Beca 30a ביצה

z kupky slámy, ale ne z dříví, které je ve skladu odloženém [muktze].

GEMARA: Bylo učeno: Není-li možné [způsob] změnit, je to dovoleno.

Rava zavedl v Mechoze: Kdo nosí [břemena] na tyči, ať je nosí za držadlo; kdo nosí za držadlo, ať je nosí v náručí; kdo nosí v náručí, ať je nosí na rameni; kdo nosí na rameni, ať přes ně rozprostře šátek. A není-li to možné, je to dovoleno, neboť mistr řekl: Není-li možné to změnit, je to dovoleno.

Rav Chanan bar Rava řekl Ravu Ašimu: Mudrci řekli, že nakolik je možné [způsob] změnit, ve svátek jej měníme. Ale hle, tyto ženy ve svátek plní své džbány vodou a nijak to nemění, a my jim nic neříkáme.

Řekl mu: Protože to není možné. Co mají dělat? Ta, která plní velký džbán, ať plní malý? Přidala by na chůzi.

Ta, která plní malý džbán, ať plní velký? Přidala by na břemeni. Ať jej přikryje pokličkou? Někdy spadne a přišla by ji [po veřejném prostranství] přinést. Ať jej převáže? Někdy se [provaz] přetrhne a přišla by jej uvázat. Ať přes něj rozprostře šátek? Někdy se namočí ve vodě a dospěla by k ždímání. Proto to není možné.

Rava bar Rav Chanin řekl Abajemu: Učili jsme: Netleská se, nebije se [rukou o bok] a netančí se. A dnes vidíme, že to tak dělají, a my jim nic neříkáme.

Řekl mu: A podle tvé logiky – co řekl [Rava]: Ať si člověk nesedá u ústí [uličky označené] tyčí, aby se mu nezakutálela nějaká věc a on ji nepřinesl [čtyři lokte po veřejném prostranství]; a hle, tyto ženy berou své džbány, jdou a sedají si u ústí uličky, a my jim nic neříkáme.

Nýbrž: nech Izraelity – je lépe, aby hřešili nevědomky, než aby hřešili úmyslně. I zde: nech Izraelity – je lépe, aby hřešili nevědomky, než aby hřešili úmyslně.

A to platí jen o [zákazech] rabínských, ale ne o tórových. Ale tak tomu není: ať jde o tórové, nebo o rabínské, nic jim neříkáme. Vždyť přidání [času] ke Dni smíření je z Tóry, a přesto jedí a pijí až do setmění, a my jim nic neříkáme.

„A smí se začít brát z kupky slámy.“ Rav Kahana řekl: To znamená, že se smí začít brát ze zásoby poprvé. Čí je to [názor]? Rabiho Šimona, který neuznává muktze.

Řekni však závěr: „ale ne z dříví, které je ve skladu odloženém“ – tu jsme došli k rabi Jehudovi, který muktze uznává! Zde jde o cedry a jedle, které jsou odložené kvůli finanční ztrátě, a s tím souhlasí i rabi Šimon.

Někteří to uvádějí k závěru: „ale ne z dříví, které je ve skladu odloženém“. Rav Kahana řekl: To znamená, že se nesmí začít brát ze zásoby poprvé. Čí je to? Rabi Jehudy, který muktze uznává. Řekni však začátek: „A smí se začít brát z kupky slámy“ – tu jsme došli k rabi Šimonovi, který muktze neuznává! Tam jde o zahnívající slámu.

Zahnívající sláma – ta se přece hodí do hlíny! [Jde o slámu,] v níž je trní.