Bava mecia 89a בבא מציעא

Nuže, všechny [tvory] zahrnuje zákaz zavazování tlamy, neboť vyvozujeme [shodou slov] „býk“ – „býk“ ze Šabatu. Je-li tomu tak, ať Milosrdný napíše: „Nemlať se zavázáním tlamy“; k čemu potřebuji, že Milosrdný napsal „býk“?

Aby přirovnal toho, kdo zavazuje, k tomu, komu je zavazováno, a toho, komu je zavazováno, k tomu, kdo zavazuje: jako ten, kdo zavazuje [člověk], jí z toho, co je spojeno, tak i ten, komu je zavazováno [býk], jí z toho, co je spojeno; a jako ten, komu je zavazováno, jí z toho, co je odděleno, tak i ten, kdo zavazuje, jí z toho, co je odděleno.

Naši učitelé učili: „Mlácení“ – jako mlácení je zvláštní tím, že je to věc rostoucí ze země (a v době dokončování práce) a dělník z ní jí, tak i ze všeho, co roste ze země, jí dělník. Vylučuje se ten, kdo dojí, kdo sráží mléko a kdo dělá sýr, neboť to neroste ze země, a dělník z toho nejí.

K čemu to potřebuji? Plyne to z „Když přijdeš do vinice svého bližního“! Bylo to třeba: mohlo by tě napadnout říci, že protože je psáno „stojící obilí“, aby zahrnulo všechno, co stojí na stéble, zahrnuje i věci, které nerostou ze země; proto nás to učí.

Bylo učeno v jiné baraitě: „Mlácení“ – jako mlácení je zvláštní tím, že je to věc, z níž dělník jí v době dokončování práce, tak i ze všeho, co je v době dokončování práce, jí dělník. Vylučuje se ten, kdo pleje česnek a cibuli: protože to není dokončování práce, dělník z nich nejí.

K čemu to potřebuji? Plyne to z „Ale do své nádoby nedávej“! Je to třeba [pro případ], kdy vytrhává malé [cibule] spomezi velkých.

Bylo učeno v jiné baraitě: „Mlácení“ – jako mlácení je zvláštní tím, že je to věc, jejíž zpracování pro desátek ještě nebylo dokončeno, a dělník z ní jí, tak i ze všeho, jehož zpracování pro desátek nebylo dokončeno, jí dělník. Vylučuje se ten, kdo odděluje datle a sušené fíky: protože jejich zpracování pro desátek bylo dokončeno, dělník z nich nejí.

Vždyť ale bylo učeno: Kdo odděluje datle a sušené fíky – dělník z nich jí! Rav Papa řekl: Když se to učilo, [mluvilo se] o nedozrálých datlích.

Bylo učeno v jiné baraitě: „Mlácení“ – jako mlácení je zvláštní tím, že je to věc, jejíž zpracování pro chalu ještě nebylo dokončeno, a dělník z ní jí, tak i z každé věci, jejíž zpracování pro chalu nebylo dokončeno, jí dělník. Vylučuje se ten, kdo hněte, kdo tvaruje a kdo peče, neboť zpracování bylo pro chalu dokončeno, a dělník z toho nejí. Což ale nebylo jejich zpracování [už dávno] dokončeno pro desátek?

To není obtížné: zabýváme se [územím] mimo zemi [Izraele], kde desátek není. Je-li tomu tak, není tam ani chala! Spíše skutečně jde o zemi [Izraele], a není to obtížné: [jde o] sedm let, kdy ji dobývali, a sedm let, kdy ji rozdělovali, neboť mistr řekl: Během sedmi let, kdy ji dobývali, a sedmi let, kdy ji rozdělovali, byli povinni chalou, ale nebyli povinni desátkem.

Cožpak to způsobuje desátek? Způsobuje to dokončení zpracování!

Spíše Ravina řekl: Spoj a uč: „Mlácení“ – jako mlácení je zvláštní tím, že je to věc, jejíž zpracování ještě nebylo dokončeno pro desátek ani pro chalu, a dělník z ní jí, tak i ze všeho, jehož zpracování nebylo dokončeno pro desátek ani pro chalu, jí dělník.

Vyvstala jim otázka: Smí dělník opéct [plody] nad ohněm a jíst? Je to jako „hrozny a jiná věc“, nebo ne? Pojď a slyš: Hospodář smí dát dělníkům napít vína, aby nejedli mnoho hroznů; dělníci smějí namáčet svůj chléb do slaného nálevu, aby snědli mnoho hroznů.