Namítl mu Abaje: Tekutiny, které samy vytekly – jaký je u nich důvod? Opatření, aby [člověk] nevymačkával. Ono samo je opatřením, a my bychom vydávali opatření k opatření? – Celé je to jediné opatření.
אמר ליה אביי משקין שזבו טעמא מאי גזרה שמא יסחוט היא גופה גזרה ואנן ניקום ונגזור גזרה לגזרה כולה חדא גזרה היא
Učili jsme se: Nevymačkávají se plody, aby se z nich dostaly tekutiny, a vytekly-li samy, jsou zakázány. Rabi Jehuda říká: Jsou-li [plody určeny] k jídlu, co z nich vyteče, je povoleno; jsou-li k tekutinám, co z nich vyteče, je zakázáno.
תנן אין סוחטין את הפירות להוציא מהן משקין ואם יצאו מעצמן אסורין רבי יהודה אומר אם לאוכלין היוצא מהן מותר ואם למשקין היוצא מהן אסור
A z toho, že je staví proti sobě, plyne, že jde o jediný důvod.
ומדקא מרמי להו אהדדי שמע מינה חד טעמא הוא
Originál: Beitzah 3a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.