Bava mecia 82a בבא מציעא

učí „půjčil mu na zástavu“! Spíše to není rozpor: zde jde o to, že mu půjčil peníze, a zde o to, že mu půjčil plodiny.

Vždyť ale z toho, že závěr učí: „Rabi Jehuda říká: Půjčil-li mu peníze, je neplaceným strážcem; půjčil-li mu plodiny, je placeným strážcem“, vyplývá, že pro prvního tannu v tom rozdíl není!

Celá [mišna] je podle rabi Jehudy a něco v ní chybí, a takto učí: „Půjčil mu na zástavu – je placeným strážcem. O čem to platí? Když mu půjčil plodiny; ale půjčil-li mu peníze, je neplaceným strážcem.“ Neboť rabi Jehuda říká: Půjčil-li mu peníze, je neplaceným strážcem; půjčil-li mu plodiny, je placeným strážcem.

Je-li tomu tak, pak mišna stojí v rozporu s rabi Akivou. Spíše je jasné: mišna není podle rabi Eliezera.

Řekněme, že jde o případ, kdy zástava nemá hodnotu půjčených peněz, a přou se o [výrok] Šmuela. Šmuel totiž řekl: Kdo půjčí druhovi tisíc zuzů a ten mu na ně zanechá rukojeť srpu – ztratila se rukojeť srpu, ztratilo se tisíc zuzů.

[Nikoli.] Jde-li o případ, kdy zástava nemá hodnotu peněz, nikdo nepřijímá [výrok] Šmuela; ale zde jde o případ, kdy má hodnotu peněz, a přou se o [výrok] rabi Jicchaka.

Rabi Jicchak totiž řekl: Odkud [víme], že věřitel nabývá zástavu? Neboť je řečeno: „A tobě to bude spravedlností“ (Dt 24,13). Kdyby zástavu nenabýval, odkud by měl spravedlnost? Z toho plyne, že věřitel nabývá zástavu.

A myslíš si to? Dejme tomu, že rabi Jicchak to řekl o zástavě vzaté mimo dobu půjčky; ale řekl to snad o zástavě vzaté v době půjčky?

Spíše: u zástavy vzaté mimo dobu půjčky všichni přijímají [výrok] rabi Jicchaka, a zde jde o zástavu vzatou v době půjčky a přou se o strážce ztracené věci. Bylo totiž řečeno: Strážce ztracené věci – Raba říká: je jako neplacený strážce; Rav Josef říká: je jako placený strážce.

Řekněme, že [výrok] Rava Josefa je sporem tannaitů? Ne, ohledně strážce ztracené věci všichni přijímají [výrok] Rava Josefa, a zde