Bava mecia 81a בבא מציעא

Z toho plyne, že [řekl-li:] Dokončil jsem ji – není ani placeným strážcem? Ne, z toho plyne: [řekl-li:] Přines peníze a vezmi si své – je placeným strážcem.

Ale [řekl-li:] Dokončil jsem ji – co pak? Je neplaceným strážcem. Je-li tomu tak, místo aby učil: „A všichni, kdo řekli: Vezmi si své a přines peníze – jsou neplacenými strážci“, ať nám sdělí „Dokončil jsem ji“, a tím spíše „Vezmi si své“!

„Vezmi si své“ bylo třeba: mohlo by tě napadnout říci, že není ani neplaceným strážcem; proto nás to poučuje.

Někteří říkají: Rav Nachman bar Papa řekl: I my jsme se to učili: „A všichni, kdo řekli: Vezmi si své a přines peníze – jsou neplacenými strážci.“ Což to neznamená, že totéž platí i o „Dokončil jsem ji“? Ne, „Vezmi si své“ je něco jiného.

Huna Mar bar Meremar před Ravinou stavěl mišny proti sobě a řešil to: Učili jsme: „A všichni, kdo řekli: Vezmi si své a přines peníze – jsou neplacenými strážci“, a totéž platí o „Dokončil jsem ji“. A postav proti tomu: „Řekl-li mu vypůjčitel: Pošli [mi ji], a on ji poslal a ona uhynula, je povinen; a stejně tak při vracení.“ A řešil to: Rafram bar Papa řekl jménem Rava Chisdy: To učili jen tehdy, když ji vracel během doby výpůjčky; ale po uplynutí doby výpůjčky je osvobozen.

Byla jim položena otázka: Je osvobozen [od odpovědnosti] vypůjčitele, ale povinen jako placený strážce, nebo snad není ani placeným strážcem? Amemar řekl: Je rozumné, že je osvobozen [od odpovědnosti] vypůjčitele a povinen jako placený strážce: protože měl [z věci] prospěch, [sám] poskytuje prospěch.

Bylo učeno v souladu s Amemarem: Kdo vezme nádoby z domu řemeslníka, aby je poslal do domu svého tchána, a řekne mu: Přijmou-li je ode mne, dám ti jejich cenu, a ne-li, dám ti [náhradu] podle prospěchu, který z nich [mám] – a postihla je nehoda cestou tam, je povinen [nahradit];

cestou zpět je osvobozen, protože je jako ten, kdo bere mzdu.

Jistý muž převzal od svého druha víno a řekl mu: Vezu je na takové a takové místo; prodá-li se, dobře, a ne-li, vrátím ti je. Odešel, víno se neprodalo, a když se vracel, postihla ho nehoda. Přišel před Rava Nachmana a ten ho uznal povinným [nahradit].

Raba namítl Ravu Nachmanovi: „Postihla je nehoda cestou tam, je povinen; cestou zpět je osvobozen, protože je jako ten, kdo bere mzdu.“

Řekl mu: Návrat tohoto [muže] je [stále] cestou tam. Proč? Je to rozumová úvaha: kdyby na zpáteční cestě našel, komu by je prodal, což by je neprodal?

„Hlídej mi a já budu hlídat tobě – je placeným strážcem.“ Ale proč? Vždyť je to hlídání za přítomnosti majitele! Rav Papa řekl: Když mu řekl: Hlídej mi dnes a já budu hlídat tobě zítra.

Naši učitelé učili: Hlídej mi a já budu hlídat tobě; půjč mi a já půjčím tobě; hlídej mi a já ti půjčím; půjč mi a já budu hlídat tobě – všichni se stali placenými strážci jeden druhému. Ale proč? Vždyť je to hlídání za přítomnosti majitele! Rav Papa řekl: Když mu řekl: Hlídej mi dnes a já budu hlídat tobě zítra.

Jistí lidé, kteří spolu přebývali, [měli zvyk, že] každý den pro ně jeden z nich pekl. Toho dne řekli jednomu z nich: Jdi nám péct. Řekl jim: Hlídejte mi plášť. Než se vrátil, zanedbali to a [plášť] byl ukraden. Přišli před Rava Papu a ten je uznal povinnými [nahradit].

Učenci řekli Ravu Papovi: Proč? Vždyť je to nedbalost za přítomnosti majitele! Zastyděl se. Nakonec vyšlo najevo, že v té chvíli [majitel pláště] pil pivo.

To je v pořádku podle toho, kdo říká, že při nedbalosti za přítomnosti majitele je [strážce] osvobozen – proto se zastyděl. Ale podle toho, kdo říká, že je povinen, proč se zastyděl? Spíše [takto]: Ten den nebyl na řadě on, a oni mu řekli: Jdi nám péct ty; a on jim řekl: Za tu mzdu, že vám peču, hlídejte mi plášť.