Beca 37a ביצה

kdy již má ženu a děti.

„Nevykonává se chalica ani levirátní sňatek.“ Ale vždyť koná přikázání! Je to třeba jen tam, kde je [bratr] starší, a přikázáním je, aby levirátní sňatek uzavřel starší.

A jaký je důvod u všech? Nařízení, aby nepsal.

„A toto jsou [zákazy] kvůli přikázání: nezasvěcuje se, neodhaduje se, nezasvěcuje se klatbou“ – nařízení kvůli koupi a prodeji.

„A neodděluje se teruma ani desátky.“ To je zřejmé! Rav Josef učil: Bylo to třeba jen [pro případ], že ji chce dát kohenovi téhož dne.

A to platí o plodech, které byly neoddesátkované již od včerejška; ale u plodů, které se staly neoddesátkovanými dnes, jako například u těsta, oddělíme z něj chalu a dáme ji kohenovi.

A u těchto je [zákaz] kvůli dobrovolnému úkonu, ale kvůli rabínskému zákazu ne? A u těchto je kvůli přikázání, ale kvůli rabínskému zákazu ne?

Rabi Jicchak řekl: Říká to formou „netřeba říkat“: netřeba říkat, že prostý rabínský zákaz je zakázán, ale i rabínský zákaz spojený s dobrovolným úkonem je zakázán; a netřeba říkat, že rabínský zákaz spojený s dobrovolným úkonem je zakázán, ale i rabínský zákaz spojený s přikázáním je zakázán.

„To vše řekli o svátku.“ A postavili proti tomu: Plody se smějí ve svátek shazovat otvorem, ale ne o šabatu!

Rav Josef řekl: To není obtížné – tato [podle] rabiho Eliezera, tato [podle] rabiho Jehošuy.

Neboť bylo učeno: Zvíře a jeho mládě, která spadla do jámy – rabi Eliezer říká: Vytáhne první, aby je porazil, a porazí je; a druhému opatří potravu na místě, aby neuhynulo.

Rabi Jehošua říká: Vytáhne první, aby je porazil, ale neporazí je; pak znovu použije lsti a vytáhne druhé; chce-li, porazí toto, chce-li, porazí ono.

Abaje mu řekl: Odkud [to víš]? Snad rabi Eliezer tam řekl [svůj názor] jen proto, že je možné opatřit potravu; ale zde, kde potravu opatřit nelze, ne.

Anebo snad rabi Jehošua tam řekl [svůj názor] jen proto, že je možné použít lsti; ale zde, kde lsti použít nelze, ne.

Spíše řekl Rav Papa: To není obtížné – tato [podle] Bejt Šamaj, tato [podle] Bejt Hilel.

Neboť jsme se učili: Bejt Šamaj říkají: Nevynáší se [ve svátek] na veřejné prostranství ani nemluvně, ani lulav, ani svitek Tóry; a Bejt Hilel to dovolují.

Snad tomu tak není: Bejt Šamaj tam mluví jen o vynášení, ale o přenášení ne? Copak [zde] přenášení není pro potřebu vynášení?

MIŠNA: Dobytek a nádoby jsou jako nohy majitelů. Kdo svěří svůj dobytek synovi nebo pastýři – ten je jako nohy majitelů.

Nádoby určené pro jednoho z bratrů v domě jsou jako jeho nohy; a ty, které určeny nejsou, smějí jen tam, kam smějí jít [všichni].

Kdo si vypůjčí nádobu od svého druha v předvečer svátku, [nádoba] je jako nohy vypůjčitele; ve svátek, je jako nohy půjčitele. A stejně tak žena, která si od své družky vypůjčila koření, vodu a sůl do svého těsta – [těsto] je jako nohy obou. Rabi Jehuda vyjímá vodu, protože nemá podstatu.

GEMARA: Naše mišna