ale o svátku je to zakázáno, neboť se někdy ukáže, že ty tučné jsou hubené a hubené tučné, a [tak] přenáší něco, co se mu nehodí. Nebo také se někdy ukáže, že všechny jsou hubené, a nechá je, a zdrží se [tak] od radosti svátku.
אבל ביום טוב אסור דזימנין דמשתכחי שמנים כחושים וכחושים שמנים וקמטלטל מידי דלא חזי ליה אי נמי זימנין דמשתכחי כלהו כחושים ושביק להו ואתי לאמנועי משמחת יום טוב:
GEMARA: Je to samozřejmé! Řekl Raba: O čem tu mluvíme? Například si vyhradil černá i bílá, a časně ráno našel černá na místě bílých a bílá na místě černých. Mohl bys říci, že jsou to tatáž a jen se přemístila. Proto nás to učí: Ta odešla do světa, a tato jsou jiná.
גמ׳ פשיטא אמר רבה הכא במאי עסקינן כגון שזמן שחורים ולבנים והשכים ומצא שחורים במקום לבנים ולבנים במקום שחורים מהו דתימא הני אינהו נינהו ואתהפוכי אתהפוך קמ"ל הנך אזדו לעלמא והני אחריני נינהו
Řekněme, že naše Mišna je [podle]Rabiho, a ne [podle] rabínů? Neboť se učí: Uložil [minci] mane a našel dvě stě [zuz] – neposvěcené a druhý desátek jsou spolu smíchány – slova Rabiho. A mudrci říkají: Vše je neposvěcené.
לימא מתניתין רבי היא ולא רבנן דתניא הניח מנה ומצא מאתים חולין ומעשר שני מעורבין זה בזה דברי רבי וחכמים אומרים הכל חולין
Můžeš říci, že [je to] i [podle] rabínů. Vždyť k tomu bylo řečeno: Rabi Jochanan a rabi Elazar oba řekli: Holoubata jsou jiná, protože mají ve zvyku poskakovat.
אפילו תימא רבנן הא אתמר עלה רבי יוחנן ור"א דאמרי תרוייהו שאני גוזלות הואיל ועשויין לדדות
A proč je třeba to k tomu vysvětlovat „holoubata jsou jiná, protože mají ve zvyku poskakovat“? Vždyť k onomu bylo řečeno: Rabi Jochanan a rabi Elazar – jeden řekl: Spor je o dvou měšcích, ale v jednom měšci je to podle všech neposvěcené. A druhý řekl: Spor je o jednom měšci, ale ve dvou měšcích je podle všech [jedno] mane uložené a [jedno] mane odebrané.
ולמה לי לשנויי עלה שאני גוזלות הואיל ועשויין לדדות והא אתמר עלה דההיא דרבי יוחנן ור' אלעזר חד אמר בשני כיסין מחלוקת אבל בכיס אחד דברי הכל חולין וחד אמר בכיס אחד מחלוקת אבל בשני כיסין דברי הכל מנה מונח ומנה מוטל
Pravda, podle toho, kdo říká, že spor je o dvou měšcích, je třeba zde vysvětlit, že holoubata jsou jiná, protože mají ve zvyku poskakovat. Ale podle toho, kdo říká, že spor je o jednom měšci, kdežto ve dvou měšcích je podle všech [jedno] mane uložené a [jedno] mane odebrané – proč je to nyní třeba vysvětlovat? Vždyť jsi řekl, že o dvou měšcích se nepřou!
בשלמא למ"ד בשני כיסין מחלוקת היינו דאיצטריך לשנויי הכא שאני גוזלות הואיל ועשויין לדדות אלא למ"ד בכיס אחד מחלוקת אבל בשני כיסין דברי הכל מנה מונח ומנה מוטל השתא למה לי לשנויי עלה הא אמרת בשני כיסין לא פליגי
Řekl Rav Aši: Zde mluvíme o holoubatech svázaných [dohromady] a o měšcích svázaných [dohromady]. Holoubata se od sebe vytrhávají, měšce se od sebe nevytrhávají.
אמר רב אשי הכא בגוזלות מקושרים וכיסים מקושרים עסקינן גוזלות מנתחי אהדדי כיסין לא מנתחי אהדדי
Originál: Beitzah 10b na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.