Bava mecia 71a בבא מציעא

v rozsahu toho, co potřebuje k živobytí.

Ravina řekl: Zde se zabýváme učenci Tóry. Jaký je důvod [zákazu]? Mudrci ustanovili [zákaz], aby se [Izraelita] nenaučil z jeho skutků; a protože je to učenec Tóry, nenaučí se z jeho skutků.

Někteří připojují tento výrok Rav Huny k tomu, co učil Rav Josef: „Půjčíš-li peníze mému lidu, chudému, který je s tebou“ (Ex 22,24) – [je-li tu] můj lid a nežid, můj lid má přednost; chudý a bohatý, chudý má přednost; tvoji chudí a chudí tvého města, tvoji chudí mají přednost; chudí tvého města a chudí jiného města, chudí tvého města mají přednost.

Mistr řekl: Můj lid a nežid – můj lid má přednost. To je přece zřejmé! Rav Nachman řekl: Huna mi řekl: Je to potřebné jen proto, [aby se učilo], že [Izraelita má přednost], i když nežidovi by půjčil na úrok a Izraelitovi zadarmo.

Baraita učí: Rabi Josi řekl: Pojď a pohleď na slepotu očí těch, kdo půjčují na úrok. Nazve-li člověk druhého svévolníkem, ten mu jde po živobytí; a oni přivádějí svědky a písaře, pero a inkoust, a píší a pečetí: Tento ten a ten zapřel Boha Izraele.

Baraita učí: Rabi Šimon ben Elazar říká: O každém, kdo má peníze a půjčuje je bez úroku, říká Písmo: „Své peníze nedává na úrok a úplatek proti nevinnému nepřijímá. Kdo tak činí, navěky nezakolísá“ (Ž 15,5). Z toho ses naučil, že každému, kdo půjčuje na úrok, se majetek hroutí. Ale vidíme přece, že ti, kdo nepůjčují na úrok, se také hroutí! Rabi Elazar řekl: Ti se hroutí a znovu povstávají, a oni se hroutí a nepovstávají.

„Proč hledíš na věrolomné, mlčíš, když svévolník pohlcuje spravedlivějšího, než je sám?“ (Abk 1,13). Rav Huna řekl: Spravedlivějšího, než je sám, pohlcuje; dokonale spravedlivého nepohlcuje.

Baraita učí: Rabi říká: Spravedlivý proselyta, o němž se mluví v souvislosti s prodejem, a cizinec-usedlík, o němž se mluví v souvislosti s úrokem – nevím, co to znamená.

Spravedlivý proselyta, o němž se mluví v souvislosti s prodejem, jak je psáno: „Zchudne-li tvůj bratr u tebe a prodá se ti“ (Lv 25,39) – ne tobě, ale proselytovi, jak je řečeno: „cizinci“ (Lv 25,47).

A ne spravedlivému proselytovi, nýbrž cizinci-usedlíkovi, jak je řečeno: „cizinci-usedlíkovi“ (Lv 25,47); „rodině cizince“ – to je nežid; když říká „nebo potomku“ – to je ten, kdo je prodán k samotné modloslužbě.

Mistr řekl: „Ne tobě, ale proselytovi, jak je řečeno: cizinci.“ Znamená to, že proselyta může nabýt hebrejského otroka? Ale namítni proti tomu: Proselyta nemůže být nabyt jako hebrejský otrok, a žena ani proselyta nemohou nabýt hebrejského otroka.

Proselyta nemůže být nabyt jako hebrejský otrok, protože potřebujeme [splnit verš] „a vrátí se ke své rodině“ (Lv 25,41), a ta zde není. A žena ani proselyta nemohou nabýt hebrejského otroka: žena – protože to není slušné; proselyta – máme tradici, že kdo může [zděděnou půdu] převést, nabývá [hebrejského otroka], a kdo převést nemůže, nenabývá.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Nenabývá ho tak, aby se na něj vztahovalo právo jako u Izraelity, ale nabývá ho tak, že se na něj vztahuje právo jako u nežida.

Jak učí baraita: Ten, jemuž bylo propíchnuto ucho, a ten, kdo je prodán nežidovi, neslouží ani synovi, ani dceři [pána].

Mistr řekl: „A žena ani proselyta nemohou nabýt hebrejského otroka.“ Řekneme, že to není podle Rabana Šimona ben Gamliela? Neboť baraita učí: Žena nabývá otrokyně, ale nenabývá otroků. Raban Šimon ben Gamliel říká: Nabývá i otroků. – Můžeš říci, že je to i podle Rabana Šimona ben Gamliela, a není to těžkost: zde jde o hebrejského otroka, tam o kenaanského otroka.

Hebrejský otrok s ní jedná skrytě, kenaanský otrok se k ní chová nestoudně.

Ale co to, co učil Rav Josef: Vdova ať nechová psa a ať nepřijímá do svého domu jako hosta žáka z učebny. Budiž, žák z učebny s ní jedná skrytě; ale pes – protože se k ní lísá, měla by se bát [podezření]? Odpovídají: Protože když mu hodí kus masa, běží za ní, lidé říkají: Kvůli masu, které mu hází, se za ní lísá.

Cizinec-usedlík, o němž se mluví v souvislosti s úrokem – co to je? Jak je psáno: „Zchudne-li tvůj bratr a jeho ruka u tebe poklesne, podepřeš ho, ať je to cizinec nebo usedlík, aby žil s tebou. Neber od něho lichvu ani úrok, ale boj se svého Boha, ať tvůj bratr žije s tebou“ (Lv 25,35–36). Ale namítni proti tomu: Půjčují si od nich a půjčují jim na úrok, a stejně tak u cizince-usedlíka.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Cožpak je psáno „neber od nich“? Je psáno „od něho“ – od Izraelity.

Mudrci učili: „Neber od něho lichvu ani úrok“ – ale můžeš se mu stát ručitelem.