Bava mecia 81b בבא מציעא

Než se vrátil, [plášť] byl ukraden. Přišli před Rava Papu a ten je uznal povinnými [nahradit]. Učenci řekli Ravu Papovi: Vždyť je to hlídání za přítomnosti majitele! Zastyděl se. Nakonec vyšlo najevo, že v té chvíli [majitel pláště] pil pivo.

Jistí dva muži šli po cestě, jeden vysoký a jeden malý. Vysoký jel na oslu a měl lněnou pokrývku; malý byl zahalen v plášti a šel pěšky. Když došli k řece, [malý] vzal svůj plášť, položil ho na osla, vzal pokrývku toho druhého a zahalil se do ní. Voda mu tu pokrývku odplavila.

[Vysoký] přišel před Ravu a ten [malého] uznal povinným [nahradit]. Učenci řekli Ravovi: Proč? Vždyť je to výpůjčka za přítomnosti majitele! Zastyděl se. Nakonec vyšlo najevo, že ji vzal bez jeho vědomí a [plášť na osla] položil bez jeho vědomí.

Jistý muž pronajal osla svému druhovi a řekl mu: Dej pozor, nechoď cestou přes Nehar Pekod, kde je voda; jdi cestou přes Nareš, kde voda není. Šel cestou přes Nehar Pekod a osel uhynul. Když se vrátil, řekl: Ano, šel jsem cestou přes Nehar Pekod, ale voda tam není.

Rava řekl: Proč by lhal? Kdyby chtěl, mohl mu říci: Šel jsem cestou přes Nareš. Abaje mu řekl: [Zásadu] „proč bych lhal“ tváří v tvář svědkům neuplatňujeme.

„[Řekl-li:] Hlídej mi – a on mu řekl: Polož to přede mě – je neplaceným strážcem.“ Rav Huna řekl: Řekl-li mu: Polož to před sebe, není ani neplaceným, ani placeným strážcem. Byla jim položena otázka: [Řekl-li jen] „Polož to“ bez upřesnění, co pak? Pojď a slyš: „Hlídej mi – a on mu řekl: Polož to přede mě – je neplaceným strážcem.“ Z toho plyne, že bez upřesnění není ničím.

Naopak! Z toho, co řekl Rav Huna: [Řekl-li] „Polož to před sebe“, není ani neplaceným, ani placeným strážcem – z toho plyne, že bez upřesnění je neplaceným strážcem. Spíše se z toho nedá nic vyvodit.

Řekněme, že je to jako spor tannaitů: „Jestliže [poškozující] přivedl [dobytek] se svolením majitele dvora, je [majitel dvora] povinen. Rabi říká: Ve všech případech není povinen, dokud majitel domu nepřijme na sebe povinnost hlídat.“

Odkud [to víš]? Snad mudrci tam mluví jen o dvoře, který je místem k hlídání, a když mu říká: Přiveď [ho] dovnitř, míní tím: Přiveď [ho] dovnitř, abych ti ho hlídal; ale zde je tržiště, které není místem k hlídání, [a když řekne:] Polož to, míní tím: Sedni si a hlídej si sám.

Anebo: Rabi tam mluví jen o jeho dvoře, kde k přivedení [dobytka] musí od něj získat svolení, a když mu dává svolení přivést [ho] dovnitř, míní tím: Sedni si a hlídej si sám; ale zde míní: Polož to a já to budu hlídat. Neboť kdyby tě napadlo, že mu řekl: Polož to, sedni si a hlídej, cožpak by k tomu, aby to tam [na tržišti] položil, musel od něj získat svolení?

„Půjčil mu na zástavu – je placeným strážcem.“ Řekněme, že naše mišna není podle rabi Eliezera, neboť bylo učeno: Kdo půjčí druhovi na zástavu a zástava se ztratí, ať přísahá a vezme si své peníze – to jsou slova rabi Eliezera.

Rabi Akiva říká: [Dlužník] mu může říci: Cožpak jsi mi půjčil jinak než na zástavu? Ztratila se zástava, ztratily se tvé peníze. Ale půjčil-li mu tisíc zuzů na dlužní úpis a [dlužník] mu na ně zanechal zástavu, všichni souhlasí: ztratila se zástava, ztratily se jeho peníze.

Můžeš říci, že i podle rabi Eliezera, a není to rozpor: zde jde o to, že vzal zástavu v době půjčky, a zde o to, že vzal zástavu mimo dobu půjčky.

Vždyť ale obojí