Mudrci učili: Izraelita, který si od nežida půjčil peníze na úrok, [nežid] mu je připsal jako půjčku a [pak] přestoupil k židovství: Jestliže mu je připsal jako půjčku předtím, než přestoupil, vymáhá jistinu i úrok; a jestliže mu je připsal jako půjčku poté, co přestoupil, vymáhá jistinu, ale nevymáhá úrok.
תנו רבנן ישראל שלוה מעות מן הנכרי ברבית וזקפן עליו במלוה ונתגייר אם קודם שנתגייר זקפן עליו במלוה גובה את הקרן וגובה את הרבית ואם לאחר שנתגייר זקפן עליו במלוה גובה את הקרן ואינו גובה את הרבית
A stejně tak nežid, který si od Izraelity půjčil peníze na úrok, [Izraelita] mu je připsal jako půjčku a [nežid] přestoupil k židovství: Jestliže mu je připsal jako půjčku dříve, než přestoupil, vymáhá jistinu i úrok; jestliže mu je připsal jako půjčku poté, co přestoupil, vymáhá jistinu, ale nevymáhá úrok.
וכן נכרי שלוה מעות מישראל ברבית וזקפן עליו במלוה ונתגייר אם עד שלא נתגייר זקפן עליו במלוה גובה את הקרן וגובה את הרבית אם משנתגייר זקפן עליו במלוה גובה את הקרן ואינו גובה את הרבית
Rabi Josi říká: Nežid, který si od Izraelity půjčil peníze na úrok – tak či onak [věřitel] vymáhá jistinu i úrok. Rava řekl jménem Rav Chisdy jménem Rav Huny: Halacha je podle rabiho Josiho. Rava řekl: Jaký je důvod rabiho Josiho? Aby neříkali: Tento přestoupil k židovství kvůli svým penězům.
רבי יוסי אומר נכרי שלוה מעות מישראל ברבית בין כך ובין כך גובה את הקרן וגובה את הרבית אמר רבא אמר רב חסדא אמר רב הונא הלכה כרבי יוסי אמר רבא מאי טעמא דרבי יוסי כדי שלא יאמרו בשביל מעותיו נתגייר זה
Mudrci učili: Listinu, v níž je zapsán úrok, pokutují, a [věřitel] nevymáhá ani jistinu, ani úrok – to jsou slova rabiho Meira. A mudrci říkají: Vymáhá jistinu, ale nevymáhá úrok. V čem se přou? Rabi Meir zastává názor, že pokutujeme dovolené kvůli zakázanému; a mudrci zastávají názor, že nepokutujeme dovolené kvůli zakázanému.
תנו רבנן שטר שכתוב בו רבית קונסין אותו ואינו גובה לא את הקרן ולא את הרבית דברי רבי מאיר וחכמים אומרים גובה את הקרן ואינו גובה את הרבית במאי קמיפלגי רבי מאיר סבר קנסינן התירא משום איסורא ורבנן סברי לא קנסינן התירא משום איסורא
Tam jsme se učili: Dlužní úpisy s dřívějším datem jsou neplatné, a s pozdějším datem jsou platné. Proč jsou ty s dřívějším datem neplatné? Budiž, ať nevymáhají od prvního data; ať vymáhají od druhého data!
תנן התם שטרי חוב המוקדמין פסולין והמאוחרין כשרין מוקדמין אמאי פסולין נהי דלא גבו מזמן ראשון ניגבו מזמן שני
Rabi Šimon ben Lakiš řekl: Je to učeno jako sporné a je to podle rabiho Meira. A rabi Jochanan řekl: Můžeš říci, že i podle mudrců – je to preventivní ustanovení, aby nevymáhal od prvního data.
אמר ר' שמעון בן לקיש במחלוקת שנויה ור"מ היא ורבי יוחנן אמר אפי' תימא רבנן גזירה שמא יגבה מזמן ראשון
Jeden muž zastavil druhému sad. [Věřitel] jej užíval tři roky. Řekl mu: Jestliže mi jej prodáš, dobře; a jestliže ne, schovám listinu o zástavě a řeknu, že je v mých rukou jako koupený.
ההוא גברא דמשכין ליה פרדיסא לחבריה אכלה תלת שני א"ל אי מזבנית לה ניהלי מוטב ואי לא כבישנא לה לשטר משכנתא ואמינא לקוחה היא בידי
Prodej jistě není prodejem. Peníze – jsou jako půjčka na základě listiny, a vymáhá je ze zatíženého majetku, nebo jsou jako ústní půjčka, a nevymáhá je ze zatíženého majetku? Abaje řekl: Není to snad totéž jako [výrok]rabiho Asiho? Neboť rabi Asi řekl:
זביני ודאי לא הוי זביני זוזי כמלוה בשטר דמו וגובה מנכסים משועבדים או דילמא כמלוה ע"פ דמו ואינו גובה מנכסים משועבדים אמר אביי ולאו היינו דרבי אסי דאמר ר' אסי
Originál: Bava Metzia 72a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.