A půjčují si od nich a půjčují jim na úrok, a stejně tak u cizince-usedlíka [ger tošav]. Izraelita smí půjčovat peníze nežida s vědomím nežida, ale ne s vědomím Izraelity.
ולוין מהן ומלוין אותן ברבית וכן בגר תושב מלוה ישראל מעותיו של עכו"ם מדעת העכו"ם אבל לא מדעת ישראל:
GEMARA: Znamená to, že [dobytek] je v majetku přijímajícího? Ale namítni proti tomu: Kdo přijme „železný dobytek“ od nežidů, mláďata jsou osvobozena od [povinnosti] prvorozenství.
גמ׳ למימרא דברשותא דמקבל קיימא ורמינהו המקבל צאן ברזל מן הנכרים ולדות פטורין מן הבכורה
Abaje řekl: To není těžkost. Zde jde o případ, kdy na sebe [přijímající] bere nehodu a pokles ceny; tam o případ, kdy na sebe nebere nehodu a pokles ceny.
אמר אביי לא קשיא הא דמקבל עליה אונסא וזולא הא דלא קביל עליה אונסא וזולא
A navíc: místo aby učil v poslední části „ale od nežidů se železný dobytek přijímá“, měl by rozlišit přímo v tomtéž: Kdy to platí? Když na sebe [majitel] nevzal nehodu a pokles ceny; ale jestliže majitel vzal na sebe nehodu a pokles ceny, je to v pořádku.
ועוד אדתני סיפא אבל מקבלין צאן ברזל מן העכו"ם ליפלוג בדידיה במה דברי' אמורים דלא קביל עליה אונסא וזולא אבל קביל מרה אונסא וזולא שפיר דמי
Rava tedy řekl: V obou případech jde o to, že majitel na sebe nehodu a pokles ceny nevzal. A pokud jde o prvorozence, důvodem, proč jsou mláďata osvobozena od prvorozenství, je toto: Protože jestliže [Izraelita] nedá peníze, přijde nežid a zabaví zvíře, a nenajde-li zvíře, zabaví mláďata; a tak je tu ruka nežida uprostřed.
אלא אמר רבא אידי ואידי דלא קביל עליה מרה אונסא וזולא וגבי בכורות היינו טעם דולדות פטורין מן הבכורה כיון דאי לא יהיב זוזי אתי נכרי תפיס לה לבהמה ואי לא משכח לה לבהמה תפיס להו לולדות והוי ליה יד נכרי באמצע
„Kdo rozmnožuje svůj majetek lichvou a úrokem, shromažďuje jej pro toho, kdo se slitovává nad chudými“ (Př 28,8). Co znamená „pro toho, kdo se slitovává nad chudými“? Rav řekl: Například král Šapur.
(משלי כח, ח) מרבה הונו בנשך ותרבית לחונן דלים יקבצנו מאי לחונן דלים אמר רב כגון שבור מלכא
Rav Nachman řekl: Huna mi řekl: Je to potřebné jen proto, [aby se učilo], že i úrok od modloslužebníka [je zakázán]. Rava vznesl proti Rav Nachmanovi námitku: „Cizinci smíš půjčovat na úrok“ (Dt 23,21). Co znamená „půjčovat na úrok“? Neznamená to snad „budeš půjčovat na úrok“? – Nikoli, „smíš půjčovat na úrok“.
אמר רב נחמן אמר לי הונא לא נצרכא אלא דאפילו רבית דעובד כוכבים איתיביה רבא לרב נחמן (דברים כג, כא) לנכרי תשיך מאי תשיך לאו תשוך לא תשיך
Vznesl proti němu námitku: „Půjčují si od nich a půjčují jim na úrok, a stejně tak u cizince-usedlíka.“ Rav Chija, syn Rav Huny, řekl: Je to potřebné jen
איתיביה לוין מהן ומלוין אותם ברבית וכן בגר תושב אמר רב חייא בריה דרב הונא לא נצרכא אלא
Originál: Bava Metzia 70b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.