Rabi Jehuda říká, [že]rabi Eliezer říká: Je-li tam sto vršků, zruší se; a pokud ne, vršky jsou zakázány a spodky povoleny. Rabi Jehošua říká: I kdyby tam bylo tři sta vršků, nezruší se.
רבי יהודה אומר רבי אליעזר אומר אם יש שם מאה פומין יעלו ואם לאו הפומין אסורין והשולים מותרין רבי יהושע אומר אפילו יש שם שלש מאות פומין לא יעלו
[Dále se tam učí:] Vtlačil ji do koláče a neví, do kterého koláče ji vtlačil – podle všech se zruší. [Ale] „podle všech“? Vždyť to je právě předmětem jejich sporu!
דרסה בעגול ואינו יודע באיזה עגול דרסה דברי הכל יעלו דברי הכל היינו פלוגתייהו
Rav Aši řekl: Vskutku jde o pochybnost, zda svátek či všední den, je to věc, jež má [možnost] povolení, a žádná věc, jež má [možnost] povolení, se nezruší ani v rabínském [zákazu].
רב אשי אמר לעולם ספק יום טוב ספק חול הוי דבר שיש לו מתירין וכל דבר שיש לו מתירין אפילו בדרבנן לא בטיל
Učí se [v baraitě]: Jiní říkají jménem rabiho Eliezera: Vejce se smí jíst, ono i jeho matka. O čem tu mluvíme? Řekneš-li, že o slepici určené k jídlu, je samozřejmé, že ono i jeho matka jsou povoleny. Spíše o slepici určené k chovu pro vejce – ono i jeho matka jsou [přece] zakázány! Řekl rabi Zera: Smí se jíst spolu se svou matkou.
תניא אחרים אומרים משום רבי אליעזר ביצה תאכל היא ואמה במאי עסקינן אילימא בתרנגולת העומדת לאכילה פשיטה דהיא ואמה שריא אלא בתרנגולת העומדת לגדל ביצים היא ואמה אסורה א"ר זירא תאכל אגב אמה
Jak to vypadá? Řekl Abaje: Například ji koupil bez upřesnění. Byla-li poražena, vyjasnilo se, že byla určena k jídlu; nebyla-li poražena, vyjasnilo se, že byla určena k chovu pro vejce.
היכי דמי אמר אביי כגון שלקחה סתם נשחטה הובררה דלאכילה עומדת לא נשחטה הובררה דלגדל ביצים עומדת
Co je „jeho skořápka“? Řekneš-li skořápka doslova – je snad skořápka k jídlu? Spíše kuře ve své skořápce. Rabíni se s rabim Eliezerem ben Jaakovem neshodují jen tehdy, když [kuře] vyšlo na svět; ale když nevyšlo na svět, nepřou se.
מאי קליפתו אילימא קליפה ממש קליפה בת אכילה היא אלא אפרוח בקליפתו עד כאן לא פליגי רבנן עליה דרבי אליעזר בן יעקב אלא היכא דיצא לאויר העולם אבל היכא דלא יצא לאויר העולם לא פליגי
Bylo řečeno: Šabat a svátek [následující po sobě] – Rav řekl: [Vejce] snesené v jednom je zakázáno ve druhém. A rabi Jochanan řekl: Snesené v jednom je povoleno ve druhém. Řekněme, že Rav zastává názor, že jde o jedinou svatost?
אתמר שבת ויום טוב רב אמר נולדה בזה אסורה בזה ורבי יוחנן אמר נולדה בזה מותרת בזה נימא קסבר רב קדושה אחת היא
Jako spor tanaitů: [Vejce] snesené o Šabatu smí se jíst o svátku; [snesené] o svátku smí se jíst o Šabatu. Rabi Jehuda říká jménem rabiho Eliezera: Stále je to sporné, neboť Bejt Šamaj říkají: Smí se jíst, a Bejt Hilel říkají: Nesmí se jíst.
כתנאי נולדה בשבת תאכל ביום טוב ביום טוב תאכל בשבת רבי יהודה אומר משום רבי אליעזר עדיין היא מחלוקת שבית שמאי אומרים תאכל ובית הלל אומרים לא תאכל
Vždyť se učí: Ať jde o vejce snesené o Šabatu, nebo o vejce snesené o svátku, nepřenáší se ani k tomu, aby se jím přikryla nádoba, ani k tomu, aby se jím podepřely nohy postele.
והתניא אחת ביצה שנולדה בשבת ואחת ביצה שנולדה ביום טוב אין מטלטלין אותה לא לכסות בה את הכלי ולא לסמוך בה כרעי המטה
Hostitel Rava Papy – a někteří říkají: jakýsi muž, který přišel k Ravu Papovi – měl nějaká vejce [snesená] o Šabatu před svátkem. Přišel k němu [a] řekl mu: Smím je zítra sníst? Řekl mu: Jdi dnes a přijď zítra. Rav totiž neustanovoval tlumočníka [na přednášku] mezi jedním svátkem a druhým kvůli opilosti.
אושפיזכניה דרב פפא ואמרי לה ההוא גברא דאתא לקמיה דרב פפא הוו ליה הנך ביצים משבת ליום טוב אתא לקמיה אמר ליה מהו למכלינהו למחר אמר ליה זיל האידנא ותא למחר דרב לא מוקי אמורא עלויה מיומא טבא לחבריה משום שכרות
Originál: Beitzah 4a na Sefarii, verze „Wikisource Talmud Bavli“ (hebrejské Wikisource), licence CC BY-SA. Originál je převzat beze změn obsahu, jen rozdělený na segmenty. Český překlad je odvozené dílo pořízené strojově (model Claude) a šíří se pod licencí CC BY-SA 4.0.