Než se vrátil, [plášť] byl ukraden. Přišli před Rava Papu a ten je uznal povinnými [nahradit]. Učenci řekli Ravu Papovi: Vždyť je to hlídání za přítomnosti majitele! Zastyděl se. Nakonec vyšlo najevo, že v té chvíli [majitel pláště] pil pivo.
עד דאתא אגניב אתו לקמיה דרב פפא חייבינהו אמרו ליה רבנן לרב פפא הא שמירה בבעלים היא אכסיף לסוף איגלאי מילתא דההיא שעתא שכרא הוה שתי
Jistí dva muži šli po cestě, jeden vysoký a jeden malý. Vysoký jel na oslu a měl lněnou pokrývku; malý byl zahalen v plášti a šel pěšky. Když došli k řece, [malý] vzal svůj plášť, položil ho na osla, vzal pokrývku toho druhého a zahalil se do ní. Voda mu tu pokrývku odplavila.
[Vysoký] přišel před Ravu a ten [malého] uznal povinným [nahradit]. Učenci řekli Ravovi: Proč? Vždyť je to výpůjčka za přítomnosti majitele! Zastyděl se. Nakonec vyšlo najevo, že ji vzal bez jeho vědomí a [plášť na osla] položil bez jeho vědomí.
Jistý muž pronajal osla svému druhovi a řekl mu: Dej pozor, nechoď cestou přes Nehar Pekod, kde je voda; jdi cestou přes Nareš, kde voda není. Šel cestou přes Nehar Pekod a osel uhynul. Když se vrátil, řekl: Ano, šel jsem cestou přes Nehar Pekod, ale voda tam není.
ההוא גברא דאוגר ליה חמרא לחבריה אמר ליה חזי לא תיזול באורחא דנהר פקוד דאיכא מיא זיל באורחא דנרש דליכא מיא אזיל באורחא דנהר פקוד ומית חמרא כי אתא אמר אין באורחא דנהר פקוד אזלי ומיהו ליכא מיא
Rava řekl: Proč by lhal? Kdyby chtěl, mohl mu říci: Šel jsem cestou přes Nareš. Abaje mu řekl: [Zásadu] „proč bych lhal“ tváří v tvář svědkům neuplatňujeme.
א"ל רבא מה ליה לשקר אי בעי אמר ליה אנא באורחא דנרש אזלי אמר ליה אביי מה לי לשקר במקום עדים לא אמרינן
„[Řekl-li:] Hlídej mi – a on mu řekl: Polož to přede mě – je neplaceným strážcem.“ Rav Huna řekl: Řekl-li mu: Polož to před sebe, není ani neplaceným, ani placeným strážcem. Byla jim položena otázka: [Řekl-li jen] „Polož to“ bez upřesnění, co pak? Pojď a slyš: „Hlídej mi – a on mu řekl: Polož to přede mě – je neplaceným strážcem.“ Z toho plyne, že bez upřesnění není ničím.
שמור לי ואמר לו הנח לפני שומר חנם אמר רב הונא אמר לו הנח לפניך אינו לא שומר חנם ולא שומר שכר איבעיא להו הנח סתמא מאי ת"ש שמור לי ואמר לו הנח לפני שומר חנם הא סתמא ולא כלום
Naopak! Z toho, co řekl Rav Huna: [Řekl-li] „Polož to před sebe“, není ani neplaceným, ani placeným strážcem – z toho plyne, že bez upřesnění je neplaceným strážcem. Spíše se z toho nedá nic vyvodit.
אדרבה מדאמר רב הונא הנח לפניך הוא דאינו לא שומר חנם ולא שומר שכר הא סתמא ש"ח הוי אלא מהא ליכא למשמע מינה
Řekněme, že je to jako spor tannaitů: „Jestliže [poškozující] přivedl [dobytek] se svolením majitele dvora, je [majitel dvora] povinen. Rabi říká: Ve všech případech není povinen, dokud majitel domu nepřijme na sebe povinnost hlídat.“
לימא כתנאי אם הכניס ברשות בעל חצר חייב רבי אומר בכולם אינו חייב עד שיקבל עליו בעל הבית לשמור
Odkud [to víš]? Snad mudrci tam mluví jen o dvoře, který je místem k hlídání, a když mu říká: Přiveď [ho] dovnitř, míní tím: Přiveď [ho] dovnitř, abych ti ho hlídal; ale zde je tržiště, které není místem k hlídání, [a když řekne:] Polož to, míní tím: Sedni si a hlídej si sám.
ממאי דלמא עד כאן לא קאמרי רבנן התם אלא בחצר דבת נטורי היא וכי קאמר ליה עייל עייל דאינטר לך קאמר ליה אבל הכא שוקא לאו בר נטורי הוא אנח ותיב נטר לך קאמר ליה
Anebo: Rabi tam mluví jen o jeho dvoře, kde k přivedení [dobytka] musí od něj získat svolení, a když mu dává svolení přivést [ho] dovnitř, míní tím: Sedni si a hlídej si sám; ale zde míní: Polož to a já to budu hlídat. Neboť kdyby tě napadlo, že mu řekl: Polož to, sedni si a hlídej, cožpak by k tomu, aby to tam [na tržišti] položil, musel od něj získat svolení?
אי נמי עד כאן לא קאמר רבי התם אלא בחצרו דלעיולי רשותא קא בעי למשקל מיניה וכי יהיב ליה רשותא לעיולי תיב ונטר לך קאמר ליה אבל הכא הנח ואנא מנטרנא קאמר ליה דאי סלקא דעתך הנח ותיב ונטר קאמר ליה אי לאותבה רשותא בעי למשקל מיניה
„Půjčil mu na zástavu – je placeným strážcem.“ Řekněme, že naše mišna není podle rabi Eliezera, neboť bylo učeno: Kdo půjčí druhovi na zástavu a zástava se ztratí, ať přísahá a vezme si své peníze – to jsou slova rabi Eliezera.
הלוהו על המשכון שומר שכר לימא מתניתין דלא כר' אליעזר דתניא המלוה את חבירו על המשכון ואבד המשכון ישבע ויטול מעותיו דברי רבי אליעזר
Rabi Akiva říká: [Dlužník] mu může říci: Cožpak jsi mi půjčil jinak než na zástavu? Ztratila se zástava, ztratily se tvé peníze. Ale půjčil-li mu tisíc zuzů na dlužní úpis a [dlužník] mu na ně zanechal zástavu, všichni souhlasí: ztratila se zástava, ztratily se jeho peníze.
רבי עקיבא אומר יכול לומר לו כלום הלויתני אלא על המשכון אבד המשכון אבדו מעותיך אבל הלוהו אלף זוז בשטר והניח לו משכון עליהם ד"ה אבד המשכון אבדו מעותיו
Originál: Bava Metzia 81b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.