za tím, kdo je zanechal! Řekl mu: Pověz mi, jak to bylo se samotným případem?

Řekl mu: Jeden měděný kotel synů Mar Ukvy byl u Mar Šmuela. Zvážil jej a dal mu ho, zvážil jej a vzal ho zpět; vzal nájemné i [náhradu za] úbytek. Jestliže nájemné, pak ne úbytek; a jestliže úbytek, pak ne nájemné.

Řekl mu: Takto by bylo dovoleno jednat i s dospělými, neboť [nájemci] na sebe berou úbytek mědi, protože čím víc se měď opaluje, tím klesá její cena.

Raba bar Šila řekl jménem Rav Chisdy, a někteří říkají, že Raba bar Josef bar Chama řekl jménem Rav Šešeta: Peníze sirotků je dovoleno půjčovat [tak, aby byly] blízko zisku a daleko od ztráty.

Mudrci učili: Kdo je blízko zisku a daleko od ztráty, je svévolník; blízko ztráty a daleko od zisku je zbožný; blízko obojímu a daleko od obojího – to je míra každého člověka.

Raba řekl Rav Josefovi: Co děláme s těmito penězi sirotků? Odpověděl mu: Uložíme je u soudu a dáváme jim zuz po zuzu. Řekl mu: Ale tak se přece spotřebuje jistina!

Řekl mu: A jak to dělá mistr? Odpověděl mu: Hledáme člověka, který má zlomkové zlato, vezmeme od něho zlato a dáme mu [peníze sirotků] – blízko zisku a daleko od ztráty. Ale ne určitý předmět; snad jsou to úschovy a přijde jejich majitel, udá znamení a vezme si je.

Rav Aši řekl: To je v pořádku, najde-li se člověk, který má zlomkové zlato; nenajde-li se takový člověk, mají se peníze sirotků spotřebovat? Rav Aši tedy řekl: Vyhledáme člověka, jehož majetek je dobrý, který je spolehlivý, poslouchá zákon Tóry a nedopustí, aby na něj mudrci uvalili klatbu, a dáme mu je u soudu.