Jeden muž si vypůjčil vědro od svého druha a rozbilo se. Přišel před Rava Papu a ten mu řekl: Přiveď svědky, že jsi s ním nejednal jinak [než obvykle], a budeš osvobozen.
Jeden muž si vypůjčil kočku od svého druha. Myši se proti ní spojily a zabily ji. Rav Aši seděl a uvažoval: Jak je tomu v takovém případě? Je to, jako by uhynula kvůli práci, nebo ne? Rav Mordechaj řekl Ravu Ašimu: Tak řekl Avimi z Hagronji jménem Ravy: Muž, kterého zabily ženy – na to není zákon ani soudce.
ההוא גברא דשאיל שונרא מחבריה חבור עליה עכברי וקטלוהו יתיב רב אשי וקמיבעיא ליה כי האי גוונא מאי כי מתה מחמת מלאכה דמי או לא אמר ליה רב מרדכי לרב אשי הכי אמר אבימי מהגרוניא משמיה דרבא גברא דנשי קטלוהו לא דינא ולא דיינא
Někteří říkají: Snědla příliš mnoho myší, onemocněla a uhynula. Rav Aši seděl a zkoumal to: Jak je tomu v takovém případě? Rav Mordechaj řekl Ravu Ašimu: Tak řekl Avimi z Hagronji: Muž, kterého zabily ženy – na to není zákon ani soudce.
איכא דאמרי אכיל עכברי טובא וחביל ומית יתיב רב אשי וקא מעיין בה כהאי גוונא מאי אמר ליה רב מרדכי לרב אשי הכי אמר אבימי מהגרוניא גברא דנשי קטלוהו לא דינא ולא דיינא
Rabanan oslovili Ravu: Mistr je nám vypůjčen. Rozhněval se. Řekl jim: Chcete mě připravit o můj majetek? Naopak, vy jste vypůjčeni mně, neboť já vám mohu uniknout od traktátu k traktátu, ale vy mi uniknout nemůžete.
אמרו ליה רבנן לרבא שאיל לן מר אקפיד אמר להו לאפקועי ממונאי קא בעיתו אדרבה אתון שאילתון לי דאילו אנא מצי אישתמוטי לכו ממסכתא למסכתא אתון לא מציתו לאישתמוטי
Maremar bar Chanina pronajal mezky lidem z Bej Chozaj. Vyšel, aby s nimi nakládal náklad. Zanedbali je a [jeden] uhynul. Přišli před Ravu a ten je shledal povinnými [platit]. Rabanan upozornili Ravu: To je nedbalost s majitelem! Zastyděl se. Nakonec vyšlo najevo, že vyšel [jen] proto, aby uvázal náklad.
מרימר בר חנינא אוגר כודנייתא בי חוזאי נפק לדלויי טעונה בהדייהו פשעו בה ומית אתו לקמיה דרבא חייבינהו אמרו ליה רבנן לרבא פשיעה בבעלים היא איכסיף לסוף איגלאי מילתא דלמיסר טעונה הוא דנפק
To je v pořádku podle toho, kdo říká, že při nedbalosti s majitelem je osvobozen – proto se zastyděl. Ale podle toho, kdo říká, že je povinen, proč se zastyděl?
הניחא למאן דאמר פשיעה בבעלים פטור משום הכי איכסיף אלא למאן דאמר חייב אמאי איכסיף
Nezanedbali ho, ale byl ukraden a uhynul přirozenou smrtí v domě zloděje. Přišli před Ravu a ten je shledal povinnými. Rabanan upozornili Ravu: To je krádež s majitelem! Zastyděl se. Nakonec vyšlo najevo, že vyšel [jen] proto, aby uvázal náklad.
לא מיפשע פשעו בה אלא איגנובי איגנוב ומתה כדרכה בי גנב הוי ואתו לקמיה דרבא וחייבינהו אמרו ליה רבנן לרבא גניבה בבעלים היא איכסיף לסוף איגלאי מילתא דלמיסר טעונה הוא דנפק:
MIŠNA: Kdo si vypůjčí krávu – vypůjčil si ji na půl dne a najal ji na půl dne, vypůjčil si ji dnes a najal ji na zítřek, najal jednu a vypůjčil si jednu – a [kráva] uhyne: půjčitel říká: Uhynula vypůjčená, uhynula v den, kdy byla vypůjčená,
מתני׳ השואל את הפרה שאלה חצי יום ושכרה חצי יום שאלה היום ושכרה למחר שכר אחת ושאל אחת ומתה המשאיל אומר שאולה מתה ביום שהיתה שאולה מתה
Originál: Bava Metzia 97a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.