Beca 26b ביצה

ve sváteční den, rabi Šimon říká: Není připraven. A shodují se, že narodil-li se i s vadou, je připraven.

Raba bar Rav Huna vykládal: Narodil-li se i s vadou, smí se ve sváteční den prohlédnout předem. Rav Nachman mu řekl: Otec učí: Přestoupil-li a prohlédl jej, je prohlédnut – a ty říkáš, že se smí prohlédnout předem?

Abaje řekl: Podle Raby bar Rav Huny se to zdá rozumné, protože se učí tři stupně: Vznikla-li na něm vada v předvečer svátku, ve sváteční den se neprohlíží – předem ne, ale dodatečně je to v pořádku.

Vznikla-li na něm vada ve sváteční den, rabi Šimon říká: Není připraven – ani dodatečně ne. A pak se učí: A shodují se, že narodil-li se i s vadou, je připraven – i předem.

Vždyť když přišel Rav Ošaja, přišel a přinesl v ruce baraitu: Ať vznikla na něm vada v předvečer svátku, ať vznikla na něm vada ve sváteční den, mudrci říkají: Není připraven!

Ale pak je potíž s touto [baraitou]! Ta je od Ady bar Uchmiho, který [ji] komolí, když ji učí.

Rav Nachman bar Jicchak řekl: Také z Mišny se to dá přesně vyvodit, neboť se učí: Rabi Šimon říká: Cokoli, jehož vada nebyla rozpoznatelná v předvečer svátku, není připraveno. Co [znamená] ‚vada nebyla rozpoznatelná‘? Řekneš-li, že vada nebyla rozpoznatelná vůbec – to je samozřejmé, je třeba to říkat?

Nýbrž [jde o případ], kdy nebyl v předvečer svátku ukázán mudrci, [aby se zjistilo], zda je vada trvalá, nebo přechodná; a přesto se učí: Není připraveno. Z toho to plyne.

Hilel se ptal Ravy: Existuje muktze na půl Šabatu, nebo neexistuje muktze na půl Šabatu? Jak to vypadá? Jestliže to bylo vhodné za soumraku, bylo to vhodné; jestliže to vhodné nebylo, nebylo to vhodné.

Ne, je to nutné [pro případ], kdy to bylo vhodné, pak se to stalo nevhodným a pak opět vhodným – jak tomu je? Odpověděl mu: Muktze existuje.

Namítl mu: A shodují se, že narodil-li se i s vadou, je připraven. Ale proč? Řekněme: tento prvorozený byl zpočátku vhodný spolu se svou matkou; narodil se – stal se nevhodným; ukázal ho mudrci – stal se dovoleným!

Abaje řekl – a někteří říkají, že Rav Safra: Například když tam sedí soudci.

Někteří říkají: Odpověděl mu: Muktze na půl Šabatu neexistuje. Řekněme, že ho podporuje [tato Mišna]: A shodují se, že narodil-li se i s vadou, je připraven. Vždyť tento prvorozený byl zpočátku vhodný spolu se svou matkou; narodil se – stal se nevhodným; ukázal ho mudrci – stal se dovoleným!

Abaje řekl – a někteří říkají, že Rav Safra: Například když tam sedí soudci.

Pojď a slyš: Jedl hrozny, zbylo mu, a vynesl je na střechu, aby z nich udělal rozinky; [jedl] fíky, zbylo mu, a vynesl je na střechu, aby z nich udělal sušené fíky – nesmí z nich jíst, dokud je [k tomu] neurčí ještě za dne. A totéž najdeš u broskví, kdoulí a všech ostatních druhů ovoce.

Jak to vypadá? Jestliže jsou vhodné [k jídlu], proč potřebuje určení? Jestliže vhodné nejsou, co se změní, když je určí?

A řekneš-li, že neví, zda jsou vhodné, nebo nejsou – vždyť Rav Kahana řekl: Muktze, které uschlo, aniž to majitelé poznali, je dovoleno.

Nýbrž [jde snad o případ], kdy byly vhodné, staly se nevhodnými a pak opět vhodnými. A řekneš-li, že muktze [na půl Šabatu] neexistuje, proč potřebují určení? Ale jak tedy? Muktze existuje – co se změní, když je určí?

Ne, je to nutné [pro případ], kdy jsou zároveň vhodné i nevhodné: jsou lidé, kteří je jedí, a jsou lidé, kteří je nejedí. Určil-li je, projevil svůj úmysl; neurčil-li je, svůj úmysl neprojevil.

Rabi Zera řekl: Pojď a slyš o bobech a čočce. Boby a čočka byly zpočátku vhodné k pojídání syrové; hodil je do hrnce – staly se nevhodnými;