Beca 29a ביצה

v Suře, kde říkají ‚tarta‘ a ‚půl tarty‘; v Nareši říkají ‚chelka‘ a ‚půl chelky‘; v Pumbeditě říkají ‚uzja‘ a ‚půl uzji‘; v Nehar Pekodu a v Mata Mechasje říkají ‚čtvrtka‘ a ‚půl čtvrtky‘.

MIŠNA: Člověk smí říci svému druhovi: Naplň mi tuto nádobu – ale ne mírou. Rabi Jehuda říká: Je-li to odměrná nádoba, ať ji nenaplní. Stalo se, že Aba Šaul ben Batnit plnil své míry v předvečer svátku a dával je zákazníkům ve sváteční den.

Aba Šaul říká: I o polosvátku tak činí, kvůli vyjasnění měr. A mudrci říkají: I ve všední den tak činí, kvůli vykapání měr.

GEMARA: Co [znamená] ‚ale ne mírou‘? Rav Jehuda řekl, že Šmuel řekl: Ale ne nádobou určenou k měření; nádobu, která [jen příležitostně] slouží k měření, však naplnit smí. A rabi Jehuda přichází říci, že ani nádobu, která slouží k měření, naplnit nesmí.

Z toho plyne, že pokud jde o radost svátečního dne, je rabi Jehuda přísnější a rabíni mírnější. Vždyť jsme o nich slyšeli opak, neboť jsme učili: Rabi Jehuda říká: Člověk smí vážit maso proti nádobě a proti sekáčku. A mudrci říkají: Na misku vah se vůbec nehledí. Z toho plyne, že rabi Jehuda je mírnější a rabíni přísnější. Je tu rozpor mezi rabi Jehudou a rabi Jehudou a rozpor mezi rabíny a rabíny!

Rozpor mezi rabi Jehudou a rabi Jehudou není potíž: tam [jde o nádobu], která k měření neslouží, zde o takovou, která k měření slouží.

Ani rozpor mezi rabíny a rabíny není potíž: tam to dělá, jak se to dělá ve všední den; zde to nedělá, jak se to dělá ve všední den.

Rava řekl: Co [znamená] ‚ale ne mírou‘? Že mu nesmí zmínit název míry; ale nádobu určenou k měření naplnit smí. A rabi Jehuda přichází říci, že nádobu určenou k měření naplnit nesmí.

Z toho plyne, že pokud jde o radost svátečního dne, je rabi Jehuda přísnější a rabíni mírnější. Vždyť jsme o nich slyšeli opak, neboť jsme učili: Rabi Jehuda říká: Člověk smí vážit maso proti nádobě a proti sekáčku. A mudrci říkají: Na misku vah se vůbec nehledí. Z toho plyne, že rabi Jehuda je mírnější a rabíni přísnější. Je tu rozpor mezi rabi Jehudou a rabi Jehudou a rozpor mezi rabíny a rabíny!

Rozpor mezi rabi Jehudou a rabi Jehudou není potíž: tam [jde o nádobu], která k měření určena není, zde o určenou k měření. Ani rozpor mezi rabíny a rabíny není potíž: tam to dělá, jak se to dělá ve všední den; zde to nedělá, jak se to dělá ve všední den, neboť lidé běžně přinášejí víno v odměrné nádobě a pijí.

Stalo se, že Aba Šaul ben Batnit. Učí se: I o polosvátku tak činí, aby se nezanedbával dům studia.

Rabíni učili: On nashromáždil tři sta džbánů vína z vyjasňování měr a jeho druhové nashromáždili tři sta džbánů oleje z vykapávání měr, a přinesli je před pokladníky do Jeruzaléma.

Řekli jim: Nejste k tomu povinni. Odpověděli jim: Ani my si to nechceme ponechat.

Řekli jim: Protože jste byli k sobě přísní, použijte je pro potřeby veřejnosti, jak se učí: Kdo něco uloupil a neví, koho oloupil, ať to použije pro potřeby veřejnosti. Co to je? Rav Chisda řekl: Cisterny, příkopy a jeskyně [na vodu].

Rav Chisda pověřil Rabanu Ukvu a ten vykládal: Ve sváteční den ať člověk neodměřuje ječmen, aby jej dal před svůj dobytek; ale smí nabrat kav nebo dva kavy a dát je před svůj dobytek a nemusí se ničeho obávat. A pekař smí odměřit koření a dát je do svého hrnce, aby nezkazil svůj pokrm.

Rav Jirmeja bar Aba řekl, že Rav řekl: Žena smí ve sváteční den odměřit mouku a dát ji do svého těsta, aby mohla oddělit chalu štědře. A Šmuel řekl: Je to zakázáno. Vždyť v Bejt Šmuel se učilo, že je to dovoleno!

Abaje řekl: Nyní, když Šmuel řekl, že je to zakázáno, a v Bejt Šmuel se učilo, že je to dovoleno,